O víkendu byly z výstavy v nizozemském Assenu ukradeny čtyři zlaté historické artefakty zapůjčené z rumunského muzea. V Rumunsku krádež vyvolává rozhořčení, krajní pravice mluví dokonce o útoku na národní identitu. Zmizela totiž i vzácná přilba považovaná za rumunský národní poklad.
Nizozemské město Assen bylo až do posledního lednového víkendu známo především tamním motocyklovým okruhem. Jenže v sobotu 25. ledna před 3:45 ráno se u místního muzea Drents ozvala exploze. Způsobily ji výbušniny, pomocí nichž se zloději pokusili násilně vypáčit dveře. Stačilo jim pár minut, aby se dostali dovnitř, jak ukazují i záběry z bezpečnostních kamer zveřejněné nizozemskou policií.
Když policisté dorazili na místo, trojice maskovaných mužů už byla pryč – i se čtyřmi vzácnými předměty ze zlata, které mají pro Rumunsko velký kulturní význam. K vidění byly na výstavě o starověké Dácii, která měla končit jen o den později, spolu s dalšími pěti sty exponáty dokládajícími rumunskou historii. Kurátoři shromáždili zápůjčky z více rumunských institucí, všechny ukradené artefakty ale pochází z jedné jediné – národního historického muzea v Bukurešti.
Zmizely zlatá přilba a náramky
„Jedná se o mimořádně důležité předměty kulturního dědictví. Nemůžeme uvést jejich odhadovanou hodnotu,“ poznamenal k vzácnosti ukradených archeologických exponátů rumunský historik Liviu Zgarciu.
Konkrétních částek se nicméně dobrat lze. Server rumunské veřejnoprávní televize TVR s odkazem na smlouvu o zápůjčce mezi muzei uvádí, že hodnota odcizené zlaté přilbice byla vyčíslena na 4,3 milionu eur (přes miliardu českých korun). Ceny zbývajících tří ukradených exponátů odhadují na přibližně půl milionu eur.
Nejvzácnějším ukradeným artefaktem, který byl ústředním exponátem výstavy, je zlatá zdobená přilba Cotsofenešti. Pochází z doby kolem roku 450 před Kristem a je považována za rumunský národní poklad. Nosila se při slavnostních příležitostech. Zdobení, zachycující fantastická zvířata i sfingu, vypráví příběhy z mytologie Getů, kteří ve starověku obývali území na jihu dolního Dunaje. Výrazné oči na předku přilbice měly odrazovat nepřítele během bitvy a nositele chránit před „zlým okem“. Vzácnou památku našly děti v roce 1927 při hře na svahu, když silný déšť odplavil zeminu, pod níž ležela. Hrály si s ní a pak ji odnesly domů, kde nějakou dobu sloužila jako miska na vodu pro zvířata.
Spolu s přilbou zmizely i tři královské náramky zhruba z roku 50 před našim letopočtem. Pocházejí z dob starověké Dácie, která se nacházela převážně na území dnešního Rumunska. Na místě někdejšího dáckého hlavního města Sarmizegetusa Regia se náramků nalezlo celkem dvacet čtyři, všechny v obětních jámách. Nesloužily totiž k nošení, ale ukládaly se do královské pokladnice a později byly obětovány. Na první pohled vypadají všechny náramky podobně, ale při pozornějším pohledu lze rozpoznat, že se liší zdobením. Některé ozvláštňuje ze zlata vytepaná vlčí srst, jiné hadí šupiny. Zlatníci v Dácii vytvářeli i podobné náramky ze stříbra, ty se nosily na horní části paže.
Politici mluví o ztrátě rumunského dědictví
V Rumunsku vyvolala krádež pobouření, které dopadlo i na tamní kulturní instituce. V úterý dostal výpověď ředitel bukurešťského muzea Ernest Oberländer-Tarnoveanu kvůli tomu, že artefakty obrovské kulturní hodnoty do jiné země zapůjčil.
Ještě před svým odvoláním médiím vysvětloval, proč k zápůjčce svolil. „Muzeum Drents je jedním z nejmodernějších muzeí v Nizozemsku. Před několika lety byla postavena nová budova s nejmodernějším vybavením, které zajišťuje bezpečnost a ochranu artefaktů,“ cituje bývalého šéfa muzejní instituce server TVR.
Bývalá ministryně kultury Raluca Turcanová, za jejíž působnosti byly rumunské poklady do Nizozemska odvezeny, vysvětlovala, že výstavy, jako je ta o Dácii, pomáhají obrazu Rumunska za hranicemi země. „Skutečnost, že se zpochybňuje vhodnost zahraničních výstav, by nás měla přivést k zamyšlení,“ dodala.
Sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu vyjádřil nad krádeží „nedocenitelných předmětů z rumunského dědictví“ rozhořčení. Bukurešť prý zvažuje, jestli nebude po nizozemském muzeu požadovat náhradu škody. Prezident Klaus Iohannis mluvil o „silném emocionálním“ dopadu na společnost.
Možné nesrovnalosti v dokumentech
Kritikou nešetřila krajní pravice. Nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů označil krádež za „přímý útok na naši národní historii a identitu“. Úřady obvinil z toho, že pro ochranu zapůjčených artefaktů neudělaly dost.
TVR informuje o možných nesrovnalostech v potřebných dokumentech, muzeum prý mohlo zanedbat správný postup pro schválení vývozu a nezajistit podpisy od oprávněných institucí.
Oberländer-Tarnoveanu při úterním bouřlivém slyšení v parlamentu vyzval k odložení případných obvinění, dokud nebude k dispozici oficiální policejní zpráva.
Motiv krádeže? Nejspíš roztavení na zlato
Poměrně oprávněné se zdají obavy, jestli se cenné předměty podaří dostat zpátky, i kdyby bylo pátrání úspěšné. Tak jako v případě krádeží jiných známých děl se nepředpokládá, že by se zloději, případně objednavatel krádeže, pokoušel konkrétní kulturní poklady prodat tak, jak jsou.
Zvláště jeden z ukradených archeologických exponátů – přilba – je natolik specifická, že je v podstatě neprodejná i na černém trhu. Skončit může v tajné soukromé sbírce. To je ten lepší scénář. „Pravděpodobně šli pro zlato, aby ho – skoro se to neodvažuji vyslovit – roztavili,“ zmínil další možný motiv činu nizozemský odborník na umění Arthur Brand.
Pachatelé neznámí, pomáhá i Interpol
Proti policii hraje čas, jen první den po činu dostala desítku tipů, které potřebuje prověřit. Pachatelé krádeže zůstávají stále neznámí. Možným scénářem podle nizozemské policie je, že viníci přesedli chvíli po krádeži do jiného vozu, čemuž by nasvědčovalo zapálené vozidlo nedaleko muzea. Několik stop ukazuje na to, že zloději přišli ze severního Holandska. Krádež má pravděpodobně na svědomí organizovaná skupina. Do vyšetřování se zapojil i Interpol.
Ředitel nizozemského muzea Harry Tupan bezprostředně po činu prohlásil, že je krádeží šokovaný. Odcizení artefaktů označil za největší incident ve stosedmdesátileté historii instituce. Muzeum zůstává pro veřejnost uzavřeno do konce ledna.
