„Trump je mentálně zcela nevyhovující pro výkon důležité funkce – což je ale čím dál víc pravidlo než výjimka,“ myslí si ekonomický historik Ladislav Tajovský z Vysoké školy ekonomické. Trumpovy hrozby navýšením cel nebo obsazením Grónska jsou podle něj určeny jeho neinformovaným voličům.
Před Trumpovou první inaugurací jste říkal, že byste se vsadil, že zpětně nebude vnímán jako takový trouba, jak experti v té době předpovídali. Jak to vidíte teď, vyhrál byste tu sázku?
Myslím si, že Trump nijak nevybočí z historie amerických prezidentů. Bohužel… Jeho první období bylo z několika pohledů rozhodně lepší, než bylo u jeho demokratického předchůdce, respektive následovníka (Baracka Obamy a Joea Bidena, pozn. red.).
Každopádně je jako osoba mentálně zcela nevyhovující pro výkon důležité funkce – což je ale čím dál víc pravidlo než výjimka. Problém je, že nikdy v historii tzv. západního světa nehrál stát v životě lidí tak důležitou roli a nezasahoval do tolika oblastí jejich života. A zároveň že státy jsou čím dál častěji vedené sociopatickými jedinci.
Co čekáte od druhého funkčního období? Bude Trump připravenější, promyšlenější, s pečlivěji vybranými lidmi na klíčových pozicích?
Vkládám do něj o něco větší naděje, byť ne ty systémové. Ale vlastně jediné, co mi přijde zajímavé na posledních amerických volbách, je, jak je možné, že se takto bohatá, svobodná země dostane do situace, že na nejžádanější flek na planetě kandidují dvě takové karikatury – a nikoho lepšího – zvolitelného – systém nevygeneruje.
Pamatuji si vás jako velkého obhájce volného trhu, minimálního státu, laissez-faire přístupu. Jak se díváte na Trumpovu – zatím rétorickou – strategii hrozeb navýšením cel na dovoz zboží kdekomu?
Cla považuji za ekonomicky jednoznačné zlo. Doufám, že to je hra, blafování vycházející z jeho celoživotní role obchodníka. Plus slova určená jeho voličům neznalým těchto souvislostí, včetně toho, co by cla udělala s domácí inflací, kterou jeho voliči vnímají jako klíčové ekonomické minus posledních let.
Hrozí kolaps globální ekonomiky?
Nečekám kolaps v minulých podobách toho slova, ale de facto nemůže nepřijít, mnohé tomu nasvědčuje. A bude mít opět finanční základy. Politika centrálních bank a stav klíčových světových měn je už za hranicí, kdy by se dal status quo udržet – i kdyby to mělo stát cokoliv. Hranice udržitelnosti už byla překročena a rozhodující figury to vědí.
Můžete být konkrétní? Kdo jsou podle vás ty „klíčové figury“, o kterých mluvíte?
Klíčovým indikátorem jsou rozvahy rozhodujících centrálních bank a jejich kriticky důležitých partnerských institucí oficiálně v soukromých rukou. Půlstoletí, které uplynulo od zrušení vazby hlavních světových měn na jakoukoliv hmotnou entitu, zřetelně ukazuje, že tento model naráží na své limity. Indikátory viditelnými navenek jsou cena zlata na jedné a bitcoinu na druhé straně.
Kromě ekonoma jste také zkušený cestovatel. Co říkáte na to, že byste do Grónska příště mohl potřeboval americké vízum?
Grónsko je skvělé místo, kde jsem už přes pět let nebyl a kam se chci vrátit, jak jen to bude možné. Připomenul bych Monroeovu doktrínu (vyhlášena prezidentem Jamesem Monroem roku 1823, mimo jiné říká, že USA se nebudou vměšovat do konfliktů mezi evropskými mocnostmi, pokud není ohrožena jejich bezpečnost, pozn. red.) a také fakt, že čím méně jistí se Američané cítí v Pacifiku, tím pevněji se chtějí „zakopat“ v Atlantiku.
Grónsko je geopoliticky mnohem víc americké než evropské a ničemu bych se v jeho případě nedivil. A je mi úplně fuk, komu bude patřit. Vnímám to ale primárně opět jako gesto voličům, kterým bude třeba vysvětlit, proč na západ od Kalifornie bude hlas z Bílého domu čím dál méně někoho zajímat.
Ladislav Tajovský
Ladislav Tajovský je ekonomický historik, odborník na dějiny Spojených států a hospodářskou politiku. Nejen makroekonomii a hospodářské dějiny USA učil na několika vysokých školách v Česku, nejdéle na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, která je i jeho alma mater. Je věřící, v současnosti se věnuje téměř výhradně své rodině, literatuře a cestování za polárním kruhem.
