Německá ekonomika neprochází obyčejnou recesí. Problémy jsou hlubší, protože se změnil okolní svět a Německo na to nebylo připraveno. Takové je moto „třaskavé“ knihy německého komentátora Wolfganga Münchaua s názvem Kaput – Konec německého ekonomického zázraku.
Němci 23. února rozhodnou v předčasných volbách o nové vládě. Z průzkumů je jasné, že ji povedou dosud opoziční křesťanští demokraté (CDU), kteří mají velký náskok před ostatními. Bude to ale Pyrrhovo vítězství, protože země čelí něčemu, co lze nazvat hospodářskou krizí.
Munchau vidí tři hlavní příčiny: Německo podcenilo digitální technologie, příliš spoléhalo na levné energie z Ruska a na obchodní výměnu s Čínou.
Vztahy s Ruskem se v roce 2022, kdy ruský vůdce Vladimir Putin rozhodl o velké agresi proti Ukrajině, drasticky zhoršily. Německý export do Ruska se meziročně propadl o pětačtyřicet procent a exploze ukončila provoz plynovodu Nord Stream. Dlouholetá německá provázanost s Ruskem, založená na ruském dovozu německých výrobků a německém odběru levné ruské ropy a plynu, se zhroutila.
„Z původní ekonomické spolupráce se stala německá závislost na Rusku poté, co učinil bývalý kancléř Gerhard Schröder na přelomu tisíciletí zásadní strategické rozhodnutí. Německý průmysl potřebuje levnou energii a nikde ji nesežene levněji než v Rusku,“ píše Munchau.
„Rozhodnutí jeho nástupkyně Angely Merkelové z roku 2011 ukončit provoz německých jaderných elektráren tuto závislost ještě zvyšovalo. Ještě v roce 2012 tvořil ruský dovoz plynu 34,6 procenta celkové německé spotřeby, o šest let později už 55 procent.“
Rusko jako droga
Jaderné elektrárny se přitom letos staly jedním z témat předvolební kampaně. Současný lídr křesťanských demokratů Friedrich Merz (stranický nástupce Merkelové) označil v nedělní debatě s kancléřem Olafem Scholzem jejich uzavření za chybu. Kancléř oponoval, že konec jádra nemá vliv na stav německé ekonomiky.
Munchau v knize Kaput připomíná, že zástupci německého průmyslu a byznysu roky toužili po co nejlepších vztazích s Ruskem jako po droze, na které jsou závislí. „Recepce na ruském velvyslanectví v Berlíně navštěvovaly všechny špičky automobilek, energetických společností nebo chemiček,“ uvádí autor.
Jako alegorii německé závislosti na Rusku zmiňuje příběh fotbalového týmu Schalke 04 Gelsenkirchen. Slavný klub, šampion Německa už v dobách před druhou světovou válkou, se dostal do finančních problémů. Schröder jako kancléř přes své kontakty dohodl, že Schalke začne sponzorovat ruský plynárenský gigant Gazprom. Nápis a logo ruské firmy pak fotbalisté týmu ze Severního Porýní nosili na dresech.
Když Rusko zaútočilo na Kyjev v roce 2022, bylo to už neudržitelné. Gazprom ukončil spolupráci se Schalke, načež klub musel rozprodat hráče a následoval pád do druhé ligy.
Sázka na Čínu a globalizaci
V éře globalizace a dohod o odstraňování obchodních bariér Německu pomohla spolupráce s Čínou. Vyvážela tam auta, strojírenské výrobky, investiční celky. Bývalý předseda sociálních demokratů a exministr obrany Rudolf Scharping se stal vlivným lobbistou, který pomáhal čínským firmám v Německu a naopak německým v Číně.
Situace se ale postupně měnila v neprospěch Německa a rostla jeho závislost na dovozu elektroniky, vzácných kovů nebo solárních panelů z Číny, zatímco Čína Německo sesadila z trůnu největšího vývozce automobilů na světě.
„Německo potřebovalo, aby Čína pořád ekonomicky rostla a stále potřebovala německé zboží a výrobky. Ale nepotřebovalo, aby rostla zase tak moc, aby německým výrobkům začala konkurovat,“ říká komentátor.
Německo podle něj hospodářsky dominovalo v době hyperglobalizace po roce 1990. Jiné vyspělé státy mu ještě nestačily a ani Čína nebyla tam, kde je dnes. Obrat pak nastal kolem roku 2017. „Dnes Německo nemůže soupeřit s čínskými výrobci elektromobilů. Není konkurencí pro Čínu a Spojené státy v umělé inteligenci (AI). Současný problém Německa není v tom, jak věci dělá, ale jaké dělá. Nebo spíš jaké nedělá,“ říká komentátor.
Dodává statistiku, že německý podíl na automobilech prodaných v Číně klesl z pětadvaceti procent v roce 2017 na sedmnáct o pět let později a nadále klesá.
Nejlidnatější členská země Evropské unie podle něj zaspala v digitálních technologiích. Jako příklad udává dlouholetý přezíravý postoj šéfů německých automobilek k elektroautům. „Elektrické automobily nemají místo v mé garáži,“ tvrdil člen dozorčí rady Volkswagenu a vnuk zakladatele Porsche Ferdinand Piech. Bývalý šéf Volkswagenu Martin Winterkorn ještě před deseti lety tvrdil, že budoucností automobilismu jsou SUV, protože elektroauta s dojezdem 150 kilometrů nebude nikdo kupovat. „Neviděl, nebo nechtěl vidět technologický vývoj,“ tvrdí Munchau.
Mimochodem, Winterkorn skončil v Německu před soudem kvůli podvodům s měřením emisí na některých vozech koncernu Volkswagen a kvůli manipulaci s akciovým trhem.
Německo v novém světě narazilo
Wolfgang Munchau je v knize Kaput vůči „kapitánům průmyslu“ i politikům kritický a tvrdý. Neviděli, že se svět změnil, a Německo v tomto novém světě narazilo. Některá jeho tvrzení jsou dost pesimistická.
„Německo bude pořád vyrábět auta, ale jeho výsadní postavení na světovém trhu je minulostí. Automobilky budou hrát menší roli v německé ekonomice, budou zaměstnávat méně lidí,“ říká komentátor.
„Ještě na začátku sedmdesátých letech se říkalo, že svět bude vždy potřebovat a kupovat psací stroje. Donedávna jsme byli stejně tak všichni přesvědčeni, že svět bude vždy kupovat a potřebovat německá auta (…) Německý ekonomický model byl založený na čtyřech sloupech. Na kvalifikované pracovní síle, na technologické kreativitě, levné energii a globalizaci. Ale tento model se postupně vyčerpává,“ uvádí Münchau.
Video: Pohled českých médií na Německo je zkreslený. Vidíme jen extrémy, říká germanistka
Spotlight moment: Pohled na Německo máme zkreslený, média ukazují jen extrémy, říká germanistka Zuzana Lizcová | Video: Tým Spotlight
