Uchovat vzpomínky přeživších a pozůstalých romského holocaustu a předat je dál je cílem třídenní česko-německé konference věnované památce zavražděných Romů a Sintů ve druhé světové válce. Ve Strakově akademii to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Akci pořádají Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.
„V poslední době se podařilo několik důležitých kroků. Loni přijala vláda definici anticikanismu, otevřel se památník romského holocaustu v Letech u Písku a vznikla také neformální pracovní skupina úřadu vlády, která připravuje návrh kompenzačního mechanismu za majetek zabavený českým Romům a Sintům ve druhé světové válce,“ řekla Fuková.
Romistka Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR ale připomněla, že pronásledování Romů neskončilo po druhé světové válce. Československo vedlo na Romy policejní záznamy a nutilo je vzdát se své kultury, což vyústilo i k nucené sterilizaci romských žen, upozornila Berkyová.
Konference se účastní historici, badatelé, ale především sami pozůstalí holocaustu Romů a Sintů. Jejich účast je podle organizátorů klíčová pro vytváření kolektivní paměti. Páteční setkání má tři tematické části. První úsek se věnuje generačnímu přenosu traumatu, v druhé části vystoupí potomci přeživších se svým pohledem na připomínání těchto událostí, poslední část se zabývá prací s historickými dokumenty
Už na základě nacistických Norimberských zákonů bylo ve 30. letech 20. století v Německu stanoveno, že rasovým nepřítelem číslo jedna jsou Židé a za nepřítele číslo dvě byli stanoveni „cikáni a cikánští míšenci“.
V protektorátu Čechy a Morava byla drtivá většina Romů shromážděna v táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu, odkud je nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, kterým postupně prošlo zhruba 22 tisíc evropských Romů. V létě 1944 byl tábor po odsunu práceschopných vězňů zlikvidován. Za jedinou noc ze 2. na 3. srpna bylo v plynových komorách zavražděno přes čtyři tisíce Romů ze čtrnácti zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti. Jako Den národní památky Romů je připomínán právě 2. srpen.
Z českých a moravských Romů přežilo druhou světovou válku méně než šest set, uvádí Muzeum romské kultury. Nacisté tedy vyvraždili osmdesát až devadesát procent předválečné romské populace. Odhaduje se, že ve druhé světové válce zahynulo dvě stě tisíc až pět set tisíc Romů a Sintů.
Akci zakončí sobotní návštěva památníku v Letech u Písku, kde dlouhá léta stál vepřín postavený za komunistického režimu.
