Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml,“ domnívá se.
Evropa se probouzí, řekl analytik. Pokud si tedy starý kontinent určí, kolik stíhaček, tanků a vojáků by mohl poslat na Ukrajinu, bylo by to podle něj něco, co by musel vzít v úvahu i ruský generální štáb. V něm sice sedí podle Votápka zločinci, ale ne hlupáci. „Pokud by tedy měli před sebou perspektivu této eskalace, která by nakonec musela vést k jejich porážce, tak třeba budou mnohem vstřícnější k návrhům na příměří.“
Koalice ochotných je skupina zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Do jejího čela se staví zejména britský premiér Keir Starmer. Ten již prohlásil, že koalice vypracuje plány, které by mohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem, uvedla agentura ČTK. Podle současných zpráv by se ke skupině mohlo přidat přes třicet států a značná část těchto zemí by poskytla také vojáky pro případnou mírovou misi.
Jednání koalice ochotných sleduje i Česko, uvedl v pátek český prezident Petr Pavel. Zatím je ale podle něj předčasné hovořit o konkrétním zapojení do případné mírové mise, dokud není dostatečně projednána. „Pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, Česko k tomu bude patřit,“ podotkl prezident.
Rusko přítomnost cizích vojáků či sil ze zemí NATO na ukrajinském území odmítá.
Zbrojit, abychom byli v bezpečí
Votápek zároveň uvedl, že Evropa není připravena na konflikt, protože si „zbourala“ průmysl a oslabila armády. „Ale je nás přes 400 milionů a jsme mnohem silnější než Rusko. Když se probudíme, nebudeme mít s (ruským vládcem Vladimirem) Putinem problém.“
V této souvislosti souhlasí s Američany, že se Evropská unie – v oblasti výdajů na obranu a bezpečnost – dlouho vezla jako černý pasažér. Domnívá se však, že Unie je tak velká, že když bude zbrojit a posilovat armády, tak „během pár let bychom měli být v bezpečí“.
Analytik zdůraznil, že nevolá po zrušení NATO, ale Evropa si k němu musí vybudovat obrannou alternativu – nejlépe v rámci Severoatlantické aliance, jako její evropské křídlo.
Za velký krok kupředu by analytik považoval, pokud by Česko bylo připraveno, v rámci koalice ochotných, poslat vojáky na Ukrajinu. „To by bylo skvělé,“ řekl s tím, že „vše jde správným směrem a Evropa se možná rozjíždí k zajímavému tempu.“
Očekává tedy, že Česko bude víc investovat do obrany a bude rychlejším tempem nabírat nové vojáky. Myslí si, že by mělo jít cestou Německa, které schválilo obří finanční balík a odblokovalo dluhovou brzdu ve smyslu, aby mohlo více vydávat na zbrojení. „V české armádě je tolik nedodělků, že by (tyto výdaje) dokázala rozumně utratit,“ soudí. Ocenil i chystané zvýšení náborového příspěvku pro vojáky.
Plán nynější vlády Petra Fialy (ODS) vydávat v roce 2030 na zbrojení tři procenta hrubého domácího produktu hodnotí analytik, že je to málo a pozdě. Ale zároveň oceňuje, že k tomu došlo vzhledem k tomu, že je půl roku před volbami.
Politici by podle Votápka v sobě měli najít více státnické odvahy, aby jim nešlo jen o sběr volebních hlasů v urnách. Evropa i Česko by tedy měly v zájmu zbrojení udělat výjimky, i v rámci Green Dealu, a nebránit zbrojní výrobě a zadlužování. „Pokud nezastavíme Putina, tak budeme mít úplně jiné starosti.“
Votápek: Kreml si vodí Bílý dům na provázku
Ohledně současných jednání mezi Washingtonem a Moskvou ve věci příměří v rusko-ukrajinském konfliktu soudí, že se nepohnula z mrtvého bodu. „Bílý dům ještě nepochopil, že si ho Kreml vodí na provázku.“ Votápek očekává, že Rusové budou stále hrát svoji hru a (americký prezident Donald) „Trump bude dál s nataženou rukou v nevýhodné pozici, protože už jim předem všechno slíbil“.
To, zda vývoj směřuje k trvalému míru, nebo k prohloubení ruské války na Ukrajině, bude záležet na USA, Evropě i Rusku. Tedy, zda Spojené státy a Evropa budou Ukrajinu dál podporovat, když jí pomohly uhájit suverenitu. Záleží podle něj na tom, kde jsou meze pomoci. „A kde jsou meze odolnosti Ruska.“ Tedy, zda už Moskvě dochází zásoby zbraní a mužů, nebo nedochází.
„Pokud bude ruská strana vyčerpaná, tak přistoupí na příměří,“ míní Votápek s tím, že zatím to vypadá, že si Kreml myslí, že má silnější karty a převahu na bojišti. Nejeví podle analytika známky toho, že se chce domluvit, na nic nepřistoupí a bude doufat, že se Ukrajina zhroutí.
