Velké společnosti jako Meta, McDonald’s nebo Walmart ruší své programy pro „diverzitu, rovnost a začleňování“. Podle deníku Financial Times bankéři na Wall Street slaví návrat svobody a firmy se vracejí zpět od politiky k čistému byznysu.
Zakladatel Mety Mark Zuckerberg v lednu oznámil, že jeho firma ve Spojených státech zruší program na ověřování faktů. Pozdvižení vzbudilo i ukončení programů, přes které se firma snažila zajistit rozmanitost a inkluzi, tedy více podporovat zaměstnance z nedostatečně zastoupených skupin ve společnosti.
Také McDonald’s zrušil své cíle na procentuální zastoupení žen a na osoby menšinového etnického původu na manažerských pozicích. Rovněž nebude žádat své dodavatele, aby se přihlásili k závazku „diverzity, rovnosti a inkluze“. Společnost Walmart zase přestala při uzavírání smluv s dodavateli zohledňovat rasu a pohlaví, stejně tak ukončila školení zaměstnanců o rasové rovnosti. K tomu všemu chce na trhu lépe monitorovat produkty o sexualitě a transsexualitě pro děti.
Deník Financial Times dává tyto kroky velkých korporací do souvislosti se zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Každý chce být se mnou kámoš,“ řekl republikánský politik na adresu šéfů velkých korporací poté, co jej začali navštěvovat v jeho sídle Mar-a-Lago. Za Trumpem po jeho znovuzvolení zavítali například šéf Amazonu Jeff Bezos nebo právě Zuckerberg. A zalíbit se staronovému šéfovi Bílého domu chtějí i ostatní. Podle Financial Times tak končí několik let, kdy korporace následovaly takzvanou politiku diverzity, rovnosti a začleňování, v angličtině známou pod zkratkou DEI (diversity, equity and inclusion).
Firmy na toto téma pořádaly speciální semináře a programy na podporu takzvaných nedostatečně zastoupených skupin, především rasových a etnických. Cílem měl být boj proti diskriminaci a nerovnosti. Byl to následek „divokého léta“ v USA v roce 2020, kdy po smrti černošského recidivisty George Floyda, za kterou byl odsouzen bělošský policista, zachvátily celou zemi protesty hnutí Black Lives Matter. Zatímco tvůrci programů si od této politiky slibovali zvýšení inkluze, kritici ji napadají, že paradoxně diskriminaci zvyšuje.
Na politiku diverzity, rovnosti a inkluze už padlo několik žalob, neboť jsou podle kritiků diskriminující. Minimálně jedna už byla úspěšná. V září minulého roku organizace Fearless Fund uzavřela po žalobě dohodu s protistranou, že ukončí speciální grantový program na podporu černošských podnikatelek. Žalující strana program napadala jako diskriminační.
Programy DEI však podporovala vláda demokratického prezidenta Joea Bidena. Trump, který ho v pondělí v úřadu vystřídal, ještě v roce 2020 při svém prvním mandátu zareagoval na měnící se atmosféru svými dekrety, jež zakázaly „školení o diverzitě“ ve vládních institucích, u dodavatelů a neziskovek, které dostávaly peníze od vlády. Biden po svém nástupu do Bílého domu v roce 2021 naopak žádal vládní instituce, aby školení obnovily, a dokonce vypracovaly vlastní plány pro dodržení politiky diverzity.
