Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Kniha roku – román Letnice – je zasazena do zapadlého horského městečka, v němž na počátku dvacátého století dosud fungují zázraky, ale potýkají se s nástupem moderní epochy. Román s prvky magického realismu a postmoderny ukazuje podle poroty obraz proměňujících se časů, dějinných přeryvů a hrozeb.

Osmapadesátiletý Miroslav Hlaučo svou prozaickou prvotinu, za niž ho Magnesia Litera ocenila i v kategorii debut, napsal po letech práce v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. „Chtěl bych poděkovat i této zemi, že má hezký, poetický a bohatý jazyk, a také této době, do které jsem se zrodil, protože jsem měl to štěstí prožít většinu svého života ve svobodné zemi a v zemi, ve které jsem se nemusel nikdy bát říct, co si myslím, a doufám, že nám to tak zůstane,“ podotkl Hlaučo. Uvedl také, že navzdory dvojitému ocenění neuvažuje o tom, že by se stal spisovatelem na plný úvazek. Psaním se prý chce „bavit, nikoliv živit“.

„Letošní ročník byl výjimečný počtem debutů, které se probojovaly do nominací. Bylo jich celkem šest, to je v historii knižní ceny unikátní,“ upozornila porotkyně Jitka Nešporová. Přičemž Letnice měly šanci uspět celkem třikrát, nominaci kniha získala také v kategorii próza.

Mezi prózami nakonec uspěl básník, spisovatel, dramatik a divadelní režisér Jan Antonín Pitínský. Sestavil soubor více než dvou desítek nerozsáhlých prozaických textů – a nazval ho Domácí potřeby. Obdržel za něj Magnesii Literu za prózu. „Postavy Pitínského próz připomínají Nerudovy, popřípadě Hrabalovy figury a figurky, které jsou schopny posmutnělou náladu anebo tragickou situaci prosvítit humorným či radostným paprskem,“ stojí v odůvodnění nominací.

Ahava znamená v hebrejštině láska. A jmenuje se tak rovněž vítězná sbírka kategorie poezie. Básník Tomáš Tomášek se ocenění svých veršů nedožil. „Je to jeho vyznání víry a nejčistší básnický výraz,“ upozornil editor díla Jiří Soukup. Autor, signatář Charty 77, vychází ze svých pozorování přírody a vyznává se jí.

Z knih pro děti a mládež doporučuje Magnesia Litera sáhnout po příběhu Kost. Bára Dočkalová v ní líčí, jak dopadne klukovský nápad sebrat z otevřeného venkovského hrobu kost a odvézt ji domů. „Autorka i v této své třetí próze dedikované starším dětem suverénně prokázala schopnost komponovat čtivý dobrodružný příběh s autentickými dialogy, v němž nepateticky apeluje na morální hodnoty a sílu kamarádství,“ podotýká Litera. „Ať nás knížky dál propojují,“ vyjádřila oceněná autorka přání při převzetí ceny.

Ocenění za naučnou literaturu upozorňuje na publikaci Řecké mýty v literární a výtvarné tradici, kterou sepsala klasická filoložka a medievalistka Anna Hadravová. „Nevnímám ji ani tak jako cenu pro sebe, jako spíš cenu pro to téma – pro antiku a antické tradice, které přežily těžké období středověku, renesanci, raný novověk a dostaly se až k nám,“ přiznala vítězka. A Magnesia Litera dodává, že její dílo nabízí hluboký vhled „do nepřeberného kulturního bohatství, které spoluurčuje naši identitu lidskou i společenskou“.

Litera za publicistiku putuje za autorkami knihy – a také stejnojmenné podcastové série – Pay Gap. V ní Šárka Homfray a Lucie Václavková z různých odborných úhlů zkoumají postavení žen na trhu práce. „Přály bychom si z celého srdce, aby naše kniha vůbec nebyla potřeba,“ přiznaly v děkovací řeči.

