
Největší rozkol mezi Spojenými státy a Evropskou unii od války v Iráku, komentují rozhodnutí Američanů hlasovat v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Krok vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany spojenců, ale i uvnitř americké Republikánské strany. Někteří republikánští zákonodárci považují tento krok za nebezpečný signál, který USA staví do tábora autokratických režimů.
V pondělním hlasování ve Valném shromáždění OSN Spojené státy odmítly podpořit rezoluci předloženou Ukrajinou, která odsuzovala ruskou invazi a požadovala stažení ruských vojsk. Místo toho USA prosadily vlastní rezoluci v Radě bezpečnosti OSN, která sice vyzývá k míru, ale vyhýbá se kritice Moskvy.
Tento postoj Spojených států vyvolal překvapení a rozhořčení u tradičních spojenců, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, kteří se při hlasování zdrželi. Naopak rozhodnutí přivítal ruský zástupce při OSN, který uvedl, že nový postoj USA „dodává Moskvě určitý optimismus“ ohledně budoucnosti evropské bezpečnosti.
Obavy z Trumpova přístupu sdílejí i někteří členové jeho vlastní strany. Přestože většina republikánů v Kongresu zůstává zdrženlivá, roste počet těch, kteří varují před dopady politiky sbližování s Ruskem na dlouhodobé americké zájmy. Vlna nevole se zvedla i u některých republikánů, kteří se v minulosti stavěli proti masivní finanční a vojenské pomoci Ukrajině, ale zároveň jasně označovali Rusko za agresora.
Silná kritika z republikánských řad
„Byl jsem hluboce znepokojen dnešním hlasováním v OSN, které nás postavilo na stejnou stranu jako Rusko a Severní Koreu,“ napsal republikánský senátor John Curtis z Utahu na sociálních sítích. „To nejsou naši přátelé. Tento postoj je dramatickým odklonem od amerických ideálů svobody a demokracie.“
„Trumpova administrativa to dnes královsky zvorala v otázce Ukrajiny,“ napsal republikánský kongresman Don Bacon z Nebrasky. „Drtivá většina Američanů se staví za nezávislost, svobodu a volný trh a proti tyranovi a okupantovi.“
Senátor Mitch McConnell z Kentucky zase varoval, že „odmítnutí uznat Rusko jako nepopiratelného a nevyprovokovaného agresora je více než jen nevhodná morální ekvivalence – odráží hrubé nepochopení povahy vyjednávání a pákového efektu“. McConnell zároveň kritizoval váhavý přístup administrativy prezidenta Joea Bidena a uvedl, že „hanebné váhání a polovičaté kroky prezidenta Bidena hrozí ustoupit něčemu ještě hanebnějšímu: zatvrzelému popírání amerického bezpečnostního zájmu na úspěchu Ukrajiny“.
Ozval se i senátor Bill Cassidy z Louisiany, který připomněl slova norimberského tribunálu z roku 1946: „Zahájení útočné války není jen mezinárodním zločinem; je to nejvyšší mezinárodní zločin, který se od ostatních válečných zločinů liší pouze tím, že v sobě obsahuje nahromaděné zlo celku.“
Spojenci USA v nejistotě
Evropské vlády jsou postojem USA znepokojeny. Francouzský prezident Emmanuel Macron nebo polský prezident Andrzej Duda se v posledních dnech setkali s Donaldem Trumpem a pokusili se jej přimět ke změně postoje. Tento týden se do Bílého domů chystá i britský premiér Keir Starmer. Stále více evropských představitelů však začíná počítat s možností, že budou muset hledat jiná spojenectví a přizpůsobit svou bezpečnostní strategii novým podmínkám.
„Trump v tomto a mnoha dalších ohledech transparentně a nestydatě plní ruské příkazy a spojuje USA s našimi protivníky a proti našim smluvním spojencům,“ uvedla Susan Riceová, bývalá velvyslankyně při OSN a poradkyně pro národní bezpečnost. „Všichni si musíme položit otázku proč?“
Spojené státy po boku Ruska
Trumpova administrativa hájí svůj postoj jako součást širší strategie zaměřené na ukončení války. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové „prezident umí uzavírat dohody lépe než kdokoli jiný, kdo kdy nastoupil do úřadu amerického prezidenta, a abyste se dohodli, musíte přivést obě strany k jednacímu stolu“.
Tento argument však mnohé neuspokojuje. Trumpova neochota kritizovat Putina a zároveň otevřená nechuť k ukrajinskému prezidentovi Zelenskému vyvolává obavy, že Spojené státy se místo vyjednávání o spravedlivém míru spíše přiklánějí na stranu agresora.