Aktual.: 29.05.2025 12:04

Praha – Sněmovna dnes propustila do závěrečného čtení vládní návrh na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Zaměstnavatelům by mělo od příštího roku ulevit od papírování, protože by jim mělo nahradit vyplňování až 25 různých formulářů. České správě budou takto posílat informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích a ČSSZ je pak přepošle na další patřičná místa. Koalice dnes sice navrhla zkrátit lhůtu před závěrečným schvalováním na sedm dní, ale nakonec neměla dostatek hlasů, aby to prosadila. Schvalování tak přijde na řadu zřejmě až později v červnu.

Pozornost vzbudil návrh vlády v navazujícím změnovém zákonu, který ruší institut srážkové daně. Jde o daň sraženou přímo zaměstnavatelem, který ji odešle rovnou na finanční úřad. Využívá se hlavně při zdaňování příjmů z brigád. Zrušení srážkové daně vyvolalo ale nesouhlas opozičních hnutí ANO a SPD. Opozice poukazovala hlavně na to, že třeba brigádníci budou muset podávat daňové přiznání.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na tyto výhrady dnes představil pozměňovací návrh, který srážkovou daň sice ruší, ale má zamezit tomu, aby kvůli tomu muselo víc lidí podávat daňové přiznání. Půjde o lidi s drobnými přivýdělky a příjmy ze zaměstnání. Ministerstvo financí chce navíc v budoucnu nabídnout takzvané předvyplněné daňové přiznání. Poplatník na jednom místě najde přehled o svých všech výdělcích a nebude je muset shánět u jednotlivých zaměstnavatelů.

Poslankyně ODS Jana Bačíková s lidovcem Jiřím Navrátilem navrhují odložit povinnost zaměstnavatelů posílat hlášení o čtvrt roku až na 1. duben 2026. Důvodem je to, aby se zaměstnavatelé mohli připravit. Údaje za první čtvrtletí by zaměstnavatelé dodatečně zaslali do 30. června 2026. Jejich návrh také zavádí od 1. července 2026 povinnost zaměstnavatelů nahlásit zaměstnance úřadu ještě před jeho nástupem do práce. Podle zdůvodnění to má zabránit nelegálnímu zaměstnávání. Už dříve na to upozornil server Podnikatel.cz. Tento návrh ale přichází i s tím, že pokud zaměstnanec do práce nenastoupí, bude to zaměstnavatel rovněž muset nejpozději do osmi dnů nahlásit. Pokud ve lhůtě neoznámí úřadu, že daný zaměstnanec nenastoupí do práce, bude mu hrozit pokuta až 20.000 korun.

Navrátil s poslankyněmi Barborou Urbanovou (STAN) a Martinou Ochodnickou (TOP 09) navrhli, aby přístup k datům z měsíčního hlášení mělo i ministerstvo spravedlnosti. Údaje by mu měly sloužit například pro rozhodování soudů, pokud jde třeba o případné srážky ze mzdy.

Předsedkyně sněmovního klubu ANO Alena Schillerová však vyslovila pochyby o tom, zda bude hlášení skutečnou byrokratickou úlevou, protože sám návrh žádnou záruku nepřináší. Poukazovala na to, že není jasné, jak bude vypadat výsledný formulář. Po jeho zveřejnění volá odborná veřejnost, upozorňovala. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zákon se připravuje dva roky a jeho součástí bude od letošního července i pilotní projekt. Řešení je podle něj v souladu se všemi zainteresovanými subjekty. Podrobnosti chce zveřejnit až po schválení zákona.

Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému resortu práce do 20. dne následujícího měsíce. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl, stanoví ho vláda v nařízení. Údaje má zpracovávat ČSSZ. Vedle ní je budou využívat ministerstva práce a financí, finanční správa, Institut pro posuzování zdravotního stavu, úřady práce a Český statistický úřad. Pokud dá pracovník souhlas, jeho data se dají využít třeba při žádosti o hypotéku.

 

Podíl.