V mezinárodní operaci MFO je právě nyní nasazeno 1164 vojáků z celého světa. Co do počtu síly není český příspěvek o velikosti 16 lidí nijak zásadní, ovšem jeho hlavní přínos je jinde. Už od roku 2013 totiž pro účely pozorovatelské mise, která dohlíží na dodržování více než 45 let starých mírových dohod mezi Egyptem a Izraelem, poskytuje transportní letoun Casa.
Ten má jednotka pod velením Libora Mašlaně, původně vojenského topografa z Dobrušky, k dispozici i nyní. A od soboty 28. února, kdy Spojené státy s Izraelem zahájily útok proti Íránu, který poté začal střílet na ostatní země v regionu, je český kontingent působící ze základen Šarm aš-Šajch a El Gorah pod větším dohledem než dřív.
„Základny MFO mají zvýšenou pohotovost a situace je permanentně monitorovaná ze strany zpravodajských služeb,“ popsal v neděli aktuální situaci Vladimír Holas, mluvčí českého generálního štábu.
Čeští vojáci v operaci MFO
-
Ve strukturách velitelství MFO na Sinaji působí od listopadu 2009 důstojníci Armády České republiky, od 4. listopadu 2013 pak v misi slouží i jednotky leteckého kontingentu – letecký a pozemní personál AČR – s letounem CASA C-295M.
-
Mise MFO Sinaj využívá v oblasti Sinaje dvou základen – jižní v Šarm aš-Šajchu, kde je lokalizované velitelství mise, a částečně severní v El Gorah.
-
V současné době působí v operaci MFO Sinaj 1164 příslušníků ozbrojených sil 15 zemí, nejvíc vojáků vysílají Spojené státy (465), Kolumbie (275), Fidži (170) či Itálie (79).
-
Mezi hlavní úkoly MFO patří provoz kontrolních a propouštěcích míst (tzv. checkpointů), hlídková a pozorovatelská činnost podél hranic Egypta a Izraele a na území Sinaje a zajištění volné plavby přes Tiranskou úžinu.
-
Úkolem české letecké jednotky je monitorovat situaci v prostoru operace společně s mezinárodními pozorovateli na palubě letounu Casa, zajišťovat přepravu osob a materiálu ve prospěch mise MFO.
Zdroj: Armáda ČR
Vladimír Holas reportérovi deníku Aktuálně.cz dále řekl, že v současnosti nemá generální štáb žádné informace o bezprostřední hrozbě, které by byli vystaveni příslušníci českého vojska na Sinaji.
„Nicméně na změnu situace jsme připraveni reagovat prostřednictvím standardních operačních postupů a bezpečnost našim vojákům zajistit,“ dodal ještě mluvčí generálního štábu.
I když možné kroky nenaznačil, s největší pravděpodobností by se jednalo o přemístění české jednotky do bezpečnější lokality, kam Teherán a jeho spojenci svými střelami či drony nemohou zaútočit, nebo dočasné stažení či úplná evakuace z mise.
Reportér deníku Aktuálně.cz oslovil s dotazy na bezpečnostní vývoj na Sinajském poloostrově také Vojenské zpravodajství. Jeho mluvčí Jan Pejšek v neděli odpoledne potvrdil, že tajná služba je s českými vojáky bez přestávky ve spojení a poskytuje jim potřebná zjištění.
„Aktuální situaci v regionu pečlivě monitorujeme a vyhodnocené informace poskytujeme velitelství pro operace a dalším součástem Armády ČR,“ doplňuje Pejšek.
O tom, že pozorovatelská mise na Sinaji rozhodně není žádnou bezpečnou operací, se Česká republika krutě přesvědčila v listopadu roku 2020. Při nehodě plně obsazeného vrtulníku Black Hawk tehdy zahynulo několik spojeneckých vojáků včetně české rotmistryně Michaely Tiché.
Kromě Sinaje působí jednotliví čeští vojáci i v dalších zemích Blízkého východu, kam se nyní zaměřuje pozornost celého světa. Jde třeba o Sýrii či Irák.
