K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Fiala se v pondělí setká s Ficem v Bruselu na jednání Evropské rady. Neví však, jestli se spolu budou bavit o výrocích slovenského protějšku o údajném českém „zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska“.
Prohlášení Fica však považuje Fiala za „naprosto nepřiměřené a špatné – zvlášť vůči takovému profesionálnímu velvyslanci, jako je pan velvyslanec (Rudolf Jindrák)“. Podle premiéra se zástupce Česka v Bratislavě snaží o to, aby v „těžkých chvílích byly česko-slovenské vztahy co nejlepší“.
Fico už v pondělí obvinil české politiky ze zasahování do záležitostí Slovenska. Tehdy řekl, že cílem výpadů vůči němu, které se šíří v Česku, je hlavně „pošpinit expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše“. V pátek Fico na schůzce s diplomaty prohlásil, že „není správné, když z druhé strany Moravy přicházejí na adresu slovenské vnitropolitické situace jakékoliv postoje, pohledy nebo doporučení“. Čeští vládní politici se vůči tomuto obviněním ohradili.
Mezivládní konzultace
Fialův kabinet téměř před rokem oznámil, že pozastavuje mezivládní konzultace se Slovenskem. Premiér ujistil, že s Ficem mluví, stejně tak resortní ministři. Mezivládní konzultace dle něj „nejsou nic nutného, to je prostě něco navíc“. Za této situace a zahraničněpolitických aktivit Slovenska by tento formát dle Fialy nebyl namístě a ničemu by nepomohl.
Nezvažuje, že by se neformálně setkal se zástupci slovenské opozice. Se šéfem Progresívneho Slovenska Michalem Šimečkou se sešel během jeho návštěvy Česka. „Z mé strany nebude docházet ke krokům, které by mohly být interpretovány jako zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska právě proto, že si myslím, že by to ničemu nepomohlo,“ řekl Fiala.
„Ale mám právo se vyjádřit k zahraniční politice Slovenska, pokud se dotýká českých zájmů,“ tvrdí český premiér. „Pokud slovenský premiér jede do Moskvy za (ruským vládcem) Vladimirem Putinem v situaci, kdy Rusko každý den na Ukrajině zabíjí lidi, tak to určitě není něco, co by odpovídalo zájmům Česka,“ pokračoval.
Na otázku moderátora Václava Moravce odpověděl, že toto za vměšování do vnitřních záležitostí Slovenské republiky nepovažuje. „Jestli někdo kritizuje častěji Brusel než Moskvu, tak mám určitě právo říct, že toto není v našem zájmu, to není správná politika,“ dodal.
Předseda slovenské vlády jednal s Putinem prý o pokračování dodávek ruského plynu na Slovensko. V nákupech chce země podle Fica setrvat a od Kyjeva požaduje přepravu suroviny přes ukrajinské území. Ukrajině pohrozil například zastavením dodávek elektřiny. Slovenská média také upozornila na nedávné výroky lídra hnutí ANO Babiše v televizi Prima.
Ten mimo jiné prohlásil, že to „nechce řešit“, Fico podle něj řeší plyn pro Slovensko. Zmínil také možné Ficovy zájmy v podnikání s Danielem Křetínským. „Upřímně řečeno – mně to je jedno. Přece by to jenom ukazovalo nebezpečí propojení ekonomických a politických zájmů,“ podotkl.
Moderátor Moravec také připomněl, že předseda ANO naráží na to, že Fiala „má také energetické hochy,“ přičemž naráží na aktivity Křetínského. „Já žádná aktiva, finance, podíly nikde nemám,“ reagoval předseda ODS. Fico prý dosáhl jednáním s Putinem toho, že se „aspoň symbolicky vráží trochu klín do jednoty, kterou evropské země navenek ukazují“.
Blanár u exprezidentů
Debatu vzbudila také čerstvá návštěva šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára (Smer) u českých exprezidentů – v pátek u Václava Klause, v sobotu pak Miloše Zemana. „Nevysvětlujete si to tak, že to je vzkaz slovenské diplomacie vůči vám, vůči vaší špatné politice ve vztahu k česko-slovenským vztahům?“ dotázal se Moravec. „My žádnou špatnou politiku ve vztahu k česko-slovenským vztahům nemáme,“ odpověděl předseda vlády.
