Bitcoiny Pavla Blažka provází řada nesrovnalostí. Kromě samotné motivace dárce, který se rozhodl, že obohatí ministerstvo spravedlnosti o jednu miliardu korun, se v posledních dnech přidaly nejasnosti ohledně přítomnosti notáře či transakcí v bitcoinové peněžence. Aktuálně.cz přináší přehled největších rozporů kauzy, která otřásla českou politickou scénou.
„Pro dobrotu na žebrotu.“ Například tak by se dala popsat jedna verze příběhu bitcoinové kauzy. Vypravěčem by byl zcela jistě ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (skončí v pondělí 9. června). Ten se od vypuknutí skandálu hájí argumentem, že se mu podařilo sehnat jednu miliardu korun pro svůj resort. Peníze – získané z prodeje bitcoinů – chtěl rozdělit mezi oběti trestných činů a přilepšit vězeňským dozorcům na platech.
Blažek se viní hlavně z naivity
Pavel Blažek v rozhovoru pro Info.cz popsal svůj pohled na věc i to, jak se o „neuvěřitelném příběhu“ dozvěděl. Podle něj se při nějaké příležitosti, která se primárně netýkala možného daru pro ministerstvo spravedlnosti, setkal se svým kolegou a starým známým Kárimem Titzem. Shodou okolností právníkem Tomáše Jiřikovského, klíčovou postavou případu s darovanými bitcoiny.
„Vyprávěl mi příběh o člověku, ani jméno tenkrát neříkal, který byl odsouzen za určitou trestnou činnost. Trest vykonal a zaplatil veškerou škodu, která mu tehdy byla soudem přisouzena. No a má takový bizarní příběh, protože se soudí se státem, aby mu vydal nějaké nosiče (elektronická a počítačová zařízení – pozn. red.), které mu podle jeho názoru patří a že tam jsou možná nějaké bitcoiny. A dodal, že bude zajímavé, až se to někdy otevře, jaká hodnota těch bitcoinů po dvanácti letech vlastně bude,“ vysvětluje Blažek ve zmíněném rozhovoru.
- Jiřikovský se po propuštění domáhal svých zabavených věcí. Nebyl si jistý, zda se do vrácené elektroniky vůbec dostane, protože nevěděl, v jakém stavu věci jsou. Hlavně nechtěl, aby mu smazali data.
- Nikdy jsem s T. Jiřikovským osobně nemluvil.
- Právník Kárim Titz mi sdělil, že jeho klient (T. Jiřikovský) je připraven darovat ministerstvu spravedlnosti 30 procent obsahu bitcoinové peněženky.
- Myslel jsem si, že jde o pokání T. Jiřikovského, proto se rozhodl k daru.
- Důvodem k daru taky mohl být úřední záznam, který díky přítomnosti notáře měl. Větší množství bitcoinů by jej mohl ohrozit na životě. Chtěl, aby se vědělo, kolik toho má, a že se nejedná třeba o dvojnásobek.
- Přítomnost notáře a znalce zaručovala, abychom nemohli (ministerstvo spravedlnosti) být podvedeni.
- Znalec a notář byli otevírání přítomni, aby nevznikla pochybnosti o počtu bitcoinů.
- Otevírání trvalo 30 hodin, následně se dostavil notář a vše zaznamenal.
Foto: Honza Mudra
Počet bitcoinů a pochybné transakce
Podle darovací smlouvy měl Tomáš Jiřikovský státu darovat třetinu svých bitcoinů – konkrétně 468,468 BTC, což tehdy odpovídalo přibližně jedné miliardě korun. Jenže nezávislá analýza blockchainu (decentralizovaná digitální databáze, která zaznamenává transakce – pozn. red.), na kterou upozornil server iRozhlas, ukazuje něco zcela jiného. Ve skutečnosti měl Jiřikovský v době svého daru pod kontrolou nejméně 5366 bitcoinů, tedy skoro čtyřikrát víc. V tehdejším kurzu to odpovídá přibližně 12,5 miliardy korun. Pokud by Jiřikovský skutečně chtěl darovat státu třetinu ze svých bitocoinů, měl na účet eráru převést kolem 1609 bitcoinů, nikoliv jen necelých 470.
Část darovací smlouvy, kterou ministerstvo Pavla Blažka přijalo bitcoiny v hodnotě jedné miliardy. | Foto: Ministerstvo spravedlnosti
Zarážející jsou i okolní transakce. Už den před oficiálním darováním – tedy 6. března 2025 – se na peněženky spojené s Jiřikovským přesunulo více než 4000 bitcoinů v hodnotě přes devět miliard korun. Šlo o deset velkých převodů, které přišly ze starších, dlouho neaktivních adres spojených s darknetovým tržištěm (skrytá, temná část internetu) Nucleus Marketplace. Tato kryptoměna byla přesunuta na nové adresy, ze kterých pak druhý den – tedy 7. března 2025 – proběhlo pět plateb určených státu – čtyři z nich přišly právě z adres Nuclea, pátá z adresy samotného Jiřikovského.
Krátce po skončení notářského jednání pak někdo převedl dalších 151 bitcoinů (s hodnotou přibližně 345 milionů korun) na jiné nové adresy, kde zůstávají dodnes. Tyto pohyby ukazují, že někdo měl přístup ke všem těmto prostředkům, tedy nejen k těm oficiálně přiznaným, a že se s nimi aktivně manipulovalo těsně před darem a po daru, který zlomil vaz ministru Blažkovi.
Přítomnost notáře
Přestože ministr Blažek veřejně tvrdil, že notář byl přítomen už při samotném otevírání bitcoinové peněženky, dokumenty ukazují opak. Podle notářského zápisu dorazil notář Lubomír Mika až ve chvíli, kdy už byla peněženka otevřena – a to za přítomnosti Jiřikovského, jeho advokáta a soudního znalce.
Znalec notáři pouze ukázal snímek obrazovky s údajem o stavu peněženky, nikoliv samotný proces jejího zpřístupnění. Za toto notářské osvědčení vyplatilo ministerstvo spravedlnosti Míkovi 150 tisíc korun. Vyplývá to ze smlouvy uzavřené s notářem, ve které se uvádí, že částka byla určena za „zajištění osvědčení úkonů za účelem daru ve prospěch ministerstva“. Výše odměny přitom podle odborných výpočtů přesahuje běžný rámec pro podobný úkon – tedy ověření průběhu digitální transakce.
Část notářského zápisu. | Foto: Ministerstvo spravedlnosti
Praní špinavých peněz?
Tomáš Jiřikovský pravděpodobně ukryl výrazně více bitcoinů, než kolik se podařilo českým soudům a policii dohledat a jednoznačně prokázat, že jde o výnos z trestné činnosti. Zatímco soudy uznaly, že Jiřikovský získal minimálně 679 bitcoinů jako provize z tržiště Sheep Marketplace (online tržiště, které založil a spravoval), blockchainová analýza ukazuje, že danou adresou prošlo celkem 1173 bitcoinů, přičemž část byla později převedena do směnárny Bitstamp a zbytek anonymizován pomocí bitcoinových mixérů.
Bitcoinový mixér je služba, která „míchá“ bitcoiny od různých uživatelů tak, aby se zamaskoval původ a cíl konkrétních transakcí. Tento způsob anonymizace výrazně ztěžuje, nebo až znemožňuje, sledování původu digitálních měn v blockchainu. Složitost těchto metod znemožnila dohledání dalších desítek tisíc bitcoinů, které z tržiště Sheep Marketplace zmizely. V roce 2013 zahraniční média informovala, že by se mohlo jednat až o 100 tisíc zmizelých bitcoinů. Pozdější analýzy však cifru zmírnily – po uzavření zmíněného online tržiště měl Jiřikovský odcizit až 39 918 bitcoinů.
Ani po letech se nepodařilo prokázat přesné množství a umístění všech prostředků, které měl Jiřikovský k dispozici. V případu sehrály roli i sporné soudní verdikty – zatímco soudy nižší instance původně nařídily kompletní smazání obsahu Jiřikovského zabavených zařízení, nakonec soudkyně Krajského soudu v Brně Dagmar Bordovská rozhodla o vymazání pouze tří notebooků a jednoho externího disku, přičemž další disky a úložiště zůstaly nedotčeny. Právě na těchto zařízeních mohl mít Jiřikovský schovaná hesla nutná k přístupu k dalším kryptoměnovým peněženkám, které se nepodařilo identifikovat ani zajistit. Sám Jiřikovský u soudu tvrdil, že si hesla a přístupy nepamatuje.
Pro informaci – ve čtvrtek 5. června se jeden bitcoin obchodoval za 2 258 469 korun.
