„Jestli se něco stane rodině, postřílím tu vaši.“ Lovec mafiánů Tichý popisuje Mrázkův konec – Aktuálně.cz

Dříve jste říkal, že Mrázek nebyl před revolucí obyčejný vekslák. Čím byl neobyčejný?

Bylo to pod jeho úroveň. On byl výš. Nechodil šmelit s bony. Vyrůstal u starého Běly (Antonín Běla byl romský gangster zavražděný roce 1996, jeho vraha nikdy nedopadli, pozn. red.), což bylo klasické předlistopadové podsvětí, kde se vyučil. Pak to začal přebírat a jel ve velkém. Využil třeba kupónové privatizace. A předtím to bylo třeba pašování zboží. To nebyl klasický veksl. 

Když jsem začínal na kriminálce na Praze 7, tak nám to spadalo pod agendu. Měl jsem tam na starost veksláky. Pak jsem šel na hospodářskou kriminálku. A tam se mi obzory otvíraly víc. Mrázek tehdy byl už někde jinde – výš než veksláci.

Dopracoval jsem se k němu, když jsem byl na protikorupčním. Tam se založil spis Krakatice o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. A v tom spise byl on. Já jsem s ním nikdy v životě nemluvil, ale on o to strašně stál. Měl také řadu uplacených policistů.

Ještě před listopadem 89 si k Mrázkovi jezdili policisté pro maso, že?

Jeho otec byl řezník, měl řeznictví a uzenářství. A on to tenkrát dával jako úplatky – salámy, krůty, uzený, tlačenku. Někdo potřeboval peníze, někomu stačil salám. Byl konfidentem Státní bezpečnosti. Měl kontakty. Zkorumpované policisty viděl i u starého Běly, kam jezdili i moji kolegové a líbali mu velký zlatý prsten.

My jsme byli operativa, vše jsme pak předávali do vyšetřování. Už jsme nebyli ti, kdo vyslýchal nebo se hádal s advokáty. U nás to nedokázali ovlivnit. Ale čekali, až se to dostane do procesu, a tam už si to ustáli.

Kdy jste se na Mrázka zaměřili?

Na protikorupčním. Ještě na hospodářské kriminálce měl řadu mých kolegů zaháčkovaných. Jeden můj bývalý kolega i založil bezpečnostní agenturu a dělal pro Mrázka. Dělal třeba monitoring, kdy nahrával lidi a pak to sloužilo k vydírání. 

To mluvíte o takzvaných Mrázkových archivech?

Ano. Je to ale hodně nafouklá bublina. Možná dvě třetiny byly různé výstřižky z novin. Ale pár věcí zajímavých bylo. Ve finále nám to chtěl i dát, což byl možná jeden z důvodů, jak dopadl. V jeho prostředí se lidé žrali navzájem, obírali se, z kamarádů byli nepřátelé. Byl podezřívaný, že stojí za vraždou Běly, takže v podsvětí byly důvody k vyřizování účtů.

Poprvé měl být zlikvidovaný v Slavii u Nové scény. Najali si na to člověka ze zahraničí, z cizinecké legie. Byl to vycvičený zabiják. Ale problém byl, že Mrázka osobně neznal. Jelikož si nebyl jistý, zda zabije správného člověka, nakonec to nedopadlo. Krátce potom na něj, když jel ze schůzky domů, střílel další nájemný vrah, ale netrefil ho. Až třetí pokus vyšel. Takže snaha o jeho likvidaci tu byla dlouhodobě. 

Mluví se o tom, že byl zavražděn kvůli chemickému a potravinářskému koncernu Setuza…

Většina informací vedla k tomu, že hlavním motivem byl prodej Setuzy. Dostal se tam do konfliktu s Radovanem Krejčířem a Tomášem Pitrem (Mrázek i Pitr přes prostředníky ovládali Setuzu, zájmy na ní měl i Krejčíř, pozn. red.) Setuzu chtěl tehdy i Babiš. Mrázek také vadil určitému křídlu sociální demokracie. Zároveň tíhnul i k ODS. 

A tohle všechno jsme vstřebávali, a proto jsme se taky stali neoblíbenými. Politici se logicky báli, a proto byly tlaky na naši likvidaci. Jeden významný advokát tehdy řekl, že nejjednodušší bude zlikvidovat naše zdroje. Tak mi zavraždili dva informátory. 

Naštěstí jsem to přežil. Mrázek byl rozhodnutý, že mě sejme. Měla to být jedna z posledních fyzických likvidací. Zachránil mě jeden známý, kterému Mrázek hodně věřil. Řekl mu, že přece nebude zabíjet policistu.

Mrázek vyhrožoval i vaší rodině…

Vzkázal mi, co dělá moje manželka, kam chodí děti do školy, jaké mají kroužky. To je nejslabší místo každého policisty. Tak jsem mu vzkázal, že stejné informace mám i já o jeho rodině. A že musí zabít mě. Jestli se stane z něco někomu z mé rodiny, tak postřílím tu jeho. On si zřejmě myslel, že to myslím opravdu vážně, takže potom vsadil na profesní likvidaci.

