Aktual.: 10.01.2025 15:23

Berlín – K hospodářskému růstu přinejmenším dvě procenta chce Německo po nadcházejících volbách vrátit opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU). Na dvoudenním jednání, které dnes začalo v Hamburku, chce proto její vedení přijmout takzvanou Agendu 2030, která obsahuje řadu opatření včetně daňové reformy, zpružnění pracovního trhu či snížení cen energií. CDU a její sesterskou bavorskou CSU vede do únorových voleb Friedrich Merz, který má podle současných průzkumů největší šanci usednout v čele příští německé vlády.

„Máme cíl, kterým je dvouprocentní růst,“ řekl před začátkem jednání Merz. Podle něj je to sice plán ambiciózní, ale možný. Také generální tajemník CDU Carsten Linnemann hovořil o „nejméně dvouprocentním růstu“.

Podle říjnového výhledu německé vlády by se měl hrubý domácí produkt (HDP) za loňský rok snížit o 0,2 procenta. Předloni přitom německá ekonomika zaznamenala rovněž pokles, a to o 0,3 procenta, a její výkon byl nejslabší ze všech zemí platících eurem. Loňská vládní prognóza také předpokládá, že se ekonomika letos vrátí k růstu, který odhaduje na 1,1 procenta. Německá centrální banka odhadla loni letošní růst HDP ale jen na 0,2 procenta.

Konzervativní strana CDU chce Německo vrátit k růstu řadou opatření obsažených v dokumentu Agenda 2030. Daňová reforma by měla být přijata ve čtyřech krocích a začít platit už od roku 2026. Snížit by se měla daň z příjmu, příplatky za přesčasy by se danit vůbec neměly. Důchodcům, kteří chtějí dobrovolně dál pracovat, by se neměl nově danit výdělek do 2000 eur (50.000 Kč) měsíčně. Zcela zrušit chce CDU takzvanou solidární daň, která byla kdysi zavedena k financování rozvoje chudších východních spolkových zemí.

Zásadní změny chystají konzervativci u takzvaného občanského příjmu (Bürgergeld), který s platností od předloňského roku nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti známý jako Hartz IV. Vzniknout by měla nová agentura pro nábor kvalifikovaných sil v zahraničí. Pracovní trh by měl fungovat podle představ CDU pružněji.

Konzervativní strana chce také snížit cenu elektřiny, a to především snížením některých poplatků. Posílit chce rovněž automobilový průmysl, chtěla by mimo jiné zvrátit zákaz spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035. K hospodářskému růstu by měly pomoci také snížení byrokratické zátěže a digitalizace. Investovat by se mělo do výzkumu a vývoje, jako cíl zde agenda uvádí 3,5 procenta HDP do roku 2030.

Předvolební program chce CDU schválit na sjezdu 3. února. Ve volbách 23. února by se mohla unie CDU/CSU stát nejsilnější stranou, aktuální předvolební průzkumy jí slibují kolem 30 procent. Merz má největší šanci stát se příštím německým kancléřem.

S kým CDU/CSU po volbách uzavře koalici, je ale nyní zcela nejasné. Mohla by vzniknout velká koalice se sociálními demokraty (SPD) současného kancléře Olafa Scholze či konzervativně-liberální vláda se svobodnými demokraty (FDP). Jejich preference se ovšem pohybují pod hranicí pěti procent, a není tak jasné, zda se do Spolkového sněmu vůbec dostanou. Koalici se zelenými ostře odmítá bavorská CSU v čele se svým předsedou, bavorským premiérem Markusem Söderem.

Jaromír Mrhal zpt

Podíl.