Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek oznámil svou rezignaci – ovšem ne formou, jakou by si mnozí bývalí či současní zaměstnanci přáli. Místo vyjádření lítosti a omluvy za údajnou šikanu se postavil do role oběti „kampaně“, řekl redakci Aktuálně.cz známý zoolog a bývalý kurátor chovu primátů Vít Lukáš. „Upřímně, mě jeho slova nepřekvapila,“ podotkl. Veřejně se vyjádřil i expředitel zoo Petr Fejk.
Bývalí a současní zaměstnanci viní Bobka z dlouhotrvající šikany a bossingu vůči některým zaměstnancům, jejich petici podepsalo už téměř 700 lidí. Letitý ředitel, který strávil v čele Zoo Praha přes 15 let, ovšem jakoukoliv vinu odmítl – jak před oznámením rezignace, tak i nyní. Pár někdejších pracovníků zahrady proti Bobkovi vystoupilo veřejně, například zoolog Vít Lukáš, který se nyní vyjádřil ke konci ředitele pro Aktuálně.cz.
Miroslav Bobek skončí v čele pražské zoo. Je to pro vás zadostiučinění?
Ano, i když je to s jistou hořkou pachutí. Velká satisfakce je to v tom, že ze zoo odejde. Myslím si, že každý, kdo si pod jeho vedením něco zažil, teď cítí úlevu a zažívá pocit spravedlnosti, ať se jedná o bývalé nebo stávající zaměstnance. A zejména se velmi uleví těm stávajícím.
A proč ta hořká pachuť?
Tu cítím ze způsobu, jakým svou rezignaci oznámil.
Zaregistroval jsem názory, že z jeho strany chyběla omluva za nevhodné chování, nebo alespoň nějaké vyjádření odpovědnosti.
Upřímně, mě jeho slova nepřekvapila. Odpovídají přesně jeho formě přemýšlení a chování. Asi všichni jsme čekali, jestli se k tomu postaví jako chlap, omluví se a vyjádří lítost nad svým jednáním.
Nejenže lítost nevyjádřil, ale ještě ze sebe zkouší udělat oběť údajného lživého útoku bývalých i stávajících zaměstnanců. Přitom problémy s jeho chováním jsme v průběhu let řešili i přímo s ním, zejména když kvůli tomu odcházeli i jeho nejvěrnější.
A jeho tehdejší reakce?
Vždy byl chvíli vystrašený a sliboval změnu, ale nikdy mu to nevydrželo déle než pár týdnů. A pak si při oznámení rezignace sprostě kopne do nás všech se slovy, že je to celé zkonstruované a že jsme nebyli schopni plnit jeho vysoké nároky. Jenom tím ukázal svou reálnou tvář.
Bobek bude ředitelem do konce října. Víte, jaké další kroky plánují bývalí či současní zaměstnanci, kteří stáli za peticí?
Nejsem asi úplně kompetentní toto komentovat, protože nepatřím mezi hlavní organizátory celé této akce. Nicméně z textu petice je zřejmé, že její iniciátoři žádají nezávislé šetření poměrů v zoo, zahrnující i některé z nejbližších spolupracovníků pana ředitele. Těch, kteří se podíleli na podivných praktikách, intrikách a strachuplné atmosféře.
Mlčení prolomil i Fejk
K odchodu Bobka se ve středu vyjádřil i jeho předchůdce Petr Fejk, který v uplynulých dnech komentoval kauzu v pražské zoo skrze svůj profil na sociálních sítích. Nyní prolomil mlčení. „Myslím, že se stalo, co se muselo stát, a tím je to pro mě uzavřené. Žádných výsledků není možné dosahovat přes mrtvoly a pan Bobek se od práce snů odstřihl sám. Nikoli náročností, kterou se hájí, ale pocitem, že si může s lidmi v týmu dělat, co chce,“ napsal na svém Facebooku.
To, co Bobek vytvořil v zoologické zahradě, je podle Fejka odstrašující příklad. Jeho chování označil za nekorigovaný despotismus, jehož cílem se staly desítky podřízených. „Pokud se teď sám interpretuje jako oběť, nemám s ním žádné slitování. Oběti naopak ve velkém produkoval on sám,“ pokračoval bývalý ředitel pražské zoo.
Podotkl, že Bobek přebíral projekt ve vzorném stavu a „v naprostém luxusu“. „Přesto se choval, jako by vstoupil do prostředí plného idiotů. Nadával, urážel, propouštěl, vládnul. A kdo se proti tomu ozval, stal se navždy nepřítelem zahrady. Bohužel tím negativně ovlivnil nejen poměry v Troji, ale i vztahy s jinými českými zoo nebo projekty na ochranu zvířat,“ konstatoval Fejk.
„Jestli teď někomu něco opravdu nezávidím, tak je to pozice nového ředitele. Po 15 letech toxických metod tam musí být atmosféra jak v plynové komoře. A ta se odchodem jednoho člověka rozhodně nevyvětrá. Jen zaměstnanci sami nejlépe vědí, co prožili a kdo si i pod tlakem zachoval přirozenou autoritu a tvář,“ dodal k závěru s tím, že by měli zaměstnanci tlačit na zřizovatele, aby příští ředitelé nemohli mít ambici být v zoo „doživotně a propadnout pocitu neomezené moci“.
