Kolumbijský soud uznal v pondělí bývalého prezidenta Álvara Uribeho vinným z ovlivňování svědků. Třiasedmdesátiletý pravicový politik se tak stal prvním odsouzeným exprezidentem této jihoamerické země. Uribemu hrozí až 12 let vězení. O výši trestu rozhodne soud později, informovala agentura AFP.
Uribe čelil obžalobě kvůli tomu, že se podle prokuratury snažil ovlivnit svědky, aby nebyl obviněn z někdejších vazeb na polovojenské pravicové skupiny. Uribe obvinění odmítal, ale v roce 2020 se kvůli vyšetřování vzdal funkce senátora. Proces, v němž rozsudek padl rok před příštími prezidentskými volbami, označoval za politickou mstu.
Uribe vládl zemi zasažené mnohaletou občanskou válkou v letech 2002 až 2010. Jako prezident se do povědomí dostal mimo jiné tvrdým postupem vůči levicovým gerilám. Později také kritizoval mírovou dohodu, kterou jeho nástupce v úřadu prezidenta Juan Manuel Santos v roce 2016 uzavřel s levicovou gerilou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Právě kvůli tvrdému postupu vůči gerilám zůstává Uribe v zemi dodnes populární politickou figurou.
Dva roky po svém odchodu z úřadu v roce 2012 prohlásil, že se ho levicový politik Iván Cepeda snaží falešnými důkazy obvinit z dřívějšího napojení na pravicové polovojenské skupiny.
Soud v roce 2018 dospěl k závěru, že Cepeda nejednal nezákonně, a naopak nařídil zahájit vyšetřování Uribeho. Ten byl podezřelý, že se snažil ovlivnit členy polovojenských jednotek z Antioquie, aby se neprokázaly jeho vazby na ně. Uribe byl ve druhé polovině 90. let v Antioquii guvernérem. V roce 2020 dostal Uribe dokonce domácí vězení, z něhož byl ale po dvou měsících propuštěn.
Žalobci poukazovali mimo jiné na odposlechy telefonických rozhovorů, na nichž je podle médií slyšet, jak Uribe hovoří s jedním ze svých právníků o tom, jak dostat na svou stranu dva bývalé členy polovojenské skupiny, kteří proti němu měli svědčit. Uribe tehdy tvrdil, že odposlechy byly získány nelegálně.
