Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.
Jižní Korea podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International patří k zemím, které absolutní trest prakticky nevyužívají – naposledy tam byl člověk popraven v prosinci 1997.
Za vzpouru byl k 30 letům vězení odsouzen ve čtvrtek i tehdejší ministr obrany Kim Jong-hjon. Bývalého ministra vnitra I Sang-mina posla soud za jeho roli ve vyhlášení stanného práva už dříve za mříže na sedm let. Celkem 23 let má strávit ve vězení rovněž bývalý premiér Han Duk-so.
Bezprecedentní krok
Politická krize vypukla v Jižní Koreji 3. prosince 2024, když tehdejší prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo. Krok zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů.
Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovi postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna odvolal z funkce.
Jun v současnosti čelí obžalobě i ze spiknutí, zneužití pravomoci, porušení práv členů kabinetu, zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva, nařízení vymazat telefonní záznamy, bránění výkonu zatykače či napomáhání nepříteli.
Jihokorejský soud ho letos 19. ledna odsoudil k pěti rokům vězení. Bývalého prezidenta shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače. Jun byl také shledán vinným z falšování úředních dokumentů a nerespektování právních kroků vztahujících se na vyhlášení stanného práva.
Spory s opozicí a odsouzená manželka
Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022. Často se dostával do sporů s opozicí poté, co v předloňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším Junovým soupeřem a současným prezidentem I Če-mjongem. Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry.
Koncem roku 2024 před vyhlášení stanného práva byl rekordně neoblíbený, popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály – včetně toho, že Junova manželka Kim Kon-hi přijala darem kabelku od Diora, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Předloni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany.
Soud letos koncem ledna poslal Kim Kon-hi na rok a osm měsíců do vězení za korupci. Rozsudek byl podle agentury AP překvapením, protože prokuratura žádala pro bývalou první dámu 15letý trest odnětí svobody nejen za přijímání úplatků, ale také za manipulaci s akciemi a porušení zákona o politickém financování. V těchto dvou posledních obviněních ji ale soud shledal pro nedostatek důkazů nevinnou. Zvláštní prokurátoři se podle agentury Reuters chystají odvolat proti rozsudku, který Kim zprošťuje těchto obvinění.
