Konečná se rozčílila na Pavla. Maláčová se vyhýbala odpovědi na nepříjemný dotaz

Daniel Sterzik alias Vidlák nepochybně věděl, že kdyby nechal během tiskovky položit dotazy médií, příznivci jeho hnutí Stačilo! by u počítačů viděli, pod jaký tlak se jejich oblíbení politici dostali. Na tiskovku totiž přišlo hodně novinářů a zajímala je celá řada věcí. Jakmile tedy zástupci Stačilo! sešli z pódia mezi novináře, padala jedna otázka za druhou – nic z toho ale zmiňovaní příznivci už neviděli. 

Jinak by mohli sledovat, jak například předsedkyně SOCDEM a nově i lídryně Stačilo! v Praze Jana Maláčová musela opakovaně odpovídat na dotaz, který jí evidentně nebyl příjemný. „Co byste voličům řekli, kdyby bylo referendum o vystoupení z EU a NATO, jaké by bylo vaše doporučení?“ zazněl dotaz Aktuálně.cz.

„My chceme prosazovat zákon o všeobecném referendu bez jakýchkoliv výjimek. Včetně zahraničních a bezpečnostních otázek,“ začala s odpovědí a mimo jiné argumentovala tím, že takové referendum mají téměř všechny členské země EU. „V tuto chvíli je velmi důležité, abychom naplnili ústavu a umožnili občanům rozhodovat úplně o všech otázkách,“ pokračovala Maláčová, aniž by ale řekla, jaké doporučení by voličům dala. 

Právě otázka referenda totiž vyvolává mezi částí sociální demokracie největší emoce. Maláčové i jejímu zástupci Lubomíru Zaorálkovi velmi vyčítají, že jdou do voleb se Stačilo!, které prosazuje vystoupení z EU a NATO. Proto i ne-odpověď Jany Maláčové způsobila, že i další novináři se jí a Zaorálka ptali na jejich postoj.

Maláčovou se pokusil zachránit Zaorálek, který si vzal mikrofon a řekl, že odpoví, když novinářům „nějak strašně“ na tomto tématu záleží. Ani on ale nesdělil své osobní stanovisko, nejdříve totiž mluvil o tom, že první referendum by mělo být o tom, jestli chtějí lidé, aby Česko dávalo pět procent HDP na obranu – jak požaduje americký prezident USA Donald Trump po členských zemích NATO. Zaorálek, Maláčová, ale i všichni ze Stačilo! jsou striktně proti zvýšení rozpočtu, protože to podle nich bude znamenat sociální šok pro mnoho lidí v Česku. 

K samotné otázce, jestli by hlasoval pro vystoupení z EU a NATO, případně co by doporučil voličům, nakonec Zaorálek řekl, že se uvidí až v budoucnosti. „Dnes máme situaci, kdy se nám EU a NATO mění před očima a nikdo neví, co se z nich stane za tři, čtyři roky. Otázky tohoto typu budeme řešit až potom,“ podotkl Zaorálek, který NATO v poslední době velmi ostře kritizuje. 

„Nevím, čím se NATO stane za čtyři roky, ale nedovedu si představit, že bych byl v alianci, která by dokázala udělat to, co se stalo v roce 1968, kdy dokonce Varšavská smlouva obsadila svými armádami svého vlastního člena,“ připomněl okupaci Československa. Nic takového se ale v případě NATO ani náznakem neděje.

Když novináře tyto odpovědi neuspokojily a dál chtěli konkrétnější odpovědi, musela Maláčová opět svůj postoj vysvětlovat. To už vedle stojící šéfka KSČM Kateřina Konečná něco zašeptala Danielu Sterzikovi a ten o chvíli později tuto improvizovanou tiskovku ukončil. Všichni politici ale dali možnost novinářům dál pokládat otázky, teď už individuálně každému zvlášť.

Konečná tak dostala mimo jiné dotaz, co říká na prezidenta Petra Pavla, který naznačil, že by měl problém jmenovat do vlády politiky, kteří by prosazovali právě vystoupení z EU či NATO. Na to se předsedkyně komunistů hodně rozčílila. 

„Pan prezident nemá v době volební kampaně jakékoliv právo vyjadřovat své soukromé antipatie či sympatie ke komukoliv, pan prezident má jasně dané kompetence dané ústavou a měl by si uvědomit, že pokud nechce být nařčen z toho, že zasahoval do volné soutěže politických stran, tak by se k tomu neměl vůbec vyjadřovat. Ať jede na Moto GP, ať si jede do Japonska, ale ať nezasahuje do volební soutěže,“ tvrdila Konečná, která nazvala Pavla „šestou rukou pětidemolice“, čímž myslela vládní strany.

Když dostala dotaz, jestli měla stejně ostré výhrady, když jí blízký prezident Miloš Zeman dokonce některé kandidáty na ministry nejmenoval, tak odpověděla, že se baví o tom, jaké je situace nyní. „Byla bych moc ráda, kdyby si to uvědomili všichni ústavní činitelé, kteří byli zvoleni občany,“ pokračovala a pak hned rozhovor ukončila s dovětkem, že novináři určitě chtějí jít za Maláčovou. 

Novináři by ale určitě o Konečnou měli dál zájem, Maláčová stále o kousek dál s jinou částí médií. Novináři se Maláčové ptali například na to, zda podporuje manželství pro všechny. Ona odpovídala, že pro sociální demokracii jsou nyní nejvíce zásadní sociální a ekonomické záležitosti. Vyčítala přitom žurnalistům, že jsou prý k české vládě málo kritičtí, podle ní jsou západní novináři ke svým vládám podstatně kritičtější.

Když dostala opakovaný dotaz na manželství pro všechny, řekla, že ho podporuje. „Myslím, že jsem nejprozápadnější česká politička,“ uvedla Maláčová a dodala, že studovala v Německu a  Velké Británii.