Připomněl také iniciativu vůči slovenské straně, kdy země začala naznačovat, že je pro ni problematické zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Česko tehdy Bratislavě nabídlo pomoc, podle Fialy dosud žádná odpověď na tuto nabídku nepřišla.
Další unijní sankce vůči Rusku
Česko společně s dalšími devíti zeměmi Evropské unie (EU) prosazovalo, aby v šestnáctém balíku unijních sankcí, o němž nyní členské státy jednají, byl zákaz dovozu ruského LNG plynu. Server Politico napsal o tom, že by k tomu však dojít nemělo, podle Fialy nejde o „definitivní informaci“.
Jako osobní prohru to však premiér nebere. „Debata o plynu byla vždycky složitější než debata o ropě. (…) Musíme se vždycky bavit, jestli sankce a jejich dopady ohrozí výrazným způsobem některý z evropských států nebo ne. Pokud ano, tak se (máme) snažit hledat nějaké kompenzace nebo nějakou výjimku,“ popsal.
„S radostí“ se prý nedívá na dovoz ruského plynu do Evropy, zvlášť na jih kontinentu. Možností je podle něj kupovat surovinu od jiných, „bezpečných dodavatelů“. Evropská komise v tomto týdnu oznámila, že bude pokračovat s Ukrajinou v dialogu o dodávkách plynu do Evropy, zahrne do debat i Slovensko a Maďarsko.
„Toto je něco naprosto logického a správného,“ odvětil Fiala s odkazem na problémy členských států. Je to prý něco „diametrálně odlišného, než když se seberu, odjedu do Moskvy a tam o čemsi vyjednávám bez ohledu na své evropské partnery“.
Debaty o Ukrajině
Premiér očekává, že do debaty ohledně Ukrajiny vstoupí také americký prezident Donald Trump. „Role Spojených států je v jakémkoli dlouhodobém mírovém řešení důležitá a zásadní. Nějakým způsobem to situaci ovlivní, ale že by to ovlivnilo evropský postoj, to si úplně nemyslím,“ uvedl.
V otázce mírových debat kolem ruské agrese na Ukrajině je Fiala přesvědčen, že půjde „o takový mír, který nebude vítězstvím ruské agresivní politiky. Protože jinak by Rusko bylo povzbuzeno a udělalo by další agresivní krok, tomu musíme zabránit“. Musí se tak prý směřovat k tomu, aby to byl mír „přijatelný pro Ukrajince, který bude garantovat bezpečí na dlouhou dobu i pro Evropu“.
Zvýšení výdajů HDP na obranu
Premiér je prý přesvědčen, že se Evropa musí více starat o svou bezpečnost. Všechny členské státy EU tak musejí dávat minimálně dvě procenta HDP na obranu, což se prý zatím neděje. Debata prý má směřovat i k tomu, v jakém časovém horizontu a jestli se mají výdaje zvyšovat, zmínil také problematiku společných akvizic vojenské techniky. Posílit by se dle něj měl i obranný průmysl v tuzemsku.
V příštím volebním období je podle Fialy pro Česko reálné zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent HDP na procenta tři, pokud bude nynější koalice ve vládě. V rozpočtu na příští rok chce dosáhnout zvýšení částky na obranu na 2,1 nebo 2,2 procenta HDP, aby měla vláda rezervu a s jistotou dosáhla minimálně dvouprocentní hranice výdajů, kterou požaduje po svých členech NATO.
Jedno procento HDP navíc v nynějších číslech podle premiéra činí asi 85 miliard korun. „To nejde navýšit z roku na rok,“ upozornil. O postupném zvyšování peněz na obranu se pak chce bavit i na pondělní schůzce prezidentů a premiérů členských států Evropské unie v Bruselu, která bude zaměřená právě na obranu. Dalšími tématy budou například posílení a větší koordinace nákupů techniky nebo posílení výrobních kapacit obranného průmyslu, vyjmenoval.
