Sotva Rada ČT v úterý výraznou většinou odvolala generálního ředitele České televize Jana Součka, začalo se v zákulisí spekulovat, kdo by ho mohl nahradit. V danou chvíli zaznívají tři hlavní jména: Milan Fridrich, Petr Mrzena a Libuše Šmuclerová. Ještě předtím si ale každý z radních bude muset položit základní otázku.
Několik týdnů trvající turbulence týkající se už odvolaného šéfa veřejnoprávní televize Jana Součka a Rady ČT způsobily škody, které se nebudou napravovat zrovna snadno a rychle. V čase, kdy politici zajistili veřejnoprávním médiím finanční stabilitu, se Česká televize potýká s nemalým reputačním problémem a povážlivým propadem důvěryhodnosti.
Vina jde nejen za Janem Součkem, ale také za Radou ČT. Ivana Chmel Denčevová to ostatně na úterním jednání řekla jasně. Podle ní je narušena důvěryhodnost jednotlivých aktérů. „Všichni si budeme muset projít uličkou hanby,“ dodala směrem ke svým kolegům v Radě ČT a managementu České televize.
Což není zrovna optimální konstelace pro výběr nového ředitele. Přesto si radní schválili ambiciózní plán – na konci června budou volit Součkova nástupce. Uzávěrka kandidátek je stanovena na 28. května. O jménech uchazečů a jejich kandidátských projektech tedy bude jasno už za tři týdny.
V danou chvíli zájem potvrdila pouze Libuše Šmuclerová, která dlouhé roky vedla vydavatelství Ringier a posléze Czech News Center. Není to nic překvapivého, neboť už před několika týdny pro Aktuálně.cz zopakovala, že jí bylo líto, že se nepřihlásila do výběrového řízení na post šéfa či šéfky ČT už při minulé volbě.
Ostatní případní kandidáti zatím spíše mlží. V zákulisí se přitom nejvíc skloňují Milan Fridrich a Petr Mrzena – oba byli součástí managementu odvolaného Jana Součka. A pokud čelil kritice, že se pod jeho vedením proměnila redakce a skladba pořadů zpravodajství a publicistiky, je třeba říct, že jejich reálným vykonavatelem byl právě ředitel divize Zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena.
Jen pro ilustraci: už v prosinci roku 2023 ČT oznámila, že v její hlavní zpravodajské relaci Události skončí moderátor Jakub Železný, loni v létě pak vedení ČT ukončilo výrobu pořadu 168 hodin s Norou Fridrichovou, následně v listopadu v ČT skončili investigativní novináři Jiří Hynek a Ondřej Stratilík. A letos na jaře došlo k pozastavení výroby pořadu Fokus Václava Moravce.
V danou chvíli v každém případě platí toto: radní budou volit mezi dvěma základními typy kandidátů. Buď se přikloní k někomu zevnitř České televize, neboť upřednostní jistý typ kontinuity, anebo svolí k radikálnějšímu řešení situace, ve které se ČT nachází. A budou tudíž preferovat někoho zvenčí. Obě varianty mají své kladné i záporné stránky.
Část radních bude mít na paměti především to, že jedním z úkolů nového ředitele bude stabilizovat situaci směrem dovnitř, bude tudíž muset disponovat důvěrou svých kolegů, on sám jim na oplátku nabídne nový směr a vizi budoucího rozvoje České televize. Navenek bude jeho úkolem obnovit důvěru v koncept média veřejné služby a uklidnit veřejnost i politiky v tom smyslu, že tu bude ČT pro všechny.
Jisté riziko takového scénáře spočívá v tom, že nebude využito okno příležitosti k tomu, aby do vedení ČT přišel někdo, kdo do jejích útrob vnese „svěží vítr“, který po letech provětrá zatuchlé pořádky a uvede v pohyb instituci, která je z logiky svého fungování značně konzervativní a trpí obrovskou setrvačností a neschopností adaptace na nové trendy. Což je věc, kterou nejspíš nesvede nikdo, kdo v ČT působí třeba dvě dekády.
Teprve poté, co se radní přikloní k jednomu nebo druhému scénáři, začnou hledat optimálního kandidáta s takovým projektem, který bude mít k tomu, co preferují, pokud možno co nejblíže. Kromě výše uvedených kandidátů se v mezičase o slovo přihlásí jistě také další. Ostatně pro Aktuálně.cz to už dříve připustil například Vít Kolář, který ve vedení ČT působil za éry Petra Dvořáka, a kandidaturu prý vážně zvažuje i bývalý moderátor hlavní zpravodajské relace Události Jakub Železný.
