Rusko může čelit riziku vnitřního konfliktu kvůli rostoucímu sociálnímu, ekonomickému a politickému napětí, tvrdí Alexandr Charičev, vedoucí kremelského prezidentského úřadu pro sledování trendů ve společnosti. O závěrech jeho „analýzy“ informovala ruská média.
„I dnes bráníme suverenitu, čest a důstojnost našeho rodného Ruska,“ prohlásil Putin | Video: Reuters
Charičevovo varování se objevilo v článku s názvem „Kdo jsme?“ v časopise Gosudarstvo (Stát) publikovaném Ruskou prezidentskou akademií národního hospodářství a veřejné správy (RANEPA). Text přejala řada ruských médií, jako Vedomosti či Agenstvo.
Autor popsal celkem pět hlavních výzev, kterým Rusko čelí. Vedle ztráty politické a kulturní suverenity, úbytku obyvatelstva, eroze důvěry veřejnosti ve vládu, rozpadu politického systému a toho, co popsal jako „dehumanizaci“ ruské společnosti, zmínil právě i potenciální občanskou válku.
„Už jsme si tím prošli nejméně dvakrát v dějinách – v 17. a 20. století. A není důvod se domnívat, že by se to nemohlo opakovat. Příčiny mohou být různé: etnické či náboženské napětí, generační spory nebo konflikty o majetek. Toto riziko – přesněji řečeno výzva a hrozba – je přítomné v každém společenském systému,“ píše Charičev.
Vyzval proto k podpoře jednotné a solidární společnosti postavené na ideologii „neopouštíme své vlastní občany“. Zároveň vyzdvihl připravovaný zákon o vlastenecké výchově, který podle něj bude vyžadovat, aby státní instituce podporovaly tuto kremelskou ideologii.
Ztrátě suverenity země podle něj zabránila válka na Ukrajině. „Ruská elita se soustředila výhradně na to, aby poslala své děti do zahraničí. Pro Rusko se speciální vojenská operace ukázala jako očista,“ napsal.
Demografický úpadek, se kterým se země potýká, popsal jako „součást globalistického experimentu a viru šířeného propagací bezdětného LGBTQ životního stylu“. Vyzdvihl podporu velkých rodin a produkci mediálního obsahu zaměřeného na domácnosti se třemi či více dětmi.
V obnovení důvěry ve státní instituce navrhl tzv. meritokratický systém, v němž by vedoucí role zastávali ti nejschopnější jedinci. Systém postavil jako protiváhu tomu, co nazval „dehumanizací“ a vyzval k vytvoření „člověka budoucnosti“ řídícího se hodnotami, jako je vlastenectví, solidarita a služba.
Charičevův text vyšel krátce poté, co se v zahraničních médiích objevily zprávy o sílících obavách Vladimira Putina a jeho nejbližšího okolí. The Telegraph koncem minulého měsíce napsal, že Kreml ve společnosti se znepokojením sleduje sílící vnitřní napětí a ekonomickou nejistotu, která by mohla přerůst v krajním případě v otevřený převrat.
Tyto obavy se ukázaly jako oprávněné už v roce 2023, kdy se Putinův spojenec Jevgenij Prigožin vydal se svou Wagnerovou skupinou na pochod na Moskvu. Povstání sice skončilo neúspěchem, ale odhalilo hluboké trhliny v ruském mocenském aparátu i absenci jasného Putinova nástupce.
„Rusko není můj nepřítel.“ Kreml se pokouší u některých Evropanů tvářit přátelsky (celý článek s videem zde)
„Jste naším cílem.“ Medveděv vyhrožuje evropským zemím preventivním útokem. | Video: Reuters
