Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel.
Izraelský bezpečnostní kabinet po mnoha hodinách jednání odsouhlasil v noci na pátek převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza na severu enklávy, a to v rámci úsilí o úplnou porážku teroristického Hamásu. Ten stále drží v oblasti desítky rukojmí. Jeruzalém se domnívá, že kolem dvaceti osob by mohlo být ještě naživu. Teroristé nedávno zveřejnili video s jedním z izraelských vojáků, který si zřejmě kopal vlastní hrob.
„Pozemní operace by měla začít 7. října, do té doby by mělo být evakuováno několik stovek tisíc civilistů, kteří tam bydlí a měli by být zřejmě evakuováni do střední části Pásma a také na jih. Netanjahu tentokrát hovořil také o tom, že pro ně budou vybudovány nemocnice, že bude k dispozici humanitární pomoc,“ přiblížila plán ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Rodiny rukojmí a jejich podporovatelé ve čtvrtek v noci proti záměru vojenské operace rozšířit protestovali v ulicích Tel Avivu. Podle webu Times of Israel se jich sešly tisíce.
Lídr izraelské opozice Ja’ir Lapid z centristické strany Ješ atid v příspěvku na síti X označil krok vlády za „katastrofu, která povede k mnoha dalším katastrofám“ a dodal, že byl učiněn „v naprostém rozporu s názorem armády a bezpečnostních složek“.
Tlak krajní pravice
Krajně pravicoví ministři národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a financí Becal’el Smotrič „zatáhli“ premiéra Netanjahua „do kroku, který bude trvat měsíce, povede ke smrti rukojmí, zabití mnoha vojáků, bude izraelské daňové poplatníky stát desítky miliard a povede k politickému kolapsu,“ tvrdí Lapid.
Podle něj si takový postup přesně přál Hamás – aby židovský stát uvázl bez cíle ve „zbytečné okupaci, u které nikdo nechápe, kam vede“, poznamenal lídr opozice podle deníku Times of Israel.
Předseda pravicové strany Jisra’el bejtenu a bývalý ministr obrany Avigdor Liberman prohlásil, že rozhodnutí kabinetu usilovat o převzetí města Gaza navzdory námitkám vysokých představitelů obranného sektoru „dokazuje, že rozhodnutí o životě a smrti jsou činěna v rozporu s bezpečnostními ohledy a cíli války“.
„Premiér ze 7. října (2023) opět obětuje bezpečnost izraelských občanů kvůli svému křeslu,“ rýpl si Liberman do Netanjahua, který byl předsedou vlády právě i v době předloňského brutálního útoku Hamásu na židovský stát, jenž si vyžádal přes 1200 obětí.
Předseda Demokratické strany Ja’ir Golan, prohlásil, že rozhodnutí kabinetu znamená, že „další rukojmí budou ponechána napospas smrti“. „Je slabý, snadno se na něj vyvíjí tlak, postrádá rozhodovací schopnosti,“ kritizoval politik Netanjahua.
„Toto rozhodnutí je katastrofou pro (celé) generace,“ řekl Golan armádnímu rozhlasu. „Naši synové a vnuci budou stále hlídkovat v uličkách Gazy, my budeme v průběhu let platit stovky miliard, a to vše z důvodů politického přežití a mesiášských vizí,“ dodal s dotazem, jak vláda plánuje Pásmo Gazy demilitarizovat: „Budeme se plazit tunely a sbírat poslední kalašnikovy?“
Výhrady šéfa izraelské armády
Netanjahu ještě ve čtvrtek tvrdil, že jeho země plánuje „převzít“ celé Pásmo Gazy a poté ho předat nespecifikovaným arabským vládním složkám. Bezpečnostní kabinet nakonec odsouhlasil omezený návrh, který počítá s obsazením hustě osídleného města Gaza. A to navzdory varováním izraelské armády, že operace riskuje životy zbývajících rukojmí a zároveň by mohla vyvolat humanitární katastrofu.
Izraelská média poslední dny informovala o výhradách či dokonce odporu vůči pokračování ofenzivy a možné okupaci celého Pásma Gazy ze strany náčelníka generálního štábu armády židovského státu Ejala Zamira. Ten podle agentury AFP ve čtvrtek zdůraznil, že izraelská armáda bude nadále vyjadřovat své postoje beze strachu, věcně, nezávisle a profesionálně.
„Izraelští vojáci jsou už dva roky v plné akci, a to nejen na jedné frontě. Jak záložáci, tak i pravidelní branci jsou nesmírně unavení. Obrovské procento záložáků se už nehlásí, když jsou znovu povoláni do služby, protože už jednoduše nechtějí ve válce v Gaze být – ať už z morálních důvodů nebo proto, že jsou prostě unavení. Také technika potřebuje opravy,“ upozornila Kalhousová.
Čtvrtina enklávy v rukou Hamásu
Židovský stát tvrdí, že nyní kontroluje 75 procent palestinské enklávy. Zbývající čtvrtinu tvoří převážně město Gaza a uprchlické tábory v centrální části regionu. Těmto oblastem se Jeruzalém dosud vyhýbal, protože se domnívá, že jsou tam drženy desítky unesených Izraelců.
Téměř všichni ze dvou milionů obyvatel Gazy se přitom nacházejí právě ve čtvrtině Pásma, kterou izraelská armáda nekontroluje. Hamás pohrozil popravou rukojmí, pokud se k oblasti přiblíží izraelské síly. Teroristé už loni v srpnu zabili šest unesených v Rafahu, když se izraelské jednotky neúmyslně přiblížily k tunelu, kde byli drženi, připomíná Times of Israel.
Po rozhodnutí kabinetu se objevily spekualce, zda dřívější zprávy o rozsáhlejší operaci nebyly nátlakovou taktikou, jejímž cílem bylo přimět Hamás k návratu k jednacímu stolu za izraelských podmínek.
Teroristé odmítají složit zbraně, dokud nevznikne Stát Palestina, a dříve uvedli, že se nevrátí k rozhovorům, dokud se nezlepší humanitární podmínky v enklávě, kde se nyní podle mezinárodních organizací rozmáhá hladomor. Izrael proto v posledních dnech umožnil omezený přístup pomoci do regionu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zabito nejméně 61 158 Palestinců a dalších 151 442 bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. Tvrzení nelze nezávisle ověřit, OSN ale tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
