Kolo je sice nástroj, který člověku pomohl ovládnout planetu a rozšířit se prakticky po celém světě, ale archeologové dodnes nevědí, kde přesně vzniklo. Pracují se třemi teoriemi. Nová studie nyní přináší argumenty pro tu, která klade původ na území dnešního Slovenska.
Přibližně před šesti tisíci lety procházel po vyšlapané cestě ve slovenské části Karpat muž. Za ním leželo území, kde mnohem později vyrostla Trnava, před ním se zvedaly hřbety Malých Karpat. Před sebou tlačil něco, co nikdo předtím ještě nemohl vidět – vůz, který se pohyboval na kolech. Tak vypadá představa amerických historiků a archeologů, kteří se pokusili najít argumenty pro teorii, že kolo poprvé vzniklo na území dnešního Slovenska.
Vynález kola způsobil revoluci, a to prakticky ve všem. Umožnil výrobu keramiky, která zase umožnila dlouhodobé a bezpečné ukládání potravin, což vedlo k tomu, že se lidé mohli lépe sdružovat ve městech. A také mohli s vozy snadno převážet přebytky zemědělství a výrobky, což otevřelo dveře mnohem intenzivnějšímu obchodu, než bylo možné do té doby.
První archeologické důkazy o kolech a vozech vybavených koly pocházejí z období, kterému archeologové říkají eneolit, česky doba měděná. V době mezi lety 5000 až 3000 před naším letopočtem se totiž začínají objevovat archeologické nálezy, které existenci kola potvrzují. A to na mnoha místech rychle po sobě, což naznačuje, jak zásadní byl potenciál této technologie.
Důkazy existují i v podobě bitevních scén namalovaných na stěnách, miniaturních kol, dětských hraček, vozových pohřbů a také zmínek v psaných pramenech.
Vyobrazení vozu taženého divokými osly z doby před 4500 lety
Tři kandidáti
Existují tři hlavní teorie o původu kola. Nejčastěji je jeho vznik spojovaný s Mezopotámií. Pravděpodobně se ale nejednalo o vůz, kárku ani trakař, ale hrnčířský kruh. Odtamtud se mělo kolo šířit dál, především do Evropy.
Další teorie hovoří o dnešním Turecku, konkrétně o území takzvaného Pontu, tedy pobřeží Černého moře, kde vznikaly řecké osady.
A konečně třetí teorie tvrdí, že se kolo poprvé objevilo díky vynalézavosti lidí z Karpat. Jejím autorem je americký historik Richard Bulliet, který s ní přišel relativně nedávno, v roce 2016. Nejen proto je zatím tato hypotéza považována za nejméně pravděpodobnou. Podle něj souvisí vznik kola právě s hmotou, která definovala svou dobu – s mědí.
Tento tvárný kov se tehdy stával stále oblíbenějším a poptávka po něm se zvyšovala. A protože lidí v té době současně díky technickému pokroku přibývalo, stávala se měď i méně dostupnou. Horníci tak za ní museli putovat hlouběji do dolů, přičemž jim v tom pomáhaly právě vozy, míní Bulliet. S jejich pomocí mohlo být snazší těžký náklad transportovat.
Právě tento vědec teď vydal v odborném časopise Royal Society Open Science společně s dalšími kolegy – převážně inženýry – studii, kde navrhuje, jak mohl vznik kola na území dnešního Slovenska vypadat.
Od válečků ke kolům
Autoři práce vyšli z archeologických nálezů, které z pravěku představují zejména hliněné modely vozů. Dřevo se totiž dochovalo v mnohem horším stavu a rekonstrukce vozů nebo kol proto není úplně snadná.
Pomocí modelů vědci zkoumali, jak se dala technologie válců změnit na kolo s nápravou. Válce měli pravěcí lidé všude kolem sebe, jednalo se třeba o opracované kmeny a kmínky stromů. Přijít na to, že se po nich dají snadno valit jinak nepřepravitelné předměty, nebylo zase tak obtížné. Přechod ke kolu s nápravou byl ale mnohem složitější.
Podle Bullietova týmu to vyžadovalo tři postupné inovace. Nejprve opatřit válce drážkami, jež odpovídaly bedně, která na nich byla naložená a díky tomu náklad nepadal. Pak přechod na dvoukoláky, kdy byla kola připevněna k vozíku, a teprve nakonec kola umístěná na osách, což už mohlo dát tomuto dopravnímu prostředku kýženou manévrovatelnost.
Hliněný model vozíku bolerázské kultury používaný zřejmě k pití
Autoři tvrdí, že šlo o postupný proces, na který měly vliv hlavně drobné úpravy, které usnadňovaly manipulaci s vozíky. Svou roli ale mohlo mít také prostředí samotných karpatských dolů.
Vědci vygenerovali optimalizovanou konstrukci dvojkolí a na základě své výpočetní analýzy zjistili, že vývoj kola a nápravy z jednoduchých válečků byl pravděpodobnou sestupnou cestou, která odrážela stále energeticky účinnější konstrukci. Na tu však mohly mít vliv i karpatské doly.
„Prostředí, ve kterém původní autoři kola působili, obsahovalo určité jedinečné vlastnosti, které podporovaly přechod k dopravě založené na válečcích,“ uvedl Bullier pro web Live Science. „V podstatě tyto vlastnosti prostředí – například úzké, uzavřené cesty – tlačily autory kola k této konkrétní konstrukci.“
Nejstarší dochované dřevěné kolo se našlo ve slovinské bažině
Je to pravda?
Autoři studie přisuzují autorství prvního kola takzvané bolerázské kultuře, která je spojená právě se Slovenskem, byť ne s jeho dnešním etnikem – Slované se na toto území dostali až v šestém století našeho letopočtu. Klíčovým argumentem pro vědce jsou zmíněné modely hliněných vozů objevených při vykopávkách v karpatské horské oblasti východní Evropy.
Analýza uhlíku-14 datuje vznik bolerázské kultury, která hrnky vyrobila, nejpozději do roku 3600 před naším letopočtem. Naznačuje také, že v té době musely už mít takové vozíky pro tuto kulturu významný kulturní vliv.
Tento výzkum se nedá pokládat za absolutní důkaz toho, že kolo vzniklo právě na území Slovenska. Pro evropskou hypotézu by sice například svědčil i fakt, že vůbec nejstarší dochované dřevěné kolo bylo nalezené na území dnešního Slovinska, nicméně současně lze nalézt i mnoho argumentů, které nahrávají spíše mezopotámskému nebo černomořskému původu – tím hlavním je obecně vyšší technologická rozvinutost tamních kultur.
Každopádně se jedná o zajímavý příspěvek do diskuze, který se na tuto otázku dívá z jiného úhlu, než je obvyklé – právě díky inženýrskému přístupu.
