Americk Nrodn ad pro letectv a vesmr (NASA) dostal za kol do konce roku 2026 ve spoluprci s dalmi americkmi a mezinrodnmi agenturami vytvoit jednotn systm men asu na Msci.

Rozdln gravitan sla a ppadn i dal faktory na Msci a na jinch vesmrnch tlesech mn prbh asu oproti tomu, jak je vnmn na Zemi. Sjednocen lunrn as by mimo jin poskytl ukazatel pro kosmick lod a druice, kter pro sv mise vyaduj extrmn pesnost.

Stejn hodiny, kter mme na Zemi, by se na Msci pohybovaly jinou rychlost, ekl Reuters Kevin Coggins, vedouc kosmick komunikace a navigace NASA.

kol vytvoit jednotn asov systm nadil NASA v memorandu f oddlen Blho domu pro vdeckou a technologickou politiku (OSTP) Arati Prabhakar. V jeho zprv se uvd, e pozemsk hodiny by na Msci ztrcely v prmru 58,7 mikrosekundy za pozemsk den. Bez jednotnho lunrnho asu by bylo nron zabezpeit penos dat mezi kosmickmi plavidly a zajistit synchronizovanou komunikaci mezi Zem, lunrnmi satelity, zkladnami a astronauty.

Pedstavte si, e by cel svt nesynchronizoval as, nakolik chaotick by to bylo a jak nron by byly kadodenn aktivity, ekl Reuters nejmenovan ednk OSTP.

Stanoven asovch standard spov v definici, vvoji a zaveden odlinho referennho asu na kadm nebeskm tlese a v jeho okolnm vesmrnm prosted. Kad nov vyvinut asov standard bude obsahovat nsledujc prvky:

1. nvaznost na koordinovan svtov as (UTC)
2. dostaten pesnost pro podporu pesn navigace a vdy
3. odolnost vi ztrt kontaktu se Zem a
4. klovatelnost do vesmrnch prosted mimo systm Zem-Msc.

Zdroj: Memorandum OSTP

Na Zemi je vtina hodin a asovch psem zaloena na koordinovanm svtovm ase (UTC). Tento mezinrodn uznvan standard se opr o rozshlou globln s atomovch hodin umstnch na rznch mstech svta, kter vytvej prmr, z nho se pot pesn as.

NASA letos v lednu uvedla, e v rmci programu Artemis plnuje v z 2026 pistt s astronauty na Msci. Stalo by se tak poprv od 70. let minulho stolet. Lunrn ambice ale maj tak dal zem, a u jde o vzkumn mise bez posdky, nebo vysln lovka. Do konce dekdy chce astronauty na Msc vyslat na, zatmco Japonsko se na zatku letonho roku stalo ptou zem, kter vyslala na Msc kosmickou lo. Indie loni jako prvn zem pistla s kosmickou lod pobl neprozkoumanho lunrnho jinho plu a oznmila, e do roku 2040 plnuje vyslat na Msc astronauta.

Podle memoranda bude zaveden koordinovanho lunrnho asu vyadovat mezinrodn dohody prostednictvm existujcch standardizanch orgn a mezi 36 stty, kter podepsaly takzvan ujednn Artemis, iniciativu USA pro spoluprci pi przkumu Msce, Marsu a dalch vesmrnch tles. Loni v kvtnu se k tomuto paktu pipojila i esk republika.

Podíl.
Exit mobile version