Aktual.: 24.03.2025 18:26
Jeruzalém – Kvůli pokračujícím úderům izraelské armády na území Sýrie a Libanonu hrozí „nová eskalace“ v blízkovýchodním regionu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na návštěvě Izraele. S ohledem na vývoj v Pásmu Gazy pak vyzvala k návratu k příměří, k propuštění všech izraelských rukojmích a k obnovení přísunu humanitární pomoci, informovala agentura AFP.
„Vojenské akce musí být přiměřené a izraelské údery na Sýrii a Libanon hrozí další eskalací,“ uvedla Kallasová na společné tiskové konferenci s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem v Jeruzalémě. „Domníváme se, že tyto akce nejsou nutné, protože Sýrie v současné době na Izrael neútočí a jen to přiživuje radikalizaci namířenou i proti Izraeli,“ dodala šéfka evropské diplomacie.
Od prosincového pádu syrského diktátora Bašára Asada provedl Izrael desítky úderů na syrské vojenské objekty s odůvodněním, že chce zabránit tomu, aby se tento arzenál dostal do rukou nových vládců, které označil za „džihádisty“. Prozatímního prezidenta Ahmada Šaru pak izraelská diplomacie označila za „vlka v rouše beránčím“. Izraelská armáda se zároveň rozmístila v demilitarizované zóně na syrské straně Golanských výšin, které Izrael okupuje od roku 1967.
„Máme stejné obavy jako Izrael,“ uvedla Kallasová. Podle ní noví představitelé Sýrie „sice říkají pěkné věci, ale je otázka, zda také budou pěkné věci dělat“.
V bojích, které na začátku března vypukly na západě Sýrie mezi silami nového vedení země a stoupenci svrženého prezidenta, zemřelo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) přes 1000 civilistů, řada z nich při hromadných popravách, jichž se dopustily jednotky spadající pod ministerstva obrany a vnitra.
V Libanonu si izraelská armáda navzdory příměří s Hizballáhem, které platí od konce listopadu, hodlá zachovat „úplnou svobodu vojenských akcí“ a provádí pravidelné vzdušné údery. Ty podle ní míří na infrastrukturu nebo na členy tohoto Íránem podporovaného šíitského hnutí.
Pokud jde o Pásmo Gazy, kde Izrael minulé úterý po dvou měsících porušil příměří uzavřené s palestinským teroristickým hnutím Hamás a obnovil rozsáhlé bombardování a pozemní operace, Kallasová uvedla, že je nutné „znovu nastolit klid zbraní, zajistit propuštění všech rukojmí a obnovit přísun humanitární pomoci do Gazy s cílem dosáhnout trvalého příměří“.
EU může podle Kallasové v Gaze pomoci například obnovením evropské kontrolní mise na hraničním přechodu Rafáh s Egyptem nebo poskytnutím další humanitární pomoci.
První evropská diplomatka, která den předtím navštívila Egypt, také zopakovala, že EU podporuje arabský plán obnovy Gazy. Je podle ní nicméně ještě třeba zapracovat na otázkách dělby nákladů na poválečnou obnovu a budoucí správu tohoto palestinského území.
Od vypuknutí války v Gaze, kterou Izrael zahájil v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023, se členské státy EU značně rozcházejí, pokud jde o vztahy s Izraelem: některé upřednostňují jeho právo na sebeobranu, zatímco jiné kladou důraz na ukončení bojů a právo Palestinců mít vlastní stát, poznamenala AFP.
Z Izraele má Kallasová zamířit na okupovaný Západní břeh Jordánu, kde se setká s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a palestinským premiérem Muhammadem Mustafou.
