Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr. Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
Anketa: „Souhlasit s Trumpem je bezúčelné.“ Ukrajinci odmítají mírový plán, který po nich žádá uznání ruského Krymu, předání Donbasu a menší armádu. | Video: Asociated Press
Během posledního roku války vzrostly ruské ztráty téměř o 60 procent, některé údaje hovoří o čísle 1 438 000. Počet mrtvých se nyní pohybuje mezi 190 000 a 480 000. Agresor sice pomalu postupuje, ale obsazení celých čtyř ukrajinských oblastí, které prohlašuje za své území, by vyžadovalo při současném tempu dalších pět let válčení. Celkové ruské ztráty by pak dosáhly téměř 4 milionů.
Putin tak útočí na ukrajinská města a infrastrukturu, a doufá, že učiní část země neobyvatelnou a zničí morálku lidí. Útoky na civilisty ale zřídkakdy podle Carra způsobí kolaps země. Navíc každá Putinova řízená střela Ukrajincům připomíná, co vše by ztratili, kdyby vyhrál.
Průzkumy naznačují, že 70 % Rusů tvrdí, že válku podporuje. Z těchto lidí je podle The Economist možná jen jeden z pěti její horlivý zastánce. Ukrajinské údery na ropnou infrastrukturu a letiště, zpomalující ekonomika a tenčící se rozpočty, to vše může Rusy přimět k tomu, aby se postavili realitě.
Putin doufá, že misky vah by v jeho prospěch mohl zvrátit americký prezident Donald Trump. Ten v nejnovějším mírovém plánu žádá po Ukrajině, aby uznala anexi Krymu, odevzdala i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasila s redukcí své armády. Podle šéfredaktora Aktuálně.cz Matyáše Zrna je tady paradoxně nadějí Ukrajinců právě ruský diktátor.
„Jeho konečným cílem je stále ovládnutí celé Ukrajiny – ať už doslova, nebo formou nějaké loutkové vlády. V jeho očích totiž není ruské impérium impériem bez Ukrajiny. Možná to tak bude Putin, kdo plán shodí ze stolu, protože se mu bude zdát, že to je pořád málo,“ píše Zrno.
Putin ještě může doufat v to, že se zhroutí odhodlání Evropanů pomáhat Ukrajině. Argument, že tato země je klíčem k evropské bezpečnosti, je ale nepopiratelný. Pokud padne, Putin získá kontrolu nad největší evropskou armádou a impozantním zbrojním průmyslem.
„Probíhají práce na vytvoření důvěryhodného víceletého finančního mechanismu, který přesahuje zabavení ruských aktiv. Pokud se to podaří, Putin si uvědomí, že ukrajinská ekonomika může přežít ruskou,“ píše k tomu Carr, podle kterého si ruský vládce stále myslí, že čas hraje v jeho prospěch.
„Ruská ekonomika stagnuje, Kreml donutil Finsko a Švédsko vstoupit do NATO, podřídil se Číně a zdecimoval generaci mladých mužů. A k čemu to všechno? V okamžiku, kdy si Rusové položí tuto otázku, bude svět čelit nové hrozbě. Putin by mohl uznat porážku za hranicemi Ruska a doma zavést teror. Nebo by mohl (válku) eskalovat,“ dodává The Economist.
„Nevděční Ukrajinci.“ Podpora napadené zemi se hroutí, klíčový spojenec rázně couvá. (Celý článek s videem zde)
Bývalý polský diplomat o upadající podpoře pro Ukrajinu. | Video: Tým Spotlight
