Komerční prezentace Aktualizace: 5.06.2024 09:02
Brusel – Mohly by krajně pravicové strany v Evropském parlamentu získat více hlasů než tradičně největší lidovecká frakce EPP, jak napovídají některé průzkumy? A co by to znamenalo pro šance Ursuly von der Leyenové na znovuzvolení do čela Evropské komise? To jsou asi dvě nejzásadnější otázky, kterými se zabývají evropská média v posledních dnech před volbami do EP, jež se konají od 6. do 9. června. Podle expertů krajně pravicové strany určitě posílí, nicméně téměř jistě se nebudou schopny sjednotit v jeden velký blok. Jejich názory jsou totiž roztříštěné a některé ze stran doprovázejí skandály.
Krajní pravice je na vzestupu v mnoha zemích Evropy. Popularitu získává zejména kvůli nárůstu životních nákladů, voliče ale rovněž znepokojují nedaleká válka na Ukrajině a rovněž válka v Pásmu Gazy. Krajní pravice vyhrála volby v Itálii a Nizozemsku, vede v průzkumech ve Francii, v Rakousku i v Belgii. Má podíl na vládě ve Finsku a na Slovensku. Nyní by mohla získat více než tři z deseti odevzdaných hlasů, a mohla by se tak stát mocnou silou v Evropském parlamentu.
Vůdkyně krajně pravicové strany Bratři Itálie a italská premiérka Giorgia Meloniová nedávno prohlásila, že by se příští europarlament měl inspirovat v Itálii a dohodnout se na spolupráci všech pravicových stran. To by ale znamenalo spojit se i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem anebo představitelkou francouzské krajní pravice Marine Le Penovou, což by Meloniové sice vyneslo vznik větší platformy, nicméně ztratila by tak rovněž podporu Ursuly von der Leyenové, kterou nyní podle všeho má. Nynější šéfka Evropské komise a její EPP totiž již několikrát zopakovaly, že budou spolupracovat jen se stranami, kterou jsou „proevropské, proukrajinské a které podporují právní stát“.
Jakmile budou známé první výsledky evropských voleb, začne se podle expertů hodně počítat, a dávat tak dohromady šance jednotlivých spojenectví. V současném europarlamentu zasedalo 705 europoslanců, z toho 176 členů lidovecké frakce, 139 socialistické frakce a 102 europoslanců z liberální Renew, dohromady tedy měli 417 hlasů, což byla většina. Členů frakce Zelených bylo 72, europoslanců z konzervativní ECR 69 a ze skupiny Identita a demokracie, kde jsou převážně nacionalistické strany, 49. Zbývajících 37 europoslanců patřilo do Levice v EP (GUE/NGL) a 61 jich bylo nezařazených.
Právě o spojení ECR, ve které je třeba česká ODS, a skupiny ID, kde je česká strana Svoboda a přímá demokracie (SPD), se poslední dobou hodně debatuje. Vůdkyně francouzské krajní pravice Le Penová již navrhla Meloniové, aby s ní spojila síly. Le Penové Národní sdružení (RN) bylo přitom až dosud ve frakci Identita a demokracie.
V současném parlamentu měli konzervativci z ECR (mezi které patří i strana Meloniové) spolu s ID dohromady 118 hlasů. Nynější průzkumy předpokládají, že by krajně pravicové strany mohly získat mezi 144 až 165 europoslanci. Jenže stále by byli rozptýlení mezi dvě nesourodé frakce. Do frakce ID patří například i nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse či rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ), zatímco v ECR jsou i polská strana Právo a spravedlnost (PiS) či španělský Vox.
Frakce ID nedávno oslabila, ze svých řad totiž vyloučila německou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Vyloučení souviselo se skandály týkajícími se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Toho dohnaly kauzy týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.
Pak je ještě otázkou, ke které frakci se přičlení strana Fidesz maďarského premiéra Orbána, který v roce 2021 vystoupil z lidovecké EPP. Kvůli politice Orbánovy vlády, která bývá označována za nacionalistickou a protiimigrační, mnozí za vhodnějšího spojence pro Fidesz na unijní úrovni považují konzervativní ECR. Jenže i některým členům ECR vadí protiukrajinské postoje zástupců vládnoucí maďarské strany.
„Nárůst podpory krajní pravice můžeme vnímat jako globální trend, který se propisuje i do národní úrovně členských zemí. Těch důvodů je samozřejmě mnoho a můžeme je rozlišovat na ty faktické a na ty manipulativní, pokud mohu použít podobné slovo, to znamená vše od nespokojenosti s životní úrovní určitých sociálních vrstev po nízkou mediální gramotnost a dezinformační kampaně,“ řekl ČTK šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Predikce pro krajní pravici by nicméně nenazýval přímo velkým úspěchem, jelikož „to by mohlo naznačovat, že se krajní pravice ve volbách umístí na samém vrcholu“.
K posílení počtu mandátů krajní pravice podle něj ale určitě dojde. „Klíčovou otázkou ovšem bude, co to bude znamenat pro dynamiku napříč europarlamentem, a zdali právě ten příliv hlasů nejen pro krajní pravici, ale i konzervativce z frakce ECR nebude znamenat výraznější změny ve formování koalic,“ dodal Faktor s tím, že pokud bychom byli svědky odklonu Evropské lidové strany od již tradiční spolupráce s evropskými socialisty, mohlo by to znamenat i velkou příležitost pro krajní pravici podílet se na rozhodování a případně i zastávat důležité funkce v Evropském parlamentu, což se dosud nedělo.
