Jsme další stát na řadě? Odpověď je „ne“, tvrdí pobaltský analytik

Most na řece Narva od sebe dělí Estonsko a Rusko | Video: Reuters

„Navzdory přetrvávajícímu geopolitickému napětí v Evropě pramenícímu z ruské agrese na Ukrajině zůstává bezpečnost Estonska pevná,“ píše ve svém červencovém komentáři pro deník ERR estonský bezpečnostní analytik Mark Kohv.

Rozporuje tak, že země Pobaltí budou další na řadě, pokud by se ruský vůdce Vladimir Putin rozhodl destabilizovat své protivníky na kontinentu například tím, že napadne členskou zemi NATO nebo EU.

„Obranné schopnosti Estonska jsou dobré, máme efektivní zpravodajské služby. To dohromady vytváří štít, který významně zmírňuje přímou hrozbu vojenského konfliktu,“ vysvětluje Kohv.

Estonsko, Narva, mapa | Foto: Aktuálně.cz

Na otázku, zda je Narva další na řadě, je tak podle něj odpověď „ne“. Současná geopolitická situace se zásadně liší od té z roku 2014, kdy Rusko poprvé zabralo část Ukrajiny. Estonsko je oproti tehdejší Ukrajině výrazně odolnější.

Vyčerpání zdrojů

Válka na Ukrajině navíc způsobila Moskvě obrovské ztráty. Oficiálně je na začátku srpna novináři nezávisle potvrzených 120 tisíc mrtvých, západní zpravodajské služby ale odhadují celkové ztráty až na milion mužů.

Podle Kohva to v kombinaci se ztrátou vojenského vybavení vyčerpalo ruské zdroje potřebné k novému útoku.

„Hodnocení estonské zahraniční zpravodajské služby naznačují, že většina ruských pozemních sil je v současné době nasazena do operací na Ukrajině a jejich obnovení na předválečnou úroveň bude vyžadovat několik let,“ tvrdí Kohv.

Moskva podle něj sice usiluje o rozšíření svých ozbrojených sil, ovšem vzhledem k ruským ekonomickým problémům to nemusí být realistické.

Článek 5 Severoatlantické smlouvy

Estonci se navíc spoléhají na článek 5 Severoatlantické smlouvy, v poslední době velmi skloňovaný v médiích, všechny tři pobaltské republiky jsou totiž součástí NATO.

„Bojová skupina NATO pod vedením Spojeného království, umístěná v Estonsku, zahrnuje personál z Francie (obě jaderné mocnosti) a je integrována do estonské divize. V případě krize by Spojené království rozšířilo svou přítomnost na jednotku o velikosti brigády, která by čítala tři až čtyři tisíce vojáků,“ vypočítává.

Podle Kohva navíc Rusko – ani přes zrychlený vojenský vývoj díky válce na Ukrajině – nemůže nad NATO kvůli technologické převaze Západu v konvenčním konfliktu zvítězit. „Nedávné konfrontace mezi Izraelem a Íránem podtrhly účinnost západních zbraní při neutralizaci systémů ruské konstrukce,“ míní Kohv.

Investice do obrany

Estonsko v minulosti investovalo do obranných kapacit, nakoupilo například jihokorejské samohybné houfnice K9, americké raketomety HIMARS, bojová vozidla pěchoty CV90 či protitankové střely Spike SR, Spike nebo Javelin. Proti hrozbám z moře pak pořídilo protilodní raketový systém Blue Spear.

Spolu s Lotyšskem také čeká na dodání systémů protivzdušné obrany středního doletu IRIS-T SLM. Letos estonská vláda schválila dodatečné financování a má v plánu utratit 5,4 procenta HDP na obranu.

Rusko v poslední době čím dál častěji „ostřeluje“ Pobaltí alespoň slovně. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová před pár týdny na sociální síti X připomněla výročí 85 let od doby, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko staly součástí Sovětského svazu. Nedobrovolně. 

„Navzdory významné výhodě v podobě rozsáhlých sovětských investic a dotací se tyto národy dnes ocitly na ekonomickém okraji Evropy,“ poznamenala. Ve skutečnosti se podle dostupných dat všem baltským ekonomikám daří lépe než v dobách SSSR.

Situace v Pobaltí je v souvislosti s Ruskem napjatá dlouhodobě. Estonsko, Lotyšsko i Litva se potýkají s obtížnou integrací rusky mluvících menšin do svých společností, část obyvatelstva totiž vůbec nemluví místním jazykem. Kvůli tomu například v Lotyšsku hrozí deportace 841 lidem, kteří neprošli jazykovou zkouškou ani na nejnižší úrovni.

Rakety HIMARS jsou pro ukrajinskou armádu velmi účinné zbraně. | Foto: Reuters