Lotyšský poslanec Aleksejs Rosļikovs upoutal pozornost, když při čtvrtečním jednání parlamentu začal křičet rusky a politikům ukázal drsné gesto. Následně jej vyvedli. K věci se vyjádřili i Rusové. Podle šéfredaktorky lotyšského časopisu IR se tím jenom snažil přitáhnout pozornost voličů, protože kandiduje na starostu hlavního města Rigy.
Vystoupení v lotyšském parlamentu „Ruský jazyk-náš jazyk“ | Video: Lotyšský parlament
„Je nás víc, ruský jazyk – náš jazyk! Polovina obyvatel je ruskojazyčná, jsme nedílnou součástí Lotyšska,“ křičí do mikrofonu poslanec prostřední pobaltské republiky Aleksejs Roslikovs a doprovází to obscénním pohybem ruky. „Je to neonacismus,“ komentoval už před několika dny návrh zákona na zákaz ruštiny v prostorách parlamentu poslanec na svém profilu na sociální síti Instagram. Z jednání Saeimy jej následně kvůli porušení zákazu vyvedli.
Bizarní incident stál za komentář dokonce i výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy. „Ruský jazyk se v Lotyšské republice stal terčem útoku rusofobie hraničící s fašismem. Ve svém protiruském šílenství a v rozporu s evropskými úmluvami a chartami jsou úřady připraveny zakázat i myšlení v ruštině,“ napsal v emotivním komentáři výbor. Na sociálních sítích pak jeho příspěvek přesdílel bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Podle šéfredaktorky lotyšského týdeníku IR Nelliji Ločmele ale jde jen o snahu poslance strhnout na sebe pozornost před víkendovými komunálními volbami, kde se bude volit nový starosta hlavního města Rigy a v nichž se Roslikovs snaží uspět. „Tento provokativní krok byl pravděpodobně plánovanou kampaní před volbami. Zřejmě se snaží mobilizovat svou voličskou základnu – lidi s radikálnějšími názory, včetně těch, kteří usilují o větší přítomnost ruštiny ve veřejném prostoru,“ potvrzuje její pohled také výzkumník z rižské univerzity Romans Gagunovs.
Politik tak začal cílit na část voličů, která má pocit, že jsou jako ruskojazyční obyvatelé utlačovaní. „Snaží se získat pozornost extrémnějších voličů, kteří rádi slyší takové věci. Žádný rozumný politik by nikdy nic takového neřekl,“ říká Ločmele s tím, že jeho vyjádření jsou v úplném rozporu s realitou.
Lež o ruské většině
„Tvrdí například, že v naší zemi je většina rusky mluvících lidí. Ale je to naprostá lež,“ vysvětluje Nellija Ločmele. Podle dostupných dat je v Lotyšsku v současnosti čtvrtina až třetina rusky mluvícího obyvatelstva a jeho počet klesá.
Lotyština jako jediný oficiální jazyk země je přitom v parlamentu hlavním jednacím jazykem už víc než 35 let. „Všechny politické procedury jsou jenom v lotyštině. Vždycky to tak bylo, není to žádná novinka. Co jsme se v roce 1990 vymanili ze Sovětského svazu, v parlamentu nikdo rusky nemluvil,“ popisuje novinářka.
Šéfredaktorka týdeníku IR Nellija Ločmele, 6. června 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
Roslikovs je přitom jeden z mála lotyšských politiků, kteří podle Ločmele koketují s kremelským narativem. „Pokud se ho zeptáte, čí je Krym, tak neodpoví,“ popisuje. Podle Gagunovse by se mu ale tato strategie nemusela vyplatit. „Na jedné straně by to mohlo povzbudit ruskojazyčné voliče, kteří by se jinak zdrželi hlasování. Na druhou stranu by taková provokace mohla mobilizovat i některé lotyšské voliče, z nichž někteří se účastnit voleb nechtěli,“ tvrdí.
Volbám vládnou bizáry a korupce
I když by se mohlo zdát, že výhrůžná gesta a výkřiky v ruštině jsou tím nejbizarnějším, co se na lotyšské politické scéně aktuálně děje, volby přináší mnohé. Na starostu Rigy totiž kandiduje i řada dalších „zajímavých“ kandidátů.
Jedním z nich je například oligarcha a politik Ainars Šlesers, který vévodí průzkumům. Inspiroval se přitom na druhém břehu Atlantiku a svými výroky se staví do pozice místního Donalda Trumpa – například pojmenoval svoji stranu „Lotyšsko na prvním místě“. Chce bojovat proti stagnaci a politické setrvačnosti v zemi a slibuje rychlý hospodářský růst. Zároveň kritizuje západní hodnoty a jeho političtí oponenti upozorňují na jeho vazby na Čínu a Rusko.
Plakáty lídra pravicově populistické politické strany „Lotyšsko na prvním místě“ Ainarse Šleserse před volbami do europarlamentu, | Foto: TOMS KALNINS / EPA / Profimedia
Jeho politická kariéra je přitom bohatá, několikrát byl poslancem, zastával post ministra hospodářství a ministra dopravy či místostarosty Rigy. Pak mu kvůli skandálům a vyšetřováním klesla popularita, teď je ovšem zpátky a profiluje se jako někdo, kdo chce přinést do politiky čerstvý vítr, a to přesto, že v jejích nejvyšších patrech strávil většinu svého produktivního věku.
A v tom mu pomáhá i rodina, například v posledních volbách do parlamentu s ním ve 26 letech vklouzl také jeho syn Ričard. Tomu ovšem otec zakázal dělat rozhovory s médii a novinářům vzkázal, ať se o to ani nepokoušejí. „Jestli se někdo chce navážet do mého syna, klidně to dělejte, ale když mu řeknu, aby nedával rozhovory, tak to dělat nebude,“ zdůraznil Šlesers.
