Britský král Karel III. s manželkou Camillou dorazil na šestidenní návštěvu Austrálie. Je to jeho první výprava na kontinent v roli krále a také největší zahraniční cesta od února, kdy začal podstupovat léčbu rakoviny. Návštěva znovu otevřela otázku královské svrchovanosti nad Austrálií. Zda by měla země zůstat konstituční monarchií, nebo se stát republikou, se všichni Australané neshodnou, král Karel III., jenž má v zemi pouze symbolickou roli, je přesto populárnější než jakýkoliv místní politik, ukazovaly poslední loňské průzkumy.

Královský pár do země přiletěl v pátek, v sobotu odpočíval a v neděli, kdy se připojil k nedělní bohoslužbě v Sydney, mohla veřejnost dvojici vidět poprvé. Podle serveru The Guardian je cesta navržena tak, aby pětasedmdesátiletého Karla III. příliš nevyčerpala. Monarcha na začátku letošního roku oznámil, že má rakovinu. Své aktivity na veřejnosti obnovil po tříměsíční pauze na konci dubna. Kvůli současné cestě léčbu přerušil.

Stovky fanoušků v Sydney lemovaly ulici před kostelem a mávaly australskými vlajkami, popsal The Guardian. Královská dvojice se přitom podle něj v jednu chvíli neplánovaně rozhodla pozdravit davy, přičemž se policie snažila zajistit její ochranu. Po návštěvě kostela se Karel III. s Camillou vydali do parlamentu Nového Jižního Walesu.

„Jaká obrovská radost přijet do Austrálie poprvé jako panovník a obnovit lásku k této zemi a k jejím lidem, kterých si tak dlouho vážím,“ prohlásil tam ve svém projevu král. Podle The Guardian rozesmál přítomné, když poznamenal, že ho „poněkud znepokojuje“, že poprvé přijel do Austrálie před téměř 60 lety. Karel III. navštívil Austrálii v minulosti opakovaně, ovšem tyto cesty podnikal jako následník trůnu. V zemi také v roce 1966 půl roku studoval, podotkla agentura Reuters.

Na monarchu pokřikovala senátorka

Britská média si povšimla, že na Karla III. nečekali jen příznivci monarchie, ale také několik odpůrců. Během návštěvy kostela někteří demonstranti mávali transparenty, na kterých stálo: „Impérium postavené na genocidě“ a „Dekolonizace“, popsal The Guardian. Příznivců krále však podle Reuters dorazily stovky a demonstranty přečíslili.

V pondělí král pronesl projev v národním parlamentu v Canbeře, v němž mimo jiné zdůraznil dluh, který má vůči původním obyvatelům. „Při svých mnoha návštěvách Austrálie jsem byl svědkem odvahy a naděje, které vedly dlouhou a někdy obtížnou cestu národa k usmíření,“ prohlásil.

Po konci projevu na něj začala pokřikovat nezávislá domorodá senátorka Lidia Thorpeová. Křičela, že „není její král“, že Británie „zničila naši zemi“ a že na původním obyvatelstvu byla spáchána „genocida“. Poté ji vyvedla ochranka. Ještě před návštěvou monarchy vydala prohlášení, v němž tvrdí, že původní národy se nikdy nevzdaly suverenity. Případný přechod k republice by podle ní měla doprovodit nová smlouva s těmito obyvateli.

Australané drtivou většinou odmítli plán dát větší politická práva původním obyvatelům v referendu, které se konalo loni, připomíná The Irish Times.

„Nic netrvá věčně“

Minulý rok se Austrálie rozhodla použít na své nové pětidolarové bankovce domorodý design spíše než obrázek Karla III. Představitelé všech šesti australských států rovněž nyní vyjádřili svůj postoj k problematice, když se odmítli zúčastnit recepce v Canbeře. Uvedli, že měli na pondělí důležitější povinnosti, podle monarchistů se odmítli s královským párem setkat. Všechny státy ale na akci vyslaly zástupce.

Králova návštěva v Austrálii tak znovu vzbudila debatu, zda by země měla zůstat konstituční monarchií v rámci britského Společenství. Australané v referendu v roce 1999 rozhodli, že hlavou státu zůstane královna Alžběta II. Podle agentury AP však tento výsledek neznamená většinovou podporu britského monarchy, ale spíše neshodu ohledně způsobu volby prezidenta.

Oficiální hlavou státu je Karel III., který však prakticky nezasahuje do politického života. Na ostrově ho zastupuje generální guvernérka. Buckinghamský palác nedávno uvedl, že rozhodnutí, zda Austrálie zůstane konstituční monarchií, nebo se stane republikou, závisí na australském lidu.

Premiér Anthony Albanese chce, aby se země stala republikou s australskou hlavou státu. „Prokázal jste Australanům velkou úctu, a to i v dobách, kdy jsme debatovali o budoucnosti našeho vlastního ústavního uspořádání a o povaze našeho vztahu s monarchií. Nic ale netrvá věčně,“ pronesl Albanese na adresu Karla III. Zároveň ale vyloučil, že by do konce svého mandátu v květnu 2025 uspořádal další referendum, prý nejde o prioritu.

Jaká je skutečná podpora monarchie?

Podle loňského průzkumu YouGov si asi jedna třetina Australanů přeje, aby se země co nejdříve stala republikou, zatímco 35 procent by raději zůstalo konstituční monarchií. Zbytek není rozhodnut. Karel III. ale stále zůstává populárnější než jakýkoliv místní politik, poznamenali výzkumníci. Aktuální průzkum mediální skupiny News Corp ukázal, že pro konstituční monarchii je 45 procent lidí, pro republiku 33 procent, podotýká The Guardian.

Aby se v referendu podařilo udělat z Austrálie republiku, musela by to většina lidí odhlasovat na celostátní úrovni, ale také v nejméně čtyřech ze šesti australských států. Ze 45 referend, která se v Austrálii od roku 1901 na různá témata konala, jich úspěšně prošlo jen osm.

Pokud by se země přesto stala republikou, následovala by karibský stát Barbados, který se v roce 2021 stal republikou poté, co se rozhodl odstranit britského panovníka z čela státu a zároveň zůstat součástí Commonwealthu, píše NBC News. Slavnosti se tehdy zúčastnil také Karel ještě jako princ. Spouštění královské standardy a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, psala tehdy agentura Reuters.

Odborník na ústavní právo Craig Prescott z Londýnské univerzity ale míní, že podpora vůle lidí v zemích Commonwealthu, ať už je jakákoliv, představuje konzistentní postoj Buckinghamského paláce.

V úterý se král s chotí vrátí do Sydney a odcestují na Samou, kde se zúčastní setkání šéfů vlád Společenství. To sdružuje 56 států, většinou bývalých britských kolonií.

„Můžete debatovat o tom, zda by bylo špatné, kdyby se hodně z těchto zemí stalo republikami. Pro britskou monarchii to však nemusí být špatně,“ sdělil Prescott deníku The Guardian s tím, že by to bylo v souladu s královským přáním „zeštíhlené monarchie“. Historické vazby už prý navíc nejsou tak pevné a generace politiků nejsou již s Korunou tak spojené jako kdysi, podotýká Prescott.

Podíl.
Exit mobile version