Aktual.: 8.02.2026 19:57
Milán – Rychlobruslař Metoděj Jílek byl bezprostředně po skončení olympijského závodu na 5000 metrů, ve kterém získal stříbrnou medaili, lehce zklamaný. Devatenáctiletý vítěz Světového poháru na dlouhých tratích chtěl získat zlato. Po pár desítkách minut a s medailí na krku si ale uvědomoval, že dosáhl velkého úspěchu. V rozhovoru s novináři uvedl, že ho potěšilo, že závod přímo v Itálii sledovali i jeho rodiče.
„Šel jsem do závodu s tím, že chci útočit na zlato a byl jsem tak nastavený. Po (projetí) cíle jsem proto byl lehce zklamaný. S odstupem času jsem si uvědomil, že jsem zajel super závod a že nemůžu být zklamaný, protože Sander je o čtyři roky starší. Má více zkušeností a teď má neskutečnou formu,“ řekl Jílek, jenž nestačil pouze na držitele světového rekordu Sandera Eitrema z Norska.
Právě s Eitremem se představil v předposlední rozjížďce. „Závodit proti Sanderovi je těžké, ale na druhou stranu jsem byl rád, že jsme jeli spolu. Myslím si, že jsme si dokázali navzájem pomoct a zrychlit finální čas,“ řekl Jílek s tím, že oběma pomáhala jízda v zákrytu na rovinkách.
Favorizovaný Seveřan byl již od druhého kola rychlejší a postupně se Jílkovi vzdaloval. Nakonec jej Eitrem porazil o 2,53 sekundy. Že s ním prohraje, Jílek věděl v polovině závodu.
„Jel fakt neskutečně dobře. Myslím si, že dneska k poražení nebyl. Před závodem jsem věděl, že ho porazím jen v případě, že budu mít skvělý den, nebo bude mít on trochu horší den. Nakonec jsme oba měli tak nějak normální den,“ konstatoval.
Jistotu medaile získal Jílek až poté, co do cíle dojeli Francouz Timothy Loubineaud a Ted-Jan Bloemen z Kanady. Ani jeden z nich se do medailových bojů nezapojil, což bylo poměrně rychle jasné. „Určitě tam nějaké pochyby byly. Věděl jsem, že Timothy dokáže zajet super čas. Na druhou stranu jsem ale věděl, že dvě a půl vteřiny za Sanderem je super čas a nebude tak lehké to přejet. Tak nějak už jsem spíš tušil, že to na stříbro bude,“ řekl.
Zatímco Eitrem poté jezdil po oválu s norskou vlajkou a senzačně třetí Ital Riccardo Lorello se radoval s fanoušky, Jílek v klidu seděl ve středu oválu a převlékal se. Bez emocí. „Jak říkám, byl jsem lehce zklamaný, teď jsou emoce spíš neutrální. A jestli radost přišla na stupních vítězů? Radost… Spíš neutrální pocit. Zajel jsem, na co jsem měl. Nijak jsem nepřekvapil, ani jsem nijak nezklamal,“ dodal Jílek.
Stříbrná medaile se mu ale líbila. „Je skvělá, taková minimalistická. Mám rád minimalistické designy,“ řekl. Plánoval ji oslavit. „Vůbec nevím, kdy se dostanu do vesnice, ale určitě se to lehce oslaví. Pořád ale musím myslet na desítku, kterou mám za pět dnů,“ poukázal Jílek na druhý olympijský start, ve kterém bude chtít opět útočit na zlato.
Svěřenec novozélandského kouče Kalona Dobbina se stal třetím zástupcem českého rychlobruslení, který dokázal na OH získat medaili, po Martině Sáblíkové a Karolíně Erbanové. S loučící se Sáblíkovou je nyní v Miláně.
„Martina na tom teď není zdravotně úplně nejlépe, takže jsem s ní pět šest dní mezi čtyřma očima nemluvil. Žádné rady mi tak nedávala. Psala mi, že mi přeje hodně štěstí a takové věci. V tomhle je fakt super týmový kolega. Od ní jsem dostával zprávy, ať to dám, ať zajedu dobře. To mě hodně potěšilo,“ řekl Jílek.
Radost měl i z toho, že závod přímo v aréně sledovali rodiče. „Jsem nadšený, že mě rodina přijela podpořit. Vždycky je skvělé, když máte blízké na tribuně a můžou vám fandit při takovém závodě, jako je třeba olympiáda.“
Jílek se postaral o druhou medaili pro českou výpravu po snowboardistce Zuzaně Maděrové, která odpoledne získala zlato v obřím slalomu. „Určitě to přidalo dobrou náladu. Závod jsem sledoval ještě před svým startem, když jsem jel v autobuse,“ uvedl Jílek.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