S překladem se nejlépe popasovala Marie Voslářová, která českým čtenářům přiblížila ságu Usedlost finské autorky Marii Turtschaninoffové. Překládala ji ovšem ze švédštiny. „Překladatelka projevuje velký cit pro poetický jazyk s prvky magického realismu a velmi plasticky popisuje přírodní detaily, ať už severskou floru, faunu, či divokost lesů a blat,“ zdůvodňuje Magnesia Litera ocenění překladatelky.

Litera za nakladatelský čin směřuje ke Spolku PRO Langhans. Ten, včetně pravnučky zakladatele Ateliéru Langhas Zuzany Meisnerové Wismer, sestavil výbor více než čtyř stovek portrétů osobností, které vznikly v tomto významném fotoateliéru. A to na základě nečekaného nálezu původních skleněných negativů. „Ukazuje se, kolik lidí bylo kosmopolitních, kolik v tomto národě se narodilo a byli významnými osobnostmi, kolik lidí prošlo tou zemí a byli cizinci, kolik relativity i umu tady bylo, tak nám připadá, že je to obrovská posila v dnešní době, kdy Evropa je na důležité křižovatce,“ poznamenala k publikaci System Langhans I. a II. Zuzana Meisnerová Wismer.

Literu za detektivku si odnáší Ilona Dobrovolná za historický příběh Panoptikum pana Perkinse. Začíná v zchátralém zábavním parku, kde je nalezena truhla s lidskými ostatky. „Umně splétá dvě časové linky tehdy a dnes a přitom umožňuje čtenáři nahlédnout i do vnitřního světa lidí, jež jejich okolí vnímalo před stoletím jako pouhé exotické exponáty a ‚zrůdičky‘,“ uvádí o knize Magnesia Litera.

Držitel Litery za fantastiku, která sdružuje žánry fantasy, hororu a sci-fi, Jakub Hussar vytvořil komplexní svět s vlastní mytologií, jazykem, kulturou a historií – a představil ho čtenářům v knize X-Tal. „Mým životním snem bylo snažit se rozpřemýšlet lidi, probudit v nich představivost. Doufám, že alespoň tímto skromným dílem jsem k tomu přispěl,“ poznamenal při přebírání ocenění.

Humoristickou knihou loni porotce nejlépe pobavil Albrecht Smuten, vlastním jménem Vratislav Šmelhaus. Literu obdržel in memoriam, nakonec prohrál boj s těžkou nemocí, který hořce humorně zachytil v komiksové knize Kapitán Chemo. „Je zde cítit napětí mezi vtipně komentovanou kresbou, léčebnými postupy a realitou, což dodává knížce nečekaný další rozměr. Řada dojde na situační gagy a slovní hříčky, ovšem s mementem mori v pozadí,“ píše Magnesia Litera o knize. Ta dostala letos i komiksovou cenu Muriel.

Nejvíce hlasů čtenářů získala knižní zpověď chirurga a autora reportáží z humanitárních misí Tomáše Šebka. V knize Objektivní nález, s podtitulem „Moje nejtěžší mise“, píše o dětství v nefunkční rodině i profesních a životních selhání. Sám ji i ilustroval.

Potřetí se udělovala čestná cena pro osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih, za přínos knižní kultuře. Letos náleží zakladatelům festivalu a veletrhu Svět knihy Praha, který vstupuje do třicátého ročníku.

Ceny Magnesia Litera, pořádané spolkem Litera, se vyhlašovaly počtyřiadvacáté s cílem propagovat kvalitní literaturu. Letošní nominace vzešly z více než pěti set posuzovaných knih.

Určitou protiváhou pro Magnesii Literu je od letoška Cena literární kritiky, která vyhlašuje pouze nejlepší prózu a poezii. Vítězkami se staly Emma Kausc za prózu Narušení děje a ukrajinská autorka Iryna Zahladko za básnickou sbírku Jak se líčit v nemoci. Oba tituly v užších nominacích na Magnesii Literu chybějí.