Přesně osmdesát let poté, co v Československu vznikla nechvalně proslulá Státní bezpečnost, si v Bratislavě užívá aktivního důchodu její poslední náčelník Alojz Lorenc. Když se s ním spojil reportér deníku Aktuálně.cz, opáčil, že je pracovně zaneprázdněn. Dle slovenského registru se Lorencově firmě Project Consulting Office nebývale daří, jen loni stoupl její zisk téměř o tisíc procent.
Byť byl svého času známou figurou, v průběhu devadesátých let a přelomu tisíciletí se na generála Alojze Lorence poměrně rychle zapomnělo. Jeho osobnost ovšem ve velkém připomněla a oživila detektivní série Rédl vysílaná na konci roku 2018.
Postava v oceňovaném seriálu Jana Hřebejka se sice jmenovala Josef Ferenc, těch podobností a inspirací s příběhem posledního náčelníka Státní bezpečnosti ale pozorný divák našel opravdu dost.
V té době se sám Alojz Lorenc i naposledy veřejně ukázal v Praze, když dorazil na přednášku na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Na akci se tehdy snesla velká kritika hlavně kvůli tomu, že Lorenc před studenty ze svého pohledu hodnotil události listopadu 1989 a pád totality. Tedy dobu, kdy vedl jednu z nejděsivějších složek minulého režimu.
Alojz Lorenc (86)
- Mezi roky 1985 a 1989 působil jako první náměstek federálního ministra vnitra, byl rovněž šéfem Státní bezpečnosti.
- V roce 1992 byl odsouzen vojenským soudem v Táboře ke čtyřletému vězení. Ten si ale neodpykal. Došlo k rozdělení Československa, Lorenc se stal slovenským občanem a do české věznice nenastoupil.
- Slovenská justice pak v roce 2000 po pěti letech rozhodla, že původní proces je promlčený.
- Po nátlaku české strany byl ale Lorenc přece jen v roce 2002 potrestán – za zneužití pravomoci veřejného činitele dostal patnáctiměsíční podmínku.
- Dlouhodobě žije v Bratislavě, se svým synem Vladimírem bydlícím na Slapech podniká ve firmě Project Consulting Office. Ta si v roce 2024 připsala rekordní zisk – z 3274 euro vyskočil téměř o tisíc procent na 33 690 euro.
- V minulosti Lorencova firma dostala zakázku na zabezpečovací systém kompletní počítačové sítě investiční skupiny Penta.
„Děkuji za váš zájem“
Alojz Lorenc před několika dny oslavil 86. narozeniny a podle obchodního rejstříku se svou manželkou stále žijí v bytě na bratislavském Starém Městě. „Děkuji za váš zájem,“ odvětil Lorenc, když jej oslovil reportér deníku Aktuálně.cz s žádostí o rozhovor v souvislosti s 80. výročím založení Státní bezpečnosti – formálně se zrodila 30. června 1945 jako jedna z částí Sboru národní bezpečnosti.
„Jsem ale natolik zaneprázdněný otázkami a pracovními povinnostmi z celkem jiné oblasti, že vám nemohu zodpovědně slíbit spolupráci na tématu,“ prohlásil ještě Lorenc a odmlčel se.
Řadu let podnikal ve firmě Risc Consulting, jež se v roce přejmenovala na Project Consulting Office. Zatímco Alojz Lorenc je v registru veden jako její prokurista, jako majitele rejstřík uvádí jeho syna Vladimíra s trvalým bydlištěm na Slapech.
Zatímco v roce 2023 si společnost s formálním sídlem na okraji vojenského újezdu Záhorie připsala zisk ve výši 3274 eur (81 850 Kč), loni už to bylo podle slovenského srovnávače FinStat 33 690 eur (842 250 Kč). Což znamená, že podniku rodiny Lorenců zaměřenému na zprostředkovatelskou činnost, poradenství či poskytování softwaru meziročně vyskočil zisk o 929 procent.
Lorenc v Pentě? Ředitel divize firemních rizik
Přitom sám Alojz Lorenc už v roce 2014 slovenskému deníku Sme tvrdil, že ještě ten rok dokončí svůj poslední projekt. Což se očividně nestalo a bývalý náčelník Státní bezpečnosti zůstává pořád aktivní.
Mnoho let spolupracoval i s investiční společností Penta, kterou zakládal Marek Dospiva s Jaroslavem Haščákem. Lorenc pro ni podle svých slov pracoval zhruba do roku 2010. Začalo to prý tím, když jej firma oslovila, aby u ní provedl bezpečnostní audit.
„Když jsem vypracoval návrh opatření, dostal jsem velmi zajímavou nabídku, abych u nich přijal místo v ředitelské pozici a implementoval opatření, která navrhuji. (…) Pozice, kterou jsem zastával, se jmenovala ředitel divize firemních rizik,“ popsal Lorenc v rozhovoru s deníkem Sme, co v Pentě dělal.
Kámen i Čihošťský zázrak. StB se neštítila ničeho
Než Alojz Lorenc v roce 1970 nastoupil do struktur Státní bezpečnosti, absolvoval několik vojenských škol a kurzů, zaměřoval se na kryptografii a šifrovací službu. Velmi rychle pak uvnitř složek stoupal, roce 1977 se stal náčelníkem zvláštní správy Sboru národní bezpečnosti.
V roce 1985 byl jmenován prvním náměstkem komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara a náčelníkem Státní bezpečnosti. V jejím čele vydržel až do 31. ledna 1990, kdy byla státní kontrarozvědka zrušena.
Během listopadové revoluce 1989 dal Lorenc rozkaz svým jednotkám do rozjetých událostí nijak nezasahovat, o pár dnů později zase nařídil skartaci a ničení veškerých archivních materiálů StB.
Byť Státní bezpečnost vznikla už v roce 1945, symbolem hrůz a teroru se stala především v období let 1948 až 1990. „Sovětská Čeka (sovětská tajná policie, působící pod zkratkou ČK – pozn. red.) byla pro příslušníky StB velkým vzorem, stejně jako její pozdější následovník KGB. K zakladateli Čeky Dzeržinskému se proto hlásily všechny tajné služby států komunistického bloku. Vůči Moskvě či její KGB byly tyto služby ve velmi podřízené pozici,“ přiblížil už dřív historik Petr Blažek.
Co všechno agenti StB dokáží způsobit a že ve své zlovůli nemají mezí, dokázalo třeba vyšetřování takzvaného Čihošťského zázraku. Během kázání kněze Josefa Toufara se měl 11. prosince 1949 v jeho kostele na Vysočině pohnout křížek. Vyšetřovatelé nakonec Toufara umučili.
Další bezcitnou operací estébáků probíhající v letech 1948 až 1951 byla akce Kámen. Tehdy pochytali desítky lidí utíkajících před totalitou na Západ. Vytvořili falešnou hranici a emigranty donutili uvěřit tomu, že už jsou v Německu. Nejenže tak Státní bezpečnost pozavírala množství utíkajících. Ti navíc během výslechů u falešných amerických agentů prozradili celou řadu informací a dalších jmen.
Alojz Lorenc v 90. letech skončil před soudem, do vězení ale nikdy nemusel. Nakonec si vysloužil několikaměsíční podmínku.
Svazky StB jsme pálili minimálně dva týdny, tvrdí bývalý estébák (17. 10. 2018)
Bývalý příslušník StB Jaromír Ulč se rozpovídal o skartaci Svazků státní bezpečnosti po 17. listopadu 1989. | Video: Paměť národa
