
Skryté pozadí bitcoinu nahrává transakcím, u nichž nikdo nezjistí skutečný původ peněz. A které se mohou stát rizikem i pro samotné držitele, již se pak pokusí své jmění zviditelnit, třeba někomu darovat. Jak naznačuje i nynější kauza darované kryptoměny ministerstvu spravedlnosti.
Případ ministra spravedlnosti v demisi Pavla Blažka (ODS) udělal nejznámější kryptoměně možná až nezaslouženě negativní reklamu. V kauze je řada nejasností, které úřady i policie teprve prověřují, avšak fakt, že resort přijal milionový dar od člověka s pochybnou minulostí, vyvolává obrovské pochyby.
„Jako člověk pracující na kapitálovém trhu jsem zděšen, protože na kapitálovém trhu je naprostým standardem, nutností a je to vyžadováno i Českou národní bankou, aby se vždy prověřoval původ peněz,“ komentuje situaci Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a současně jeden z poradců premiéra Petra Fialy (ODS).
„Jestliže my jako obchodník s cennými papíry zjistíme, že původ peněz nejde doložit, tak danou investici nemůžeme uskutečnit. Je velice znepokojující, pokud na ministerstvu spravedlnosti, v baráku plném právníků, přijali ty peníze, aniž by prověřovali jejich původ,“ dodává Křeček.
Jak uvedli jako první reportéři Deníku N, dárce kryptoměny – tedy Tomáš Jiřikovský, v minulosti odsouzený do vězení za to, že vytvořil virtuální tržiště, na kterém se mělo obchodovat například s drogami -, nabídl ministerstvu řízeného Pavlem Blažkem (ODS) třetinu držených bitcoinů v hodnotě jedné miliardy.
Ministr Blažek se hájí tím, že přijal dar od člověka s kriminální minulostí za okolností, které byly podle něj legální. Jenže to je nyní předmětem vyšetřování. Stejně tak i záhada, proč se Jiřikovský rozhodl miliardu z bitcoinového tržiště, ke kterému policie nemá přístup, státu dobrovolně darovat.
Odborníci na kryptoměny naznačují, že takové případy nejsou až tak ojedinělé. Bitcoin je měna, která není cenzurovatelná, její hodnota však s určitými výkyvy vytrvale roste – k pondělí 2. června se jeden bitcoin obchodoval v přepočtu za víc než dva miliony korun. Touto měnou z bitcoinové „peněženky“ lze pořizovat některé služby a zboží, ale také bitcoiny nakupovat či je investovat, obchodovat s nimi na burzách. Jde spíš o to nenaletět pochybným zprostředkovatelům. Jejich důvěryhodnost se ověřuje složitě.
To, že tato kryptoměna není cenzurovatelná, znamená, že někdo cizí nemůže do transakcí vstoupit a zastavit je. Stejně tak se úřady jen složitě dostávají k identifikaci účastníků nelegálních obchodů. Je to podobné jako s hotovostí, která při formě „z ruky do ruky a beze svědků“ není dohledatelná, ale s tím rozdílem, že u bitcoinu přece jen zůstává určitá digitální stopa.
„Není však spojená přímo s konkrétním člověkem – pokud sám nevstoupí do reálného světa třeba platbou bitcoiny za nějaké plnění, například výměnou za koruny či nějaké zboží,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz jeden z odborníků, kteří se kryptoměnami zabývají, ale nepřál si zveřejnit jméno.
Úřady sice dokážou vysledovat nezákonné transakce, ale jejich účastníky lze dohledat většinou jen v případě, že se sami zviditelní – vystoupí ze sítě například v podobě platby za určité zboží či výměnou za klasickou měnu.
A jakou může mít držitel velkého množství bitcoinů motivaci se části zbavit, třeba formou daru? Může se jednat o mecenáše, kteří ke svému bitcoinovému jmění přišli legálně a mohou to doložit.
„Z historie však známe případy lidí, kteří se nemalé části svého jmění dobrovolně vzdali, protože najednou zjistili, že jim pod rukama vyrostl market například s drogami, aniž by to tak úplně chtěli,“ reaguje již citovaný odborník.
Nejsou podle něj úplně výjimečné případy, kdy se podobní bitcoinoví zbohatlíci sami přihlásili úřadům. Nebo i oni veřejně své jmění darovali.
„Množí se totiž případy toho, že držitele velkého množství bitcoinů a obecně kryptoměn unášejí, unášejí jejich rodiny, aby se někdo dostal k jejich penězům. Je to poměrně časté. Dokážu si představit, že kdyby mi prostě pod rukama vyrostlo něco takového v hodnotě miliard a určité okolí vědělo, že to mám, tak bych asi chtěl pro klid spaní, rodiny to raději dát na charitu nebo nějak podobně darovat,“ uvedl citovaný odborník.