Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
Kniha roku Dory Kaprálové Mariborská hypnóza zvítězila rovněž v kategorii próza. Autorka usazená v Berlíně v ní neobvyklou optikou, v níž využila i pohled mouchy, zachytila svůj tvůrčí pobyt ve slovinském městě, spojeném se spisovatelem a entomologem Drago Jančarem. Postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené.
„Nakladatelské zadání pro tento text byl bedekr slovinského Mariboru. Autorka se ovšem všemožně snaží překračovat zažité představy o knihách provázejících po městských pozoruhodnostech, institucích či památkách,“ konstatovala porota.
Předseda výboru cen Magnesia Litera Pavel Mandys očekává, že ocenění Kniha roku zvýší čtenářský zájem o Mariborskou hypnózu.„Doufáme, že se díky tomu jako v minulých ročnících znásobí prodej této knihy. Nevím, jestli se z toho stane takový bestseller, jakým byl loni román Letnice od Miroslava Hlauča, kterého se prodalo 30 tisíc výtisků,“ uvedl. Vítězný titul má šanci upozornit na sebe i v zahraničí, protože autorka bude hostem na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Ocenění za poezii převzal kardiochirurg Radovan Jursa za sbírku Koncept transparence, kterou doprovodil navíc vlastními kresbami. I motivem oceněných veršů je srdce, přičemž – podle poroty – „exaktní i anatomické se setkává s téměř romantickým důvěrným“.
Vyprávění o silném poutu mezi vnučkou a babičkou S láskou V. vzniklo původně jako vysokoškolská práce Kateřiny Illnerové. Za komiks, v němž jsou pohlednice z prázdnin vstupním portálem do dobrodružství, už získala komiksovou cenu Muriel – a nyní i literu za knihy pro děti a mládež.
Archeologa Petra Šídu a paleoekologa Petra Pokorného spojil nejprve zájem o archeologii severočeských pískovcových krajin a posléze i cena za nejlepší dílo naučné literatury. V publikaci Hinterland zaměřují pozornost na místa, která zůstávají stranou, jako jsou Labské pískovce, Český ráj nebo Broumovsko.
Litera za publicistiku míří za Klárou Kubíčkovou a Janou Srncovou a knihou Roztěkané. Zpracovaly v ní téma, které se týká osobně jich samých – dospělé ženy bojující s diagnózou ADHD. „Je to knížka o laskavosti, o toleranci,“ uvedla Srncová. Kubíčková při převzetí ceny poděkovala za ohlasy od čtenářek, které si díky této knize „nepřipadají rozbité“.
Marie Škrdlíková zaujala v kategorii debut povídkovým souborem Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. „Autorka uplatnila skvělý smysl pro vizuální detail a pro fyzické jednání figur, včetně schopnosti postřehnout a popsat drobné smyslové i tělesné jevy, které přesně vyjadřují emoce,“ podotkla k oceněné prvotině Litera. „Píšu a tvořím s vírou, že tím dokážu něco změnit k lepšímu,“ přiznala Škrdlíková.
Literu za nakladatelský čin si zasloužilo nakladatelství 8smička, které vydalo tetralogii teoretičky umění Pavly Pečinkové. Rozsáhlá monografie s názvem Pracoval jsem mnoho je věnovaná výtvarníkovi a spisovateli Josefu Čapkovi. „Téměř pět a půl tisíce děl, které jdou napříč žánry, se doposud v takové šíři, s takovou péčí a v takovém detailu nepodařilo zpracovat,“ upozornila za 8smičku Martina Hončíková.
Ocenění za překlad si vysloužila Anna Štádlerová, která do češtiny převedla román zimbabwské spisovatelky NoViolet Bulawayo Slavné časy. „Chtěla bych poděkovat čtenářům, kteří se zajímají o řemeslně propracované překlady lidí, pro něž je provázení čtenářů cizími světy vášeň,“ uvedla při přebírání ceny Štádlerová.
Nejlepší detektivku loni napsal Jiří Klečka. Dříve autor hororů se v temném příběhu inspiroval skutečnou událostí. Líčí případ únosce dětí a dvou chlapců, kterým se podařilo uniknout, trauma si ale nesou dál.
Literu za fantastiku převzala Jela Abasová, která, ač Slovenka, svůj debut psala česky. Vítězná kniha Tři čtvrtě na šílenství je fantaskní kronikou končícího světa.
Vítězka ocenění za humoristickou knihu Zuzana Bergrová baví v próze Podezřelý ticho sebeironickým popisem své zkušenosti se single rodičovstvím.
Ve čtenářské ceně se sešlo přes osm tisíc hlasů. Nejvíce jich náleží lékaři Cyrilu Matějkovi, který pod pseudonymem Cyril Děckař v knize Dětské lékařství shromáždil pediatrické triky.
Udělena byla rovněž cena za přínos knižní kultuře. Patří stanici ČRo Vltava za „nenahraditelnou službu, kterou poskytuje české literatuře a kultuře“.
Z března už jsou známi vítězové Ceny literární kritiky, která vznikla jako protiváha Magnesie Litery s cílem propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy bez omezení a ohledu na žánry. Ocenění za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem.
