Evropský parlament tlačí na přísnější ochranu dětí na internetu. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů schválil zprávu, která míří na návykový design platforem – od nekonečného scrollu po automatické přehrávání. Ve hře jsou věkové limity, vypínání problémových funkcí i silnější rodičovská kontrola.
Europoslanci považují za hlavní problém algoritmy doporučující obsah na základě chování uživatelů. Pro nezletilé chtějí jejich zákaz a spolu s tím vypnutí automatického přehrávání, nekonečného scrollování, odměn za pravidelné používání nebo obnovování obsahu stažením dolů.
Změny by doplnily evropský akt o digitálních službách (DSA), který už dnes vyžaduje pro nezletilé vysoký standard soukromí, ochrany a bezpečnosti.
Foto: EU
Opatření se mají dotknout i ekonomiky platforem. Monetizace obsahu by se podle zprávy neměla týkat nezletilých influencerů.
Autoři zároveň upozorňují, že „lajky“ u dětí fungují jako jednoduché měřítko oblíbenosti: když očekávané reakce nepřijdou, může to oslabovat jejich sebehodnotu a zvyšovat tlak na další trávení času online.
Výbor také navrhuje jasnější věkové hranice: přístup k sociálním sítím, videoplatformám a AI „společníkům“ by měl být bez souhlasu rodičů až od 16 let, zároveň má platit minimální věk 13 let pro všechna sociální média.
„Naše zpráva jasně uvádí potřebu zvýšené ochrany nezletilých online ve dvou ohledech. Zaprvé potřebujeme přísnější podmínky pro přístup na sociální sítě, proto navrhujeme celoevropský minimální věk 16 let. Zadruhé potřebujeme silnější záruky pro nezletilé používající online služby,“ prohlásila dánská sociální demokratka Christel Schaldemoseová, která je zpravodajkou textu.
Zpráva řeší i online hry. Podle europoslanců by měly skončit virtuální měny, prvky připomínající hazard, „loot boxy“ a další mechanismy, které umožňují dětem utrácet reálné peníze za postup či doplňky.
Ke zprávě výboru se v otevřeném stanovisku vyjádřilo více než 30 neziskových organizací a expertů věnujících se dětským právům. Podle nich zpráva představuje jedinečnou příležitost dosáhnout vyššího standardu ochrany dětí online, zároveň však akcentují potřebu efektivního vymáhání pravidel.
V této fázi jde však pouze o nezávaznou rezoluci. Pokud by se měly návrhy promítnout do praxe, musela by je nejprve navrhnout Evropská komise a následně by prošly schvalovacím kolečkem jak na půdě Evropského parlamentu, tak i mezi členskými státy. Evropský parlament se zprávou výboru bude zabývat na plenární schůzi 24. listopadu.
Počet dětí se závislostí roste
Kvůli adiktivnímu designu tráví uživatelé na online platformách více času, což může negativně působit na některé části mozku. Výsledkem může být nízká sebedůvěra, zhoršení spánku, problémy se soustředěním, úzkosti i deprese.
Vzhledem k tomu, že mozek dospívajících je ve vývoji, jsou na návykové algoritmy sociálních sítí náchylnější a negativní dopady na jejich mozkový vývoj mohou být silnější. Právě děti ve věku 9-16 let tráví v online prostoru nejvíce času.
Podle dat Komise 97 procent patnáctiletých navštěvuje sociální sítě denně. Z toho 37 procent na nich stráví více než tři hodiny za den. Na základě údajů WHO se od roku 2018 zvýšilo adiktivní užívání sociálních médií u adolescentů ze sedmi na 11 procent. Nejvyšší podíl byl v Rumunsku (22 procent) a nejnižší v Nizozemsku (pět procent).
Odborníci proto upozorňují, že při tvorbě politik je potřeba zohlednit národní rozdíly. Experti WHO kromě regulací doporučují zlepšit mediální gramotnost, stanovit pravidla pro používání mobilů ve školách, posílit rodičovskou kontrolu a vést s adolescenty dialog o zdravém používání mediálních platforem.
