Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.

Obyvatelé afghánské metropole pravidelně vyrážejí s kanystry a kbelíky pro zásoby kapaliny, každý litr je ale drahý a ohrožuje rodinný rozpočet. „Vůbec nemáme přístup k (pitné) vodě. Nedostatek vody je obrovský problém, který ovlivňuje náš každodenní život,“ řekla CNN jedna z místních žen, která se musí postarat o čtyři děti.

Podle odborníků je Kábul na prahu katastrofy, kdy vyschla už téměř polovina vrtaných studen ve městě. „Je to nouzová situace, která není jen otázkou vody. Je to zdravotní krize, ekonomická krize a humanitární nouze zároveň,“ varovala ředitelka programů Mercy Corps pro Afghánistán Marianna von Zahnová.

Ještě před třiceti lety měl Kábul méně než dva miliony obyvatel, ale svržení režimu radikálních islamistů z Talibanu západními silami v roce 2001 vedlo k přílivu migrantů, které přilákaly nové ekonomické možnosti a příslib bezpečnosti. Jak ale přibývalo obyvatel, rostla v metropoli i poptávka po vodě, píše CNN.

Pokles hladiny o třicet metrů

Kábul se téměř výhradně spoléhá na podzemní vodu, jejíž hladina je závislá na sněhu a tání ledovců v pohoří Hindúkuš. Léta špatného hospodaření a nadměrné užití však podle nedávné zprávy Mercy Corps způsobily, že hladina za poslední desetiletí klesla až o třicet metrů.

Afghánské hlavní město nyní každoročně odebírá o 44 milionů metrů krychlových podzemní vody více, než je příroda schopna doplnit, upozornila organizace.

Kontaminace podzemních zdrojů

Některé rodiny se snažily vykopat hlubší studny, aby nemuseli jejich členové stát každý den frontu. Třeba rodina Jasina ze severu Kábulu se dostala až do 120 metrů, než narazila na vzácnou kapalinu, ta však není bezpečná.

„Protože jsme utratili všechny peníze za studnu, nemůžeme si dovolit koupit filtr ani čištěnou vodu. Proto studniční vodu delší dobu vaříme, necháme ji vychladnout a pak ji pijeme,“ řekl CNN Afghánec.

Podle Mercy Corps je až osmdesát procent kábulské podzemní vody kontaminováno, což je důsledek rozsáhlého používání latrín a znečištění průmyslovým odpadem. Obyvatelé metropole často trpí průjmy a zvracením, někdy jen proto, že si ve vodě čistí zuby.

Změna klimatu a Taliban

Krizi přitom ještě umocňují změny klimatu. „Prší stále více, ale sněží čím dál méně,“ sdělil americké stanici Najibullah Sadid, výzkumník v oblasti hospodaření s vodními zdroji a člen afghánské skupiny profesionálů v oblasti vody a životního prostředí. „To má dopad na město, které má málo infrastruktury pro regulaci bleskových povodní… Sníh nám pomáhal, ale teď ho máme méně, a to nám škodí, pokud jde o doplňování podzemní vody,“ vysvětlil expert.

Pokud se situace nezmění, zásoby podzemní vody v Kábulu by mohly dojít do roku 2030, domnívá se Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF).

Afghánci, kteří nemají peníze na hlubší studny, jsou vydáni na milost a nemilost soukromým firmám nebo se musí spoléhat na dary. Řada dětí musí trávit hodiny nošením vody místo ve škole, což negativně ovlivní jejich budoucnost. Krize s vodou také prohlubuje zranitelnost žen.

Těm vláda Talibanu zakazuje chodit ven bez mužského opatrovníka, takže výpravou pro tekutiny riskují trest. „Každá žena nebo dívka se potýká s řadou obtíží, když se snaží jít sama pro vodu. Cestou by mohly být obtěžovány,“ řekla CNN anonymně 22letá Afghánka.

Zmrazená pomoc USA

Krizi zhoršují také politické otřesy. Když se Taliban v roce 2021 opět ujal po dvou dekádách moci, země se ocitla na pokraji ekonomického kolapsu, jelikož Západ zmrazil rozvojovou a bezpečnostní pomoc. Humanitární pomoc – zaměřená na financování naléhavých potřeb prostřednictvím neziskových organizací – od té doby výpadek částečně nahradila, uvádí CNN.

Velkou ranou je ale pro Afghánce rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc. Zmrazení finančních prostředků Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) má „jeden z největších dopadů“, uvedla von Zahnová z Mercy Corps.

Od začátku roku 2025 se země dočkala jen zhruba osmi milionů z celkových 264 milionů dolarů potřebných na vodu a kanalizaci.

Podíl.
Exit mobile version