Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.

Poprvé se o identifikaci pokusil slavný český antropolog Emanuel Vlček v sedmdesátých letech dvacátého století. Přestože to byl vynikající vědec, který úspěšně prozkoumal například desítky těl českých panovníků, tentokrát selhal. Chyběly mu totiž nástroje a metody, jimiž věda disponuje nyní.

Vědci z Národního muzea na Vlčkovu práci navázali a kosterní materiál, který leží ve sbírkách Národního muzea, detailně prostudovali. Do těchto sbírek se část ostatků dostala právě v roce 1971, další část v letech 1999 a 2000.

„Přestože byly vyzvednuty z krypty (pražských) kostelů Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, předpokládalo se, že jde o běžné ostatky bez většího historického významu,“ uvedlo Národní muzeum v tiskové zprávě. Mezi ostatky ale experti nalezli pohřební medailony, které naznačovaly, že jde o šlechtice.

Ve výzkumu pak sehrála klíčovou roli takzvaná osteologická analýza, tedy vědecké zkoumání lidských kostí. Ta umožňuje získat podrobné informace o věku, pohlaví, tělesné výšce, zdravotním stavu, životním stylu nebo případných onemocněních daného člověka.

Experti také využili metodu superprojekce, která porovnává zejména anatomické znaky lebek s dochovanými portréty, fotografiemi nebo obrazovou dokumentací známé osoby. „Výsledky potvrdily nejen shodu anatomických znaků, ale také přítomnost zdravotních komplikací, které byly popsány v Löwově osobním deníku,“ sdělilo muzeum.

Osobnost doby barokní

Šlechtic František Löw z Erlsfeldu (1648–1725) byl předním barokním lékařem a čtyřnásobným rektorem Univerzity Karlovy. Byl vedoucím lékařem při exhumaci ostatků Jana Nepomuckého v roce 1719, napsal první českou učebnici soudního lékařství Theatrum medico-judicorum a byl také osobním lékařem knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu.

Identifikace ostatků přinesla nový vhled do života jedné z nejvýznamnějších osobností tuzemské barokní medicíny. A také symbolicky uzavírá příběh, který začal Vlčkovým zkoumáním před více než půl stoletím.

Podíl.