Interview ČT24: Lékařka Kateřina Šédová (zdroj: ČT24)
Lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová, kterou ocenil prezident Petr Pavel medailí Za zásluhy 1. stupně, byla hostem Interview ČT24. Podle ní je jedním z největších mýtů to, že vážné nemoci bolí nebo jsou hodně vidět a také že se rakovina netýká mladých lidí. Sama ve dvaadvaceti letech prodělala rakovinu prsu.
„Já z pozice internistky vidím, že velice vážnou nemocí jako takovou je třeba i vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol, který ale nebolí, není vidět, dlouhou dobu se neprojevuje,“ uvedla Šédová a dodala, že řada lidí také neužívá léky, který jim lékař předepíše. Obecně problém vyspělých zemí jsou podle ní civilizační nemoci – rakovina, kardiovaskulární nemoci, cukrovka, obezita. „Bavíme se o globální pandemii cukrovky, o tom, že postihne další miliony lidí do roku 2030. A stejně tak obezita.“
Podotkla, že mýtem je také to, že vážné nemoci jsou pro staré lidi, a proto není potřeba chodit na preventivní prohlídky, když je člověk zdravý. „Ale ty jsou právě určené pro zdravou populaci, na které zatím nic není vidět, protože je to mikroskopické.“ V Loono mají podle ní kampaně cílené na mladé lidi, kteří si myslí, že jsou neporazitelní, že se jich rakovina netýká.
„Bohužel já i řada našich ambasadorek jsme příkladem, že se týkat může.“ Jen za loňský rok onemocnělo rakovinou prsu 7,5 tisíce žen, což je dosud nejvíce. Podle Šédové to souvisí s tím, že se zavedl mamografický screening, takže se objeví daleko více případů, ale zároveň se snížila úmrtnost. Roli podle ní hraje také stres. „Doba se zrychlila, takže ženy žijí ve větším stresu, žijí déle, takže se rakoviny dožijí.“ Screening podle ní také odhalí i rakovinu ve velmi raném stádiu. Osvětě podle ní pomáhají i příběhy slavných žen.
Podceňování potíží mladých
Na druhé straně ji mrzí, když i samotní lékaři podceňují potíže mladých lidí. „Možná to vychází z přetíženosti personálu, (…) ale vždy říkám, aby se nenechali odradit, že je to vždy o lidech a ať to zkusí znovu, že třeba narazí na někoho dalšího,“ podotkla s tím, že sama vidí na svých kolezích, že nejsou úplně příjemní poté, co museli zůstat dalších osm hodin po službě v práci.
Šédová dodala, že lidé by si také měli vyžádat názor druhého odborníka, což v Česku není zatím příliš zvykem. „Pokud vám to nesedlo v jednom centru, jděte příště jinam, ale rozhodně se postavte za sebe, protože zdraví je jen vaše.“ Zmínila, že i ona sama musela za sebe ve dvaadvaceti, kdy jí zjistili rakovinu prsu, bojovat. „Musela jsem tlačit na to, aby mi ty prohlídky byly provedeny, protože to také zlehčovali s tím, že mi bylo jen 22 let.“
Naopak nejstarší lidé podle ní často k lékaři přijdou až v době, kdy je problém dlouhodobější, protože nechtějí lékaře „otravovat“. „Bohužel ale přijdou po šesti až osmi měsících, kdy je pobolívalo v podbřišku nebo měli potíže se zažíváním, a ukáže se, že to je třeba nádor trávicího traktu. To je mi velice líto a snažím se alespoň třeba rodinu poučit, že když by se to vyskytlo poté u nich, tak by měli přijít daleko dříve.“ Na druhou stranu podotýká, že senioři mají léky, takže k lékaři chodit musí.
Horší je podle ní dostat do ordinací populaci ve věku 40 plus. „Vždy vysvětlujeme, že pokud se na nějaký problém, ať už je to rakovina, nebo třeba nemoci srdce a cév, přijde dřív, tak ta léčba může být daleko levnější, kratší a daleko míň časově zatěžující.“
Systém určitých benefitů a trestů, jak jej navrhuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), aby lidi přiměl k preventivním prohlídkám, podle Šédové funguje. „Funguje třeba to, že by vám pojišťovna přispěla na dentální hygienu, když jdete na preventivní prohlídku. (…) Já bych ráda viděla, že to jde i bez toho, ale bohužel ne na všechny to zabírá a nějaká forma finanční motivace, jak se ukazuje ze zahraničních modelů, může být prospěšná.“