Pak už mu ale teklo do bot a začal komunikovat s mým zástupcem Oldou Kupcem. Chtěl za svým životem udělat tlustou čáru a začít nový. A řekl, že nám dá věci na politiky. Důvodů, které se před jeho vraždou sešly, tak bylo víc.

V den, kdy ho zabili, mi ráno volali z BIS, jestli ho nemůžeme sledovat, že to sami nemohou pokrýt. Sledovali jsme ho u hotelu Esplanade, odjížděl na různé schůzky, bylo to zpravodajský zajímavé. Ale odpoledne volali, že to stačí a ať skončíme. Přitom to krásně fungovalo…

Proč jste se s ním nechtěl nikdy sejít osobně?

Nepotřeboval jsem to. Nepotřeboval jsem poslouchat jeho nabídky, kolik mi dá peněz nebo nemovitostí. Znal mě z fotek, ale nikdy face to face. To mi vyhovovalo. 

V době, kdy nám řekl, že chce spolupracovat a že nám dá věci na politiky, byl srozuměný s tím, že pokud mu prokážeme jakoukoliv trestnou činnost, tak si pro něj s Oldou Kupcem osobně přijdeme. On říkal: „Jo, tak přijďte.“

Vyřešilo se to tím, že přišlo nové policejní vedení a on byl vysmátý, protože tam měl své lidi. Podcenil ale, že se změnily poměry a jeho poslední šance na peníze byl prodej Setuzy, což mu blokovali Krejčíř s Pitrem.

Krejčíř na rozdíl od Mrázka ze začátku neměl kontakty mezi politiky..

Ano, Krejčíř měl peníze, ale neměl kontakty, ty si teprve budoval a k tomu potřeboval Mrázka. Mrázek mu zase nemohl konkurovat finančně. Kdyby se tyto dvě váhy spojily proti nám, byl by to problém. Ale nám se podařilo postavit je proti sobě. Jim to dokonce vyhovovalo, stejně se chtěli navzájem podvést. 

V roce Mrázkovy vraždy byl Pitr odsouzený a na útěku, Krejčíř byl na Seychelách a Mrázek toho chtěl využít k prodeji Setuzy. Chtěl ji prodat Babišovi, který o tom vůbec netušil, protože ho měl za úhlavního nepřítele. Mrázek v tom viděl jedinou šanci, jak přijít k penězům. Pak se ale Pitr vrátil do Česka a Mrázkovi se to celý zbouralo. Jak říkám, motivů k vraždě tam bylo více. 

Na začátku vyšetřování té vraždy pak byla chyba. Dělala to pražská mordparta, které jsem absolutně věřil. Zasáhl do toho někdo z vedení, spis jim sebrali a dali ho na Zbraslav, kde o tom nevěděli vůbec nic. A bylo vymalováno.

Vraťme se k Mrázkově vraždě. Říká se, že ji provedl profesionál ze Slovenska…

To se říká. Padala různá jména. Vražd tam bylo více a všechny spolu souvisí. 

Myslíte, že to dělal jeden člověk?

Ne, šlo o prostředí. V tom prostředí byli lidé, kteří na to byli školeni. 

Existují různé legendy o „čističích ze Slovenska“…

Ano, to jsme měli v odposleších i my. Mluvilo se třeba o „houkacích autech“. Když potřebovali někoho vylákat ven a zabít, kopli mu do auta. A člověk se šel ven podívat, proč mu houká auto… 

Víte, stálo by za to, aby se rodina Františka Mrázka dozvěděla pravdu. I když asi ví, kdo byl ten střelec. Měli by vědět, kdo byl zadavatel. Byl to pro ně přece jenom táta a rodinu od toho držel dále. Měli by se dozvědět, jak to bylo, a z jakého důvodu. Byli odkázáni na státní aparát, který to do dneška nebyl schopen vyřešit.

Jak se ohledně promlčení vraždy cítíte vy sám?

Byl bych rád, aby se to pojmenovalo. 

A myslíte, že kdyby se vrátil Krejčíř…

Nepřivolávejte to. Víte, co by se všechno otevřelo?

Otevřela by se i Mrázkova vražda?

On to dokonce nabízel, když ho zavřeli – ať za ním někdo přijede a on bude mluvit k Mrázkovi, ale i k Setuze či Čepru. On by nažvanil hodně věcí, ale něco by pravda byla.

Nelhal by?

Bylo by to účelové v jeho prospěch. On je manipulátor. Ale něco by říct musel. Tempus (speciální policejní skupina, která se zabývá starými neobjasněnými případy, pozn. red.) byl dokonce domluvený, že za ním pojede, ale někdo to na Vrchním státním zastupitelství a vedení policie stopnul, takže tam nakonec neodjeli.