V rámci Konvoje svobody přes Plzeň projelo přes 400 kusů americké vojenské historické techniky. Mezi posádkami historických vozů byli i pamětníci druhé světové války a členové jejich rodin. Více než dvoukilometrovou cestu, kterou lemovaly tisíce lidí, vybraná technika z čela konvoje na náměstí Republiky. Ve městě třetím dnem pokračují pětidenní Slavnosti svobody – oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou.
Největších ovací se dostalo devětadevadesátiletému Harrymu Humasonovi, který je jediným zahraničním veteránem druhé světové války, který se letošních slavností účastní. V květnu 1945 osvobozoval jihozápadní Čechy a dojel až k Volarům. Potlesk sklidil i pravidelný host slavností George Patton Waters – vnuk generála George S. Pattona, velitele 3. americké armády, jež západ Čech osvobodila.
Dohromady bylo v průvodu přibližně 160 členů rodin amerických a belgických veteránů. Mimo jiné byl v konvoji také syn velitele belgického 17. střeleckého praporu. „Belgičané byli součástí Pattonovy 3. armády a také se podíleli na osvobozování Československa, potažmo na osvobozování Plzně,“ upozornil moderátor ČT Jakub Pacner. „Mezi veterány by měl být také pan Masopust, který se účastnil osvobozování Slovenska, nebo pan Kafka, který byl příslušníkem Royal Air Force – britského Královského letectva,“ dodal.
Bojové čelo přehlídky tvořila těžká technika 16. obrněné divize, která jako první ráno 6. května 1945 do Plzně vjela. První místo zaujal v koloně americký střední tank M4 Sherman, za ním jel například i tank Jackson. Nechyběla průzkumná obrněná vozidla M8 Greyhound, která 6. května 1945 jako první vstoupila do Plzně, či polopásové half-tracky.
GALERIE
Plzeňský Konvoj svobody
V konvoji mohli lidé spatřit kromě historických tanků a džípů i obrněné vozy, sanitky, nákladní auta, motocykly a další týlovou či servisní armádní techniku, projela i civilní dobová auta, prošly pěší útvary, skotští dudáci a bubeníci.
Členové klubů vojenské historie si zakládají na co největší autentičnosti a věrnosti techniky, oděvů i dalších reálií. Na mnohých autech tak, stejně jako před 80 lety v květnových dnech radosti z čerstvě nabyté svobody, jely i dívky v plzeňských krojích s typickými velkými čepci, vojáci s otisky rudé rtěnky na tváři kouřili vítězné doutníky a z aut ozdobených šeříky zněl swing.
Průběh konvoje
Podle Hany Josefové z magistrátu přihlíželo Konvoji svobody, který odstartovala v 11 hodin a na náměstí dojela vybraná vozidla z čela konvoje kolem 13 hodin, nenechaly ujít desetitisíce diváků. „Děkuji všem nadšencům do historické vojenské techniky, kteří do Plzně dorazili. Díky nim letos při oslavách 80. výročí osvobození Plzně můžeme být hrdí na to, že jsme v západočeské metropoli měli jednu z největších přehlídek dobové vojenské techniky v Evropě,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).
Letos se mimořádně do konvoje zapojilo i několik vozů současné americké i české armády. Po Klatovské třídě tak projely například obrněné vozy Stryker americké armády a české Pandury, americké HMMWV, česká Iveco, Dingo a další. Nad hlavami diváků přeletěly kromě historických letounů Mustang, Stinson Reliant či Boeing B 75 Stearman také bitevníky Alca, stíhačky Gripen či vrtulníky Vzdušných sil Armády České republiky.
Účastníci konvoje byli letos velmi pečlivě vybíráni. Místo v něm dostaly jen prověření majitelé historické vojenské techniky, za které se někdo zaručil. Pořadatelé tímto opatřením chtěli předejít excesům, jako se stal v konvoji loni. Tehdy se z jednoho z historických vozů při průjezdu pod balkonem s čestnými hosty vysunula na několik vteřin ruka s vlaječkou s hákovým křížem. Posádku vozu, manželský pár z jižních Čech, letos soud zatím nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu a k pokutě.
Pokračování Slavností svobody
Kromě konvoje ještě v neděli pokračují vojenské historické kempy a kulturní program. V pondělí se například ze soutoku Radbuzy a Mže ozve živé rozhlasové vysílání. Zazní z místa, odkud před osmdesáti lety zazněla úvodní slova Českého rozhlasu Plzeň: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří.“
Slavnosti svobody skončí v úterý hlavním vzpomínkovým aktem u památníku Díky, Ameriko!, kam má přijet také belgický král Philippe a prezident Petr Pavel.
