První fáze dohodnutého příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás končí. Delegace židovského státu navrhla prodloužení této fáze klidu zbraní. Hamás však odmítá novou formulaci prodloužení první fáze příměří. Mluvčí teroristů rovněž podle agentury Reuters uvedl, že Hamás zatím není zapojen do jednání o druhé fázi klidu zbraní. Dohoda o příměří, jež začala platit 19. ledna, podle agentury AFP obsahuje klauzuli, která má automaticky prodloužit první fázi příměří, pokud probíhá jednání o fázi druhé.
Server The Times of Israel (ToI) napsal, že rozhovory by měly v sobotu pokračovat, v pátek se prý z Káhiry vrátil izraelský vyjednávací tým. Egypt, který spolu s Katarem a Spojenými státy jednání mezi Izraelem a Hamásem dlouhodobě zprostředkovává, oznámil obnovení rozhovorů ve čtvrtek.
Reuters v pátek informoval, že Izrael nabídl Hamásu prodloužení příměří v Pásmu Gazy o dalších 42 dní. Hamás ale trvá na původním plnění dohody ohledně druhé fáze příměří. Ta rámcově počítala s propuštěním zbývajících živých rukojmí držených palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy, úplným odchodem izraelských vojáků z tohoto palestinského území a časově neomezeným zastavením bojů. Přesné podmínky druhé fáze ale měly být projednány v první fázi příměří, která začala 19. ledna a nyní po 42 dnech končí.
V první fázi příměří Hamás a jeho spojenci z organizace Palestinský islámský džihád propustili 25 izraelských rukojmí a předali pozůstatky osmi dalších, a to výměnou za asi 1800 Palestinců z izraelských věznic, napsala v sobotu agentura AFP. Nad rámec dohody o příměří propustil Hamás i pět thajských rukojmí.
Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek popsal, že Hamás chce pokračovat v původně domluvené časové souslednosti – tedy, že po konci první fázi příměří následuje jednání o druhé fázi příměří. „Hamás apeluje na mezinárodní společenství, aby – jeho formulací – donutilo ‚sionistickou okupaci‘ se držet původní dohody,“ pokračoval zpravodaj.
První fáze příměří znamenala podle Borka jakýsi „mechanismus izraelští rukojmí za palestinské vězně“, Izrael pak také musel vyklidit koridor, který rozděloval jižní a severní část Pásma Gazy.
Izrael zatím otálí
Ve druhé fázi by se tak měli izraelští vojáci stáhnout z celého zbytku Pásma Gazy. „Musí se domluvit na trvalém klidu zbraní. Pokud by na to Izrael kývl, tak Hamás v Pásmu Gazy přežije, zůstane tam,“ upozornil Borek. Dočasný klid zbraní by se tak změnil v trvalé příměří, neboť Hamás by tím získal fakticky imunitu.
Izraeli se proto nechce do vyjednávání o druhé fázi příměří. Dva týdny proto „otálel“ s rozhovory o druhé fázi, nyní místo jednání nabízí pouze částečnou druhou fázi. Podle Borka tak Hamás může stále tlačit na židovský stát skrze izraelská rukojmí, kterých by měli teroristé držet zhruba šedesát.
Izraelská vláda se podle serveru ToI zdráhá stáhnout z Pásma Gazy zcela své vojáky, dokud tam bude mít jakoukoli moc Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě označuje za prioritu zničení Hamásu, což se ale nepovedlo za víc než rok války a podle některých je to nereálné.
V sobotu začíná muslimský postní měsíc ramadán, připomněla AFP. Podle ní Palestinci ve válkou zničeném Chán Júnisu už vyvěšovali tradiční ramadánové lucerny a vykonávali povinné modlitby.
AFP také napsala, že v pátek bylo příměří přerušeno poměrně vzácným incidentem, kdy izraelská armáda provedla letecký úder proti dvěma „podezřelým“, kteří se blížili k jejím jednotkám na jihu Pásma Gazy. Nemocnice v Chán Júnisu podle AFP oznámila, že přijala jednoho mrtvého „zabitého při útoku“.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob unesli. Šest desítek unesených zůstává v zajetí, ale nejméně polovina z nich je mrtvá. Izrael v říjnu 2023 v odvetě zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy, při níž podle tamního ministerstva zdravotnictví, ovládaného Hamásem, zemřelo přes 48 tisíc Palestinců, většinou rovněž civilistů. Tisíce mrtvých jsou zřejmě stále v sutinách domů zničených izraelským bombardováním.
