Na jednu stranu lidé žehrají na vysoké ceny potravin, na druhou stranu jimi plýtvají. Na každého Čecha připadá 98 kilogramů potravinového odpadu ročně. Zemědělci, zpracovatelé, obchodníci a restaurace na tom mají jen relativně malý podíl. Většinu jídla totiž vyhazují koncoví spotřebitelé v domácnostech, zejména nejmladší dospělí z generace Z.
Představte si, že domů z týdenního nákupu přinesete pět tašek naditých potravinami. Obsah čtyř pečlivě přerovnáte do spíže a do lednice, ale tu pátou rovnou vysypete do koše. Absurdní? Takto v důsledku funguje plýtvání jídlem.
Podle zprávy UNEP Food Waste Index Report se jen v maloobchodu, stravovacích službách a domácnostech každoročně vyhodí 1,05 miliardy tun potravin. To je 132 kilogramů na osobu za rok neboli 2,5 kilogramu týdně.
Autoři zprávy odhadují celkovou hodnotu vyhozeného jídla na více než jeden bilion dolarů. Problém má kromě ekonomického i další rozměry. „Plýtvání potravinami generuje odhadem osm až deset procent globálních emisí skleníkových plynů a zabírá ekvivalent téměř 30 procent světové zemědělské půdy. Zároveň až 783 milionů lidí trpí hladem,“ jmenují některé z nich.
Pokrytectví generace Z
Paradoxů je více. Obyvatelé bohatých států včetně Česka vyhazují méně jídla než lidé z nejchudších regionů. A průzkumy ukazují, že příslušníci generace Z, ačkoli se zhusta hlásí k ideálům udržitelnosti, jídlem plýtvají mnohem častěji a ve větším objemu než jejich rodiče.
Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a VŠE v Praze provedli zajímavý experiment. Ve třech termínech rozebrali komunální odpad z deseti vysokoškolských kolejí. Zároveň studenty požádali, aby si sami zapisovali, kolik potravin vyhazují. Výsledek se dal čekat. Účastníci experimentu ve skutečnosti vyhodili téměř o polovinu jídla více (přes 43 gramů denně), než k čemu se anonymně přiznali (30 gramů).
„Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad svážen a podrobněji analyzován, a právě díky tomu máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace,“ vysvětluje původ rozporu vedoucí projektu Lucie Veselá z MENDELU.
Nejčastěji končilo v koši ovoce a zelenina, na druhém místě bylo pečivo. Zároveň se ukázalo, že ti, kteří žijí sami, plýtvají jídlem o poznání více než členové větších domácností.
K podobným závěrům došel i letošní průzkum agentury Ipsos a platformy Nesnězeno. Zatímco mezi zástupci generace Z ve věku 18 až 26 let připustilo 52 procent respondentů, že vyhazují jídlo každý týden, u lidí ve věku 54 až 65 let to bylo jen 16 procent.
Ztráta šesti tisíc korun ročně
V přepočtu na peníze ale nejvíc ztrácejí lidé ve věku 36 až 44 let. Protože nakupují nejvíce potravin, dosahují u nich ztráty 500 korun měsíčně, tedy šest tisíc korun ročně.
„Zatímco mladí lidé plýtvají častěji, u lidí ve věku kolem čtyřicítky vidíme, že ačkoliv vyhazují jídlo méně často, dopady jsou finančně výraznější. Je to věková skupina, která si zkrátka může dovolit utrácet více, a také častěji žije v domácnosti, která má více členů,“ komentuje Jakub Henni, zakladatel platformy Nesnězeno.
Jako nejčastější důvody, proč jídlo končí mezi odpadky, lidé uvádějí, že se jim zkazilo. Třetina respondentů vyhazuje i potraviny s prošlým datem spotřeby, aniž by musely být zároveň zkažené. Každý čtvrtý přiznává, že občas zkrátka nakoupí více jídla, než dokáže zkonzumovat. Dalších 16 procent uvádí, že vyhozené potraviny jim prostě nechutnaly. Příčinou vzniku zbytečného potravinového odpadu může být i nedostatek plánování při vaření či neznalost, jak efektivně využít zbytky.
V polovině října přitom vstoupila v platnost revidovaná rámcová směrnice EU o odpadech. Ta poprvé v historii stanovuje v oblasti plýtvání s jídlem závazné cíle. Česko tak musí do roku 2030 snížit množství potravinového odpadu ve výrobě a zpracování o 10 procent, v maloobchodě, stravovacích službách a v domácnostech dokonce o 30 procent. Nová pravidla se budou vztahovat i na oblečení, klobouky, obuv, peřiny, ložní prádlo, utěrky a záclony.
