Aktualizace: 23.05.2024 20:46
Brusel – Vedoucí kandidát socialistů do čela příští Evropské komise Nicolas Schmit je po volbách připraven spolupracovat se všemi evropskými demokratickými silami, konzervativce z ECR a zástupce frakce Identita a demokracie (ID) ale za takové síly nepovažuje. Schmit to dnes uvedl v Bruselu při debatě vedoucích kandidátů evropských politických skupin. Zkritizoval kandidátku lidovecké frakce a stávající šéfku komise Ursulu von der Leyenovou, která podle něj nevyloučila spolupráci právě s krajní pravicí. Kritiku si německá šéfka komise vysloužila i od Sandra Goziho, kandidáta za liberální Obnovu Evropy (Renew Europe Now).
Debata se konala v zasedacím sále Evropského parlamentu a kandidáti odpovídali na otázky moderátorů, lidí z publika, ale také občanů různých členských států, kteří se připojili do živého vysílání. Jedním z moderátorů byl Martin Řezníček z České televize, druhou moderátorkou pak Annelies Becková z belgické VRT.
Kromě von der Leyenové, Schmita a Goziho se jí zúčastnili i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Zbylé dvě frakce v EP takzvané spitzenkandidáty nejmenovaly.
Prvním tématem byla ekonomika a pracovní místa, druhým obrana a bezpečnost. „Musíme posílit evropský zbrojní průmysl, zároveň ale musíme i nadále podporovat Ukrajinu,“ uvedla von der Leyenová. I Reintkeová v této souvislosti zmínila, že EU musí v oblasti bezpečnosti a obrany více spolupracovat. Zároveň ale zmínila i další hrozbu, kterou je možné posílení vlivu krajní pravice. „Nemůžeme mít stoupence Vladimira Putina tady v Evropském parlamentu,“ uvedla kandidátka zelených a vysloužila si potlesk publika.
Současný eurokomisař pro práci a sociální věci Schmit se do šéfky Evropské komise opřel zejména kvůli její možné blízké spolupráci s italskou premiérkou a pravicovou političkou Giorgiou Meloniovou, jejíž strana Bratři Itálie je členem unijní strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Přijde mi, že její představa Evropy je jiná než vaše představa Evropy, chtěl bych, abyste to vyjasnila,“ řekl von der Leyenové.
Šéfka unijní exekutivy v této souvislosti zmínila tři podmínky pro budoucí spolupráci. Musí jít o stranu, která je podle ní proevropská, proukrajinská, tedy proti agresi ruského prezidenta Vladimira Putina, a zároveň musí podporovat právní stát. „Jestliže splní tyto tři podmínky, můžeme jim nabídnout spolupráci,“ odpověděla von den Leyenová na dotaz, zda bude v budoucnu spolupracovat případně i s italskou premiérkou a její stranou. Jak zdůraznila, neznamená to spolupráci s celou frakcí ECR, jen s těmi, kteří splní výše zmíněné podmínky.
Na programu diskuse bylo šest témat, kromě ekonomiky a bezpečnosti i další čtyři – klima a životní prostředí, demokracie a vedení, migrace a hranice a inovace a technologie. Kandidáti se krátce střetli i ohledně situace na Blízkém východě a na Ukrajině. „Každý chce mír, ale za jakých podmínek? Za Putinových?“ reagoval Schmit na prohlášení kandidáta za Stranu evropské levice, který hovořil o dosažení míru na Ukrajině prostřednictvím jednání. „Taky chci, aby na Ukrajině zavládlo bezpečí, ale nikdo tady nezmínil situaci v Gaze. Kdy EU vyhlásí sankce proti Izraeli, aby už přestal bombardovat Gazu?“ kontroval Baier.
Von der Leyenová v této souvislosti zopakovala, že 7. října loňského roku se odehrál brutální útok na Izrael a že Izrael má právo se bránit, nicméně v souladu s mezinárodním a mezinárodním humanitárním právem. „Situace v Gaze je katastrofická. Musíme udělat všechno pro to, abychom ochránili životy civilistů v Gaze,“ dodala s tím, že EU zčtyřnásobila pomoc směřující do Pásma Gazy a i nadále finančně podporuje Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), který v oblasti pomáhá. Jediným řešením je podle ní dvoustátní řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci a k tomu musí směřovat veškeré úsilí.
„Nikdy jsem nezažil tak profesionální tým, který by dělal na jedné věci, tedy lidi z EBU (Unie evropských veřejnoprávních televizí, která debatu pořádala), z belgické televize VRT a z Evropského parlamentu, kteří byli také velmi nápomocní,“ řekl ČTK po debatě moderátor Řezníček. Příprava podle něj trvala několik měsíců, intenzivnější část byla několikadenní, debata probíhala v angličtině. „Zkoušeli jsme to asi třikrát, abychom věděli, kam se jak pohybovat a nepůsobili jsme toporně. Myslím, že se podařilo dát dohromady i témata, která zajímají lidi a nejen nás novináře,“ dodal.
Systém vedoucích kandidátů či takzvaných spitzenkandidátů vznikl v souvislosti s volbami do EP před deseti lety. Evropský parlament se totiž domníval, že o předsedovi EK by neměly rozhodovat dohody mezi členskými státy, ale že svou roli mají mít přímo voliči. Před volbami v roce 2014 proto EP vyzval jednotlivé evropské politické strany, aby nominovaly i kandidáty na předsedu či předsedkyni Evropské komise. Snaha nakonec nebyla úspěšná, kdy se členské státy po volbách na jednom ze summitů dohodly na jiném rozdělení klíčových postů.
