Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne pro pracovníky veřejného sektoru růst platových tarifů od ledna o pět procent, nebo o sedm procent. Návrh vládního nařízení s těmito dvěma variantami přidání předloží v příštích dnech. Kabinet by podle něj mohl rozhodnout o navýšení po vládních prázdninách. Odboráři před nedávnem uvedli, že budou žádat růst tarifů o devět až deset procent. Ve čtvrtek odpoledne spolu mají o platech jednat zástupci vlády, zaměstnavatelů, samospráv a odborů.
„Já mám připravený návrh nařízení vlády, který pošlu do meziresortu (do připomínkového řízení) v příštích dnech. A ten návrh budu posílat ve dvou variantách – zvýšení tarifu o pět, nebo o sedm procent. Samozřejmě potom bude debata, jak to celé zarámovat do státního rozpočtu, protože jedna věc jsou tarify, a druhá věc je objem prostředků na platy jako takové,“ vysvětlil Jurečka. Upřesnil, že návrh nařízení by se měl týkat přidání zaměstnancům veřejných služeb a státu kromě resortů vnitra, obrany a spravedlnosti, o nichž vláda v minulých týdnech už rozhodovala.
Podle ministra by na navrhované navýšení platových tarifů bylo potřeba z rozpočtů státu či samospráv příští rok 23,48 miliardy korun, z toho 14,6 miliardy od státu. Při sedmiprocentním přidání by to bylo celkem 32,82 miliardy korun, z toho 20,5 miliardy ze státního rozpočtu.
„Měli bychom se nějakým způsobem dívat na vývoj v mzdové oblasti. Ten se pohybuje okolo sedmi procent (růst mezd). Proto tam dávám tyto dvě varianty a uvidíme, v co jednání nejenom v rámci vládní koalice, ale i se zástupci odborů vyústí,“ řekl ministr. Podotkl, že i minulý rok připravil dvě varianty, přidání nakonec bylo mezi nimi. Ministr míní, že by kabinet nařízení o zvednutí tarifů mohl schválit na svém prvním či druhém zasedání po vládních prázdninách. Ty budou zhruba v první půli srpna.
Jednání i o platech nepedagogů či pracovníků v kultuře
Odboráři v polovině června kritizovali vládu, že na jejich výzvy k jednání o růstu platů nereaguje. Pro příští rok žádají zvýšení tarifů o devět až deset procent. Vyčkat chtěli do čtvrtečního jednání, jak se kabinet zachová. Podle toho pak zamýšleli připravit případné další kroky, řekli před měsícem mluvčí odborů veřejné sféry Pavel Bednář a předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Čtvrteční jednání by se mělo týkat i nejnižší platové tabulky, podle které mají výdělek úředníci, technické a administrativní síly ve zdravotnictví či sociálních službách, nepedagogové ve školství či pracovníci v kultuře. Zástupci zaměstnavatelů a samospráv i odboráři si stěžují na to, že nastavené výdělky jsou nízké a dvě třetiny tarifů jsou pod zaručenými platy. Do nich je pak nutné výplaty dorovnávat. Navrhují postupný přesun do vyšší tabulky, která je pro zdravotníky, sestry a pracovníky v sociálních službách.
Podle Jurečky rozdíl mezi tarify první a druhé stupnice vznikl v minulosti před nástupem Fialovy vlády a činí skoro dvacet procent. „Chtěli bychom se pokusit najít nějaké řešení, abychom ten rozdíl postupně odbourali. Není možné to zvládnout z roku na rok. To by mělo opravdu velké dopady na rozpočty nejenom státu, ale i obcí, měst a krajů. Umím si představit ten proces třeba rozložit do tří, do čtyř let a postupně to narovnat,“ řekl ministr. Podle něj by na přesun odměňování pracovníků z první do druhé tabulky bylo potřeba přes sedmnáct miliard korun.