Z krátkodobějšího hlediska chce premiér dosáhnout mírného navýšení peněz na obranu na příští rok tak, aby s ohledem na případné neúplné plnění rozpočtu Česko s jistotou splnilo dvouprocentní závazek NATO. „Bylo by bezpečnější, abychom ten rozpočet sestavovali s určitou rezervou,“ zdůraznil Fiala. O navýšení rozpočtu na obranu na příští rok bude jednat s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a koaličními partnery. „Třeba se domluvíme na něčem vyšším,“ uvedl premiér k záměru zvýšit výdaje na 2,1 až 2,2 procenta HDP.
Dodal, že z pohledu české ekonomiky je navyšování peněz na zbrojení dobrou investicí. „Má z toho hodně český průmysl, jsou to často věci s vysokou přidanou hodnotou, podporujeme tím výzkum. Lidé se nemusejí bát, to jsou skutečně dobře vynaložené peníze,“ ujistil.
Opozice namítá, že modernizace české armády stíhačkami F-35, tanky, letadly, bojovými vozidly pěchoty či drony, které premiér zmínil, je „předražená“.
Americká cla
Staronový šéf Bílého domu Trump v sobotu oznámil zavedení cel ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika, k tomu také desetiprocentní cla nad limit těch stávajících na dovoz z Číny. Kanadský premiér Justin Trudeau v reakci na to uvedl, že jeho země zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z USA.
Média také spekulují o uvalení amerických cel na zboží dovážené z EU. „Jsme připraveni, s těmi scénáři pracujeme,“ ujistil s odkazem na na možné celní bariéry Fiala. Poznamenal však, že se cla dají vyjednávat pouze na evropské úrovni.
„Cla jsou záležitostí Evropské unie. To, co my děláme, je, že jsme aktivní v jednání uvnitř Unie a určitě v zájmu České republiky (…) je, aby tady neexistovaly obchodní bariéry. Nejlepší cla by byla žádná,“ je přesvědčený premiér.
Je prý i připraven na pokles českého HDP. „Musíme jednat na evropské úrovni se Spojenými státy, to jednání není jednoduché,“ nastínil premiér. Je prý potřeba v debatě řešit, jaká cla se zvýší, o jaké výrobky či jejich komponenty půjde. Evropa se prý může snažit vztahy narovnávat, není podle něj v „nevýhodné pozici“ – například v otázce cel u dovozu automobilů na obou stranách.
ODS podpoří výpověď bez udání důvodu
Premiér v debatě dále zmínil, že vládní ODS s TOP 09 podpoří schválení novely zákoníku práce i v případě, že do ní neprosadí výpověď bez udání důvodů. Přiznal však, že pro tuto změnu nemá podporu ani v rámci koaličního tábora.
„Ano, nemáme pro to většinu,“ konstatoval Fiala. Pokud se dostatečnou podporu pro navrhovanou změnu najít nepodaří, což je podle Fialy nejpravděpodobnější, ODS i tak podpoří schválení takzvané flexinovely zákoníku práce, která je potřebná kvůli liberalizaci pracovního trhu. „Nebudeme si hrát na ublížené. My kvůli tomu určitě flexinovelu neshodíme,“ zdůraznil.
Výpověď bez udání důvodu navrhli do novely poslanci ODS a TOP 09. Podle nich by zaměstnavatelům umožnila pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu. Proti změně se kromě opozice postavili zástupci KDU-ČSL a STAN. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ve středu pohrozila přípravou generální stávky, pokud by změna byla přijata.
Předseda ČMKOS Josef Středula na rozdíl od premiéra označil ve středu návrh za neakceptovatelný, ohrožující demokracii. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by výpověď bez udání důvodu měla šanci na schválení. Plán odborů na stávku považuje za zbytečný.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
Flexinovela, kterou by sněmovna měla schvalovat v únoru, by měla také přinést prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti by se podle Jurečkova návrhu měla zvýšit v prvních měsících ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Zvýšit by se měla i při dobrovolné změně práce či rekvalifikaci. Pravidla pro opětovné získání podpory by se naopak zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.
