Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
V kanadských provinciích Saskatchewan, Manitoba a Ontario v květnu narostl počet i intenzita požárů a první oblak kouře z nich překročil 18. a 19. května ve vyšších vrstvách atmosféry oblast Středomoří a podle dostupných informací se dostal až do Řecka, stojí v tiskové zprávě. Druhý a rozsáhlejší oblak kouře podle ní překročil Atlantik v posledním květnovém týdnu a 1. června se dostal do severozápadní části Evropy.
„Podle předpovědí systému CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) se neočekává, že by přenos kouře měl výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě, jelikož tyto epizody probíhají převážně ve vyšších nadmořských výškách,“ uvedla meteorologická služba. Typickým projevem je podle ní spíše mlhavější obloha a výraznější červené či oranžové západy slunce.
Agentura Reuters mezitím napsala, že kouř z požárů hořících ve třech kanadských provinciích se šíří také do sousedních Spojených států, konkrétně na tamní Středozápad, kde představuje zdravotní riziko pro desítky milionů lidí, kteří tam žijí.
Napříč Kanadou od začátku května vypuklo množství lesních požárů, které si vynutily evakuaci tisíců lidí a narušily těžbu ropy v zemi, napsal Reuters. V pondělí podle místních úřadů hořelo v zemi přes dvě stě požárů, z nichž více než stovka nebyla pod kontrolou.
Požáry v Rusku
Podle agentury Copernicus ale masivně hoří i v Rusku. Tam planou lesy už od dubna, nejhorší situace je v Burjatské republice a v Zabajkalském kraji východně od jezera Bajkal. Koncem dubna se začaly rozvíjet další požáry v republice Sacha, a to i za polárním kruhem. V Zabajkalském kraji platí od konce dubna výjimečný stav. K půlnoci 30. května Federální agentura pro lesní hospodářství oznámila, že v Ruské federaci bylo aktivních 104 požárů na ploše přesahující 1 096 078 hektarů.
A to má vliv i na znečištění ovzduší. Během dubna tam ještě panovaly poměrně snesitelné podmínky, ale v polovině května množství částic v ovzduší významně narostlo. V Zabajkalském kraji se naměřené hodnoty pohybovaly na přibližně průměrné nebo výrazně nadprůměrné úrovni po celé období od začátku dubna do poloviny května.
Silné požáry znamenají i významné emise skleníkových plynů: uhlík, který se z hořících lesů uvolňuje do atmosféry, zesiluje skleníkový efekt a ještě víc tak přispívá k oteplování planety. Emise uhlíku v Dálněvýchodním federálním okruhu jsou od začátku dubna na nejvyšší úrovni za dané období od roku 2018 a dosahují přibližně 35 megatun. V Burjatské republice byly emise na nejvyšší úrovni od roku 2016 a v Zabajkalském kraji od roku 2015; tam dosáhly asi 20 megatun, informuje Copernicus.
Podobně jako kanadské požáry ovlivňují Evropu, mají ty ruské dopady na Asii. Emise ze Zabajkalského kraje se podle satelitních dat šíří směrem k severovýchodní Číně a severnímu Japonsku, přinášejí tam rozsáhlé kouřové chuchvalce. „Dopady tohoto přenosu kouře na kvalitu ovzduší v regionu mohou být potenciálně zničující. Studie, kterou v loňském roce provedli vědci z japonské univerzity Hokkaidó, zjistila, že nárůst kouře ze sibiřských požárů může vést k tisícům předčasných úmrtí a ekonomickým nákladům ve výši miliard dolarů v celé východní Asii,“ varuje Copernicus.