Lékárny za patnáct dní odhalily přes 12 tisíc chyb v předepsaných lécích. V téměř dvou tisících případech pak bylo nutné řešit situaci s lékařem. Vyplynulo to z průzkumu, o němž ve středu informovala Česká lékárnická komora (ČLnK).

Nejčastější chybou bylo předepsání léků na dobu delší tří měsíců, což nedovoluje vyhláška, nebo problémy s dávkováním. Průzkumu ve druhé polovině dubna se zúčastnilo asi 42 procent z 2500 lékáren v Česku. Za toto období bylo podle viceprezidenta komory Martina Kopeckého předepsáno v Česku celkově asi 3,1 milionu léků.

Nejčastější chyby

Průměrně řeší každá lékárna zhruba dva chybně předepsané léky každý den, vyplynulo z propočtů komory. Téměř třetinu chyb tvořilo předepsání většího množství léků. Lékárník je ale podle prezidenta komory Aleše Krebse povinen vydat pacientovi maximálně tříměsíční dávku.

Dalšími nejčastějšími byly problémy s dávkováním léku. Jeho neuvedení se týkalo 870 případů, 714 případů se týkalo příliš vysoké dávky, 707 nevhodného dávkového schématu či načasování, 603 jiného dávkování, než má pacient užívat, nebo 357 příliš nízké dávky.

„Problémy s dávkováním lze někdy vyřešit i bez lékaře díky lékovému záznamu nebo pohovorem s pacientem, v mnoha případech je ale nutné je řešit přímo s lékařem,“ řekl Krebs. Pokud se lékárník lékaři nedovolá, v některých případech lék nevydá. Zároveň komora upozornila, že toto další ověřování nemá lékárna nijak honorováno, peníze dostává jen za vydaný lék.

Možné potíže pacientů

Potenciální zdravotní potíže může podle lékárníků způsobit předepsání jiného léku, než bylo zamýšleno, například kvůli podobnosti názvu. Takových případů bylo zaznamenáno 507. Někdy se podle lékárníků mohou lékaři například překliknout o řádek ve svém programu, ve kterém lék předepisují. Podle Kopeckého lékárna zachytila například situaci, kdy byl dítěti místo léku na alergii předepsaný lék na potlačení imunity s podobně začínajícím názvem.

Potenciální nevhodné lékové interakce se v průzkumu objevily v 372 případech, nevhodné lékové formy v 347 případech, jiná síla léku, než kterou pacient užívá, v 317 případech a léky se stejnou účinnou látkou v 306 případech.

Lékárnická komora se obává i plánu zavést zásilkový výdej léků na předpis. Na ministerstvu zdravotnictví vzniká návrh, který by on-line objednávání umožnil. „Lékárník je tam určitou kontrolou. Lékárník prostě v některých případech, když je to nutné, tak i nevydá léčivý přípravek. A skutečně jsem do této chvíle neviděl žádný model, který by byl postavený právě na tom udržení veškerých kontrol,“ řekl Krebs.

Zástupci pacientských organizací tomu oponují. Objednávku léku by podle nich vždy kontroloval právě lékárník. „Pacient má vždycky možnost se obrátit na lékárnu a případně konzultovat po telefonu, online, videozpůsobem,“ reagoval předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.

Tedy podobně jako v kamenné lékárně. Právě možnost probrat s pacientem jeho zdravotní stav považují lékárníci za nejdůležitější.

Podíl.
Exit mobile version