Švédský král Karel XVI. Gustav šokoval účastníky klimatického summitu OSN COP30 v brazilském Belemu. Odmítnul, aby Západ platil vyšší klimatické daně z emisí, a zdůraznil malý podíl Evropy na globálních emisích (šest procent). Z jeho země přitom pochází ikona klimatického aktivismu Greta Thunberg.
„Můžete si o tom myslet, co chcete, ale kolik vlastně máme platit? To je klíčová otázka,“ řekl král. Kritizoval plány politiků, aby bohatší země vyčlenily více prostředků na boj proti emisím CO₂ než například Čína.
„Evropa produkuje pouze šest procent emisí a všichni si na to stále stěžují, že je to příliš mnoho. Ale zbytek světa je na tom mnohem, mnohem hůř,“ řekl král.
Klimatické summity jsou tradičně podbarveny sporem o to, kdo by nákladnou agendu dekarbonizace měl financovat. Bohaté evropské státy upozorňují, že samy uhlíkovou stopu snižují.
Rozvíjející se státy, které budují svůj průmysl a ovzduší, znečišťují více, kontrují „historickou vinou“ rozvinutých států, které si prošly průmyslovou revolucí v minulosti. Jinými slovy: Evropa by měla platit za to, co do vzduchu vypustila od začátku průmyslové revoluce.
300 miliard dolarů ročně
Na loňské konferenci COP29 se bohatší země zavázaly poskytnout rozvojovým zemím do roku 2035 nejméně 300 miliard dolarů ročně, aby jim pomohly řešit problém klimatických změn.
Chudší země ale žádají více. Například Brazílie představila nový projekt fondu na záchranu tropických pralesů, do které doufá vybrat 125 miliard dolarů.
Princip, podle kterého by Západ platil více, ale král odmítl. „Každý musí převzít svou odpovědnost a udělat, co je v jeho silách,“ navrhl místo toho král, který se ochranou životního prostředí zabývá desítky let. Od mládí se zajímá o přírodu, lesnictví a ekosystémy, ale pravidelně se účastní i enviromentálních a klimatických konferencí.
Klimatický summit navazuje na Pařížskou dohodu z roku 2015, ve které se téměř 200 zemí dohodlo, že se pokusí omezit globální oteplení na 1,5 °C nad „předindustriální“ úrovní. Klimatické plány jednotlivých zemí ale tohoto cíle obvykle nedosahují.
Před konferencí COP30 měly všechny účastnické země předložit aktualizované plány s podrobným popisem toho, jak sníží své emise skleníkových plynů. Do konce října tak však učinila pouze třetina z nich. Od pařížské dohody tak po nástupu Donalda Trumpa odstoupily Spojené státy, které na summit v Belemu vyslaly pouze nižší úředníky.
Klimatický summit čelil obvyklé kritice z pokrytectví. Desítky vysoce postavených delegátů přiletěly soukromými letadly s vysokou uhlíkovou stopou. A ačkoliv byla ochrana deštných pralesů jedním z hlavních témat summitu, ten se konal ve městě, kam byla skrze amazonský prales postavena dálnice. Kritiku ekologů vyvolalo také rozhodnutí brazilské ropné společnosti Petrobras zahájit těžbu ropy v blízkosti ústí Amazonky.
