Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí — ČT24 — Česká televize

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.

Zubní cement je fascinující hmota. Tato tvrdá tkáň, která pokrývá povrch zubního kořene, se podobá kostem. Celoživotně se ukládá na povrchu zubu, hlavně v místech, kde dochází k nadměrnému zatížení. V této vrstvě se proto ukládají informace o tom, jakými traumaty zub prošel – podobně jako se v letokruzích stromů zapisují jeho zkušenosti.

Vědci z Northumbrijské univerzity prozkoumali osmaosmdesát zubů živých lidí (dobrovolných dárců po zubařském zákroku) i z archeologických nálezů a pokusili se na nich najít nějaké využitelné informace zejména pro forenzní účely. Tedy, co by se všechno dalo zjistit ze zubů, například při identifikaci obětí trestných činů.

Porušené letokruhy

Experti našli nejvíc zajímavých informací právě v zubním cementu, a to v souvislosti s kouřením. Projevovalo se narušením zmíněných „letokruhů“. Takové poškození se našlo u sedmdesáti procent bývalých kuřáků a u třetiny lidí, kteří jsou aktivními kuřáky. Ale vyskytovalo se jenom u pouhých tří procent nekuřáků, popisuje výzkum.

Že je poškození výraznější u lidí, kteří už nekouří, je podle vědců důsledkem toho, že se cement pokouší po ukončení tohoto zlozvyku vracet na své místo – a vytváří při tom nepravidelné vrstvy, které vypadají jako hrubší vrstva poškození.

Výsledkem je, že se podařil najít způsob, jak zjistit, zda byl daný člověk kuřákem, jen z podoby jeho zubů. Což může pomoci jak z výše popsaných forenzních důvodů, tak i při dalších analýzách zdravotního stavu.

Trvanlivé deníky

Tyto záznamy jsou podobné čtenářským deníkům, které si vedou děti na školách – zapisují se do nich informace, které si teď mohou vědci přečíst. Podle studie, ve které vědci tyto záznamy popsali, je hlavní výhodou tohoto přístupu, že tyto „deníky“ mají dlouhou trvanlivost.

Jeden z příkladů, které vědci popsali, je muž, který kouřil ve věku 22 až 41 let. Zub daroval vědcům při zákroku, když mu bylo 58 let. Letokruhy jeho vášeň spolehlivě odrážely a tedy prozradily i dvě desetiletí poté, co s ní přestal.

Proč vědci zkoumali i zuby z archeologických nálezů? U současných kusů totiž věděli z lékařských záznamů, zda dotyční opravdu kouřili, nebo ne. U archeologických nic takového netušili, navíc byly staré až dvě stě let. A přesto i u nich dokázala analýza zubního cementu prokázat, jestli daní lidé kouřili.

Tato analýza je tedy využitelná také v archeologii pro analýzu způsobu života lidí, jichž se už vědci nemohou zeptat.

Share.