V justici se hraje o budoucnost sledované kauzy vydírání v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Soud rozhodl o vrácení případu k došetření, protože ho podle něj vyšetřoval nepříslušný policejní orgán. Státní zastupitelství verdikt odmítlo přijmout a žádá jeho zrušení. Hlavní figurou kauzy je bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek. Aktuálně.cz vysvětluje pnutí provázející tento případ.
Ve středu 15. ledna přijal Obvodní soud pro Prahu 4 obžalobu na bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka, jeho někdejšího zástupce Jiřího Malého a šéfa IT sekce institutu Petra Rašky. Podle státního zástupce Stiborek s Malým vydírali jednoho z nejvýraznějších chirurgů nemocnice Jana Pirka, aby ustal s kritikou vedení IKEM. Raška se na tom měl podílet.
Dozorový státní zástupce, šéf žalobců Prahy 4 Jan Vychyta však minulý pátek obdržel od soudkyně Jany Petrákové pro něj nepříjemné rozhodnutí. Podle ní kauzu nezákonně vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která je zřízená pro rozkrývaní deliktů policistů, celníků či dozorců. Jenže nikdo takový v případu nefiguruje.
Kauzu má nově objasnit standardní policie. Hned v pondělí po víkendu ale přistála na soudu Vychytova stížnost, jejíž odůvodnění žalobce dokončuje. Podle svého přesvědčení měl právo svěřit kauzu právě inspekci. O jeho stížnosti rozhodne Městský soud v Praze. Redakce vysvětluje, proč si Vychyta stojí za svým.
„Bylo naše právo svěřit kauzu inspekci“
„Trestní řád jasně stanoví, že státní zástupce není vázán speciálním určením policejního orgánu,“ sdělil redakci mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Vychází ze zásady, že státní zástupce je „pánem“ trestního řízení. A že trestní řád mu dovoluje vybrat si policejní orgán, jenž kauzu rozkryje a navrhne obžalovat. A tímto orgánem je podle zákona i GIBS.
Takto mluví i odborný komentář k trestnímu řádu, jehož autorem je bývalý předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal: „(…) vymezením působnosti jednotlivých policejních orgánů není dotčeno oprávnění státního zástupce, na jehož základě může (…) odejmout jakoukoli věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu.“
Případem se zabývala GIBS z prostého důvodu. Trestní oznámení podával Pirk s odůvodněním, že mu Stiborek a spol. vyhrožovali zapojením spřízněného policisty do jeho diskreditace. Toto podezření se nepotvrdilo, případ proto zamířil k pražské policii. Dozor pak od Městského státního zastupitelství v Praze převzal zmíněný šéf žalobců v Praze 4 Vychyta.
Ten po úvaze využil výše popsaného oprávnění. Kauzu vrátil do rukou inspekce, protože ji důvěrně znala. Kdyby případ musela od počátku objasňovat policie, způsobilo by to podle žalobce „narušení kontinuity řízení, zvýšení délky zpracování věci, čímž by došlo k negativnímu vlivu i do práv podezřelých, neboť v trestním řízení se má postupovat účelně a rychle“.
Proč je soudkyně proti
Po seznámení se s obžalobou však soudkyně Vychytův postup odmítla. Trvala na tom, že pokud se zapojení policisty do vydírání Pirka nepotvrdilo, neměl nechat inspekci v případu pokračovat a dokončit ho. Navíc podle ní ani řádně nevysvětlil, čím bylo podezření na zapojení příslušníka policie podepřené.
Soudkyně popisované oprávnění žalobců zná. Má však za to, že podléhá striktnímu omezení. „Podjatost policejního orgánu, jeho nezákonný postup, neprovedení uloženého úkonu, specializace policejního orgánu apod.,“ popsala povolené důvody ke změně policejního orgánu v odůvodnění, s nímž se redakce seznámila a na nějž upozornil novinář Jaroslav Kmenta.
Dozorový státní zástupce Jan Vychyta. | Foto: verejnazaloba.cz
Proti tomu státní zastupitelství staví svou argumentaci. Soudkyně se opřela o zmíněný odborný komentář soudce Šámala, jenž však podle žalobců není vyčerpávající. Pouze uvádí příklady, kdy si může státní zástupce vybrat policejní orgán. Nejde o uzavřené možnosti.
V komentáři se doslova uvádí, že důvodem pro delegaci kauzy policejnímu orgánu „může být například“. „Podle našeho názoru se tak měl soud zabývat tím, zda delegace věci inspekci z důvodu efektivity řízení byla řádně odůvodněná, nikoliv tím, zda inspekci z důvodu její specializace tato věc přísluší,“ dodal mluvčí Cimbala.
Obžaloba je stále ve hře
Kdy se o stížnosti rozhodne, není jasné. Každopádně po dokončení jejího odůvodnění ze strany žalobce Vychyty by měl spis putovat na Městský soud v Praze nejpozději v březnu. V současnosti platí, že verdikt soudkyně je nepravomocný. Kauza se stále nachází ve fázi po podání obžaloby.
Stiborek se zodpovídá z vydírání, Malý z vydírání, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, z návodu k tomuto deliktu a z návodu k neoprávněnému zásahu do počítačového systému. Raška je obžalovaný z vydírání, neoprávněného zásahu do počítačového systému a porušení listovního tajemství.
Seznam Zprávy už dříve popsaly, že jednání Stiborka, Malého a Rašky mělo směřovat proti Pirkovi a šéfovi kardiochirurgů v IKEM Ivanu Netukovi. První dva jmenovaní jim podle žalobce hrozili, že pustí ven listiny, které sami zfalšovali a jež Pirka a Netuku spojí s kontroverzní firmou zodpovědnou za neprůhledné zakázky. Stiborek a Malý už ve funkcích nejsou, Raška šéfem IT oddělení zůstává.
