Americký prezident Donald Trump po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě uvedl, že USA mají zájem převzít Pásmo Gazy, pokud budou Palestinci přesídleni jinam. „O Trumpovi je obecně známo, že vypouští spousty plánů a informací, které mohou na první dobrou působit jako fantasmagorie,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na Blízký východ Marek Čejka.
Jak Trumpovo prohlášení z pozice odborníka na problematiku Blízkého východu vnímáte?
Tento plán Donalda Trumpa není úplně blesk z čistého nebe. Už o něm nějakou dobu mluví a snaží se ovlivnit arabské státy, hlavně Jordánsko a Egypt, aby Palestince přijaly. Ty jsou z mnoha důvodů proti. O Trumpovi je obecně známo, že vypouští spousty plánů a informací, které mohou na první dobrou působit jako fantasmagorie. Na mysli mám třeba Trumpovy snahy připojit Grónsko, Panamu či dokonce Kanadu k USA. Nebo zmínky o ukončení války na Ukrajině jediným telefonátem a podobně.
Není nyní úplně jasné, jestli to jsou pouhé Trumpovy pokusné balónky, nebo je ve svém druhém období schopný přejít od slov k razantnějším činům, například k anexím území, pokud mu svět nebude po vůli. Každopádně minimálně nyní můžeme vědět, že se zatím žádný „jediný telefonát ukončující válku“ neuskutečnil a na Ukrajině se brutálně válčí dál. Je možné, že podobné to bude s Gazou a trumpovským fantazírováním kolem ní.
Zmínil jste, že se Trump snaží ovlivnit arabské státy. Jak důležitou roli v tomto kontextu hrají?
Postoje klíčových arabských zemí jsou velmi významné. Hlavně Saúdské Arábie, která se stala v posledních dekádách důležitou a ambiciózní mocností, která svým vlivem na Blízkém východě překonala právě Egypt. Trump má v Saúdské Arábii i osobní byznysové zájmy a není vůbec náhoda, že jeho první cesta na Blízký východ v prvním období v letech 2017-2021 vedla právě tam. A až poté do Izraele. Jordánsko nikdy nehrálo na Blízkém východě první housle, ale je to také v mnoha ohledech velmi důležitá země. Když se tyto arabské země lidově řečeno „zabejčí“, Trump to se svými plány bude mít velmi těžké.
Zatím se prezentuje jako transakční lomeno byznysový prezident a jako „mírotvorce“ a nechce válčit. Vždycky mluví o nějakém „dealu“ (dohodě). Do toho možná zapadá nějaký tlak hraničící s vydíráním slabších zemí, drakonické zvyšování tarifů a tak podobně, aby kýženého dealu dosáhl – ale ne další brutální válka. Jsou zde také méně pravděpodobné scénáře, že se Trump může „zcela utrhnout z řetězu“ a prosadit své cíle hrubou silou.
- Politolog, právník a vysokoškolský pedagog zaměřující se na region Blízkého východu.
- V minulosti působil mimo jiné na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a na Hartford Seminary v USA.
- Autor řady článků a knih, například Judaismus a politika v Izraeli nebo Izrael a Palestina. Druhá jmenovaná kniha vyšla loni již v pátém vydání.
- Autor Blízkovýchodních stránek a instagramových reels zaměřených na problematiku Blízkého východu.
Kdyby Američané skutečně převzali Gazu a žádali přesídlení Palestinců, bylo by to vůbec s ohledem na mezinárodní právo legální?
Z hlediska mezinárodního práva jsou nedobrovolné transfery obyvatel – a je jedno, jestli je to do Egypta, Jordánska či do Indonésie (o které mimo jiné Trump v souvislosti s Palestinci také fantazíroval, aniž by se jí zeptal) – samozřejmě zakázány a mohou být podřazeny pod závažné válečné zločiny. Jenže z válečných zločinů se stanou jen bohapusté teorie, pokud bude chybět konsensus a tlak na jejich potrestání. A jak můžeme dlouhou dobu sledovat Izrael, USA, ale třeba i Rusko a řadu dalších významných mocností, tak tyto státy si mezinárodní právo vykládají ve svůj prospěch selektivně a „gumově“. Pokud k němu vůbec přihlížejí.
Jak nyní Gaza vůbec vypadá a jak by mohla vypadat pod správou USA?
Pásmo Gazy prošlo během poslední izraelské vojenské operace mimořádně intenzivní destrukcí. Ta v prvé řadě ublížila tamním lidem. Hlavně nevinným dětem, které tvoří nejen děsivou část mrtvých, ale i přeživším způsobila celoživotní traumata. Rovněž zničila nebo vážně poškodila výraznou většinu obytné i jiné infrastruktury, takže nyní Gaza připomíná záběry Stalingradu z druhé světové války.
Gaza je malé a geograficky nepříliš komplikované území pobřežní nížiny. Teoreticky může po obří investici vypadat jakkoliv. Zrekonstruovaná víceméně do původní podoby, nebo může klidně být přebudovaná na areál s golfovými hřišti a kasiny spravovaný izraelsko-americkými byznysmeny, kde si budou lidé fotit kýčovitá selfie se západem slunce a možná tam bude pár hektarů na malinkou rezervaci pro fragment Palestinců a obří pozlacený pomník Trumpovi.
Pokud by Trump skutečně vyslal do Gazy americké vojáky, jak také zmínil, jaký by to byl signál regionu, potažmo celému světu?
Záleží, s jakým mandátem, či s absencí jakého mandátu – šlo by zřejmě o Radu bezpečnosti OSN – by tam šli. Bota amerického vojáka už na půdu Blízkého východu vstoupila mnohokrát – vzpomeňme Libanon 1982, Afghánistán 2001 a Irák 2003. Po počátečních velikášských projevech o vítězstvích přišlo obrovské úsilí udržet pozice, a nakonec obvykle i katastrofální neudržitelnost celé vojenské mise, kdy byli američtí vojáci rádi, že jsou živí a zdraví zpátky doma. Akorát to mezitím stálo americké daňové poplatníky nějaké ty miliardy dolarů. A toto si Trump stále ještě dovede spočítat.
Jaký má vztah Trump s Netanjahuem a jak přistupoval ke Gaze během své první administrativy?
Trump je z lidského hlediska velký cynik a není to žádný ideolog, ale zajímá ho v podstatě jen vlastní prospěch a sláva. Možná se to neví, ale byly doby, kdy se mu hodilo podporovat demokraty. Oproti tomu Netanjahu se od pragmatismu v průběhu svých „nekonečných“ vlád posunul více na ideologické škále doprava. Oba dva mají obří ega a jsou v politice pověstní jako „křiváci“, takže navzdory tomu, jak se mluví, že mají k sobě blízko, nevěřím v nějakou upřímnost mezi nimi.
Koneckonců „Bibi“ Netanjahu svého času přispěchal s gratulací předchozímu prezidentovi USA Joe Bidenovi, čehož si Trump samozřejmě všiml a počastoval ho vulgární průpovídkou. Trump potřebuje americké bigotní stoupence Izraele – mimo jiné část z řad evangelikálních křesťanů – pro svoji podporu. Jinak si ale dovedu i představit, že pro něho Izrael bude daleko méně zajímavý, pokud bude komplikovat jeho „geniální dealy“.
Mohlo by vás zajímat: Trumpovy nejvýraznější výroky při prezidentské inauguraci (21. 1. 2025)
„Úpadek Ameriky skončil.“ Trumpovy nejvýraznější výroky při prezidentské inauguraci. | Video: Reuters
