ČTK
Aktualizováno před 2 minutami
Státní zástupce navrhl pro Andreje Babiše (ANO) a Janu Nagyovou v kauze dotace pro Čapí hnízdo znovu tříleté podmínky a peněžité tresty. Babiš zopakoval, že důvodem vyčlenění Čapího hnízda z holdingu Agrofert byla realizace projektu jako rodinného podniku. Městský soud se začal případem zabývat podruhé, původní osvobozující rozsudek zrušil odvolací soud.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes znovu navrhl pro předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínku s odkladem na pět let a peněžitý trest deset milionů korun. Stejný podmíněný trest požaduje i pro Babišovu někdejší poradkyni Janu Nagyovou, která by podle něj měla zaplatit 500 tisíc korun. Šaroch to řekl ve své závěrečné řeči.
Hlavní líčení je kromě dnešního dne nařízeno i na čtvrtek. Zatím není jasné, kdy soud vynese rozsudek. Po Šarochově řeči budou následovat závěrečné návrhy obhájců a obou obžalovaných.
Babiš ve stručném vyjádření řekl, že padesátimilionovou dotaci, kvůli které spolu se svou někdejší poradkyni Janou Nagyovou čelí stíhání, společnost později vrátila. Dodal, že stejnou částku také věnoval na charitu.
Babiš u soudu řekl, že na své předchozí výpovědi, kterou učinil na podzim 2022, trvá. Zopakoval, že projekt Čapí hnízdo vždy zamýšlel jako rodinný podnik. V rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který původní rozsudek zrušil, zaznamenal pochybnosti o důvodu převodu akcií. Vrchní soud ho také zkritizoval kvůli přístupu k nemoci jeho dcery Adriany Bobekové. Soud podle něj její onemocnění stigmatizuje.
Krátce před trestním senátem vypovídala i Nagyová. Uvedla, že ve své dřívější výpovědi řekla vše, na co si ve vztahu k projednávané věci vzpomněla.
Před soudem vypovídal jako svědek Tomáš Kohoutek, bývalý člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov, která patřila do koncernu Agrofert a prodala Babišově rodině akcie společnosti. Přeměna společnosti na akciovou s akciemi na majitele podle něj s prodejem firmy nesouvisela, uvedl, že změnou se zvýšila využitelnost firmy. Společnost podle něj byla historicky nepotřebná a od roku 2000 nevyvíjela činnost. Nevzpomněl si, kdo změnu formy společnosti navrhl.
Podle znalce Jaroslava Šantrůčka, který zpracoval posudek pro obhajobu, Farma Čapí hnízdo odpovídala malému projektu podle podmínek pro získání dotace. Ke konci roku 2008 měla hodnotu asi 1,2 milionu eur, hodnota obratu činila 80 tisíc eur a zaměstnávala jednoho člověka. Společnost tak podle něj spadala do kategorie mikropodniku.
Další znalec Vítězslav Hálek uvedl, že Farma Čapí hnízdo nebyla ekonomicky schopna projekt realizovat bez vztahů s Agrofertem. Projekt byl podle něj neživotaschopný. Dodal, že Čapí hnízdo pro získání dotace pro malé a střední podniky nesplňovalo podmínku nezávislosti, protože bylo s Agrofertem mimo jiné ekonomicky propojené.nVyjadřoval se také k problematice relevantních trhů.
Babiš v reakci uvedl, že Hálkovy posudky jsou účelové, dělá podle něj „posudky na objednávku“. Zmínil jeho údajná pochybení v jiných případech. Nagyová namítala, že Hálek hodnotí problematiku z pohledu roku 2019, v roce 2008 ale byla situace jiná.
Městský soud před více než rokem nepravomocně rozhodl, že se neprokázalo, že by Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Důvodem vyčlenění podle něj byly spíše rodinné vztahy. Rozsudek ale loni v září zrušil odvolací Vrchní soud v Praze, verdikt měl podle něj vady. Mimo jiné nařídil, aby se městský soud důsledněji zabýval tím, jakou měl zamýšlený projekt ekonomickou perspektivu.
Video: Je mi jedno, co si o mně Babiš myslí. Mám hranici, za kterou s ním nepůjdu, říká eurokomisařka Jourová (4. 4. 2023)
Spotlight Aktuálně.cz – Věra Jourová | Video: Jakub Zuzánek
