Nejšťastnější zemí na světě je Finsko spolu s dalšími severskými státy, nejhůře se umístily Afghánistán, Sierra Leone a Libanon. Česko si meziročně o dvě příčky pohoršilo a zaujala 20. místo ze 147 zkoumaných zemí, uvádí zpráva Centra pro výzkum blahobytu britské Oxfordské univerzity.

Za Finskem, které se na prvním místě umístilo již poosmé za sebou, následují Dánsko, Island, Švédsko a Nizozemsko. Na posledním místě naopak skončil Afghánistán, před nímž jsou Sierra Leone, Libanon, Malawi a Zimbabwe.

Zmíněné země se umístily na podobných příčkách i loni s menšími obměnami, kdy byl ze 143 zkoumaných zemí pátou nejšťastnější zemí Izrael a na druhém konci žebříčku se umístily Lesotho s Kongem.

Na prvních 20 místech nejšťastnějších zemí jsou většinou evropské státy s několika výjimkami, jako je Kostarika, Izrael, Mexiko, Austrálie, Nový Zéland a Kanada. Česko oproti loňsku kleslo z 18. na 20. místo. Slovensko se umístilo na 50. místě (loni na 45.), Spojené státy na 24. (z loňského 23.), Rusko na 66. (ze 72.) a Ukrajina na 111. (ze 105.) příčce.

Nejšťastnější a nejméně šťastné země světa

TOP 10 nejšťastnějších…

1. Finsko
2. Dánsko
3. Island
4. Švédsko
5. Nizozemsko
6. Kostarika
7. Norsko
8. Izrael
9. Lucembursko
10. Mexiko

… a TOP 10 nejméně šťastných zemí světa

138. Lesotho
139. Komory
140. Jemen
141. Kongo
142. Botswana
143. Zimbabwe
144. Malawi
145. Libanon
146. Sierra Leone
147. Afghánistán

Zprávu World Happiness Report (WHR) připravila Oxfordská univerzita ve spolupráci s analytickou společností Gallup a sítí OSN pro řešení udržitelného rozvoje.

Výzkumníci žebříčky sestavili na základě odpovědí lidí, kteří měli hodnotit svůj vlastní život a říct, co ovlivňuje jejich štěstí. Vedle zdraví a bohatství to bylo společné stravování, sociální podpora, velikost domácnosti nebo víra v laskavost druhých, že jsou ochotni vrátit ztracenou peněženku.

„Štěstí neznamená jen bohatství nebo růst. Je o důvěře, spojení a vědomí, že vám lidé kryjí záda. Pokud chceme silnější společenství a ekonomiky, musíme investovat do toho, na čem skutečně záleží: do sebe navzájem,“ citovala AP Jona Cliftona, generálního ředitele společnosti Gallup.

Statistici seřadili všech 147 zemí podle sebehodnocení života v průměru za roky 2022 až 2024. Odborníci z oblasti ekonomie, psychologie, sociologie a dalších oborů se pak snažili vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi pomocí ukazatelů jako je HDP na obyvatele, naděje dožití, existence člověka, na kterou se lze spolehnout, pocit svobody, štědrost a vnímání korupce.

Podíl